Téma Rok velké ruské invaze strana 2 z 4

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu vzrostly v Evropské unii ceny paliv i obavy o dodávky energií. V říjnu představila Evropská komise balík pomoci pro boj s energetickou krizí. V jeho rámci uvolní miliardy eur, součástí jsou i pravidla pro společné nákupy nebo korigování cen plynu. Hostem pořadu Rok války byl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Přestože k sobě chovají osobní averzi, jsou lídři Ruska a Běloruska aktuálně nejbližšími spojenci. Vladimir Putin pomohl Alexandru Lukašenkovi udržet se po masových protestech u moci, on mu za to poskytuje přístup k ukrajinské hranici. Za rok velké ruské invaze na Ukrajinu se ale spekuluje o mezích tohoto spojenectví z rozumu a zda nemůže přerůst v přímé zapojení běloruských jednotek do bojů proti Ukrajině. Už jen samotná hrozba zapojení Běloruska do konfliktu je podle analytiků pro bránící se Ukrajince dostatečnou zátěží.

Obavy světa o osud největší evropské atomové elektrárny provázely uplynulý rok války na Ukrajině. Záporožská jaderná elektrárna se několikrát ocitla pod palbou, ze které se navzájem obviňovaly obě strany. Energetická infrastruktura napadené země se navíc stala terčem masivních a cílených ruských úderů. K tématu hovořil v pořadu Rok války František Mičánek, brigádní generál v záloze z Vysoké školy CEVRO Institut.

Poprvé v historii se stala jaderná elektrárna terčem vojenského ostřelování. Loni na začátku března vypukl v Záporožské jaderné elektrárně i požár. Ukázaly to záběry přímo z areálu, které později zveřejnily ukrajinské úřady. Oheň zasáhl jen výcvikovou budovu, později se ale ukázalo, že jeden z reaktorů poškodila střela velké ráže. Část reaktorů byla přitom v provozu, vojenské akce proto mohly ohrozit jejich bezpečnost. Na téma energetiky v době válečného konfliktu mluvil ve vysílání Michal Macenauer, odborník na elektroenergetiku a plynárenství z EGÚ Brno.

Šok z plnohodnotného ruského vpádu na Ukrajinu před rokem zasáhl světové hospodářství už tak poznamenané pandemií covidu. Ekonomové v tomto ohledu mluví o „polykrizi“, mnoha propojených výzvách, kterým v současnosti globální hospodářství musí čelit. Prudký nárůst cen u energií, potravin i jejich nedostatek pocítily stamiliony lidí, podle expertů se však nejčernější scénáře zdaleka nenaplnily. Pokles světové ekonomiky je mírnější, než odborníci před rokem očekávali, a tempo inflace již zpomaluje. Evropa se ukázala být odolná, ovšem stejně tak Rusko, které odvrátilo kolaps i díky obcházení sankcí. Globální ekonomiku drží nad vodou také stabilizace situace v USA, oživení v Číně či indický boom.

Ruským silám se nejspíš daří uzavírat obklíčení Bachmutu. O toto strategicky položené město v Doněcké oblasti se vedou boje už od loňského června. V posledních měsících nabraly na intenzitě a zdá se, že Moskva chce Bachmut získat za jakoukoliv cenu. Z boje o Bachmut se stává další výrazný symbol války. Podobným byla na začátku ruské invaze obrana Mariupolu a oceláren Azovstal. O bitvě o Mariupol a s ní spojeným plukem Azov hovořil zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.

Vraždy civilistů, znásilňování a mučení se už pár týdnů po začátku invaze na Ukrajinu ukázaly jako standard pro chování ruské armády. V zónách, které Rusové okupují, dochází běžně k válečným zločinům, o kterých se svět dozvídá, až když je vojáci opustí. Ukrajina už některé jejich pachatele soudí, většinou ale v jejich nepřítomnosti. Politici také mluví o tom, že je třeba ustanovit speciální tribunál.

Během útoků na kritickou infrastrukturu v minulých měsících Ukrajina sestřelila více než pět set raket a na šest sest dronů. Podle mluvčího Velitelství vzdušných ozbrojených sil Ukrajiny Jurije Ihnata změnilo Rusko taktiku v raketovém ostřelování. Před výročím zahájení ruské invaze na Ukrajinu je kvůli očekávání dalších raketových útoků cítit napětí.

O strategicky položené město Bachmut v Doněcké oblasti se vedou boje od loňského června. Bachmut je nejen důležitou křižovatkou silnic a železničních tratí, ale hraje také významnou roli pro případné další ofenzivy a protiofenzivy. Stejně jako z obrany Mariupolu a oceláren Azovstal se stává z Bachmutu další symbol této války. Právě Mariupol bránili do poslední chvíle členové pluku Azov, který je jednou z nejviditelnějších složek ukrajinských ozbrojených sil. Čím si „Azovci“ vydobyli tak zásadní postavení a jak je na tom jejich ideologie dnes? Na otázky odpovídal bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josef Kraus.

Jeden ze zásadních momentů ruské invaze na Ukrajinu byl boj o Mariupol. Obránci města se v rozsáhlém areálu železáren a oceláren Azovstal skrývali před ruskými okupanty. Velkou část těchto obránců tvořili členové pluku Azov, o kterých se často mluvilo v souvislosti s pravicovými radikály a neonacisty. Co stálo za jeho vznikem a kdo a proč ho inicioval? Jak Azov vnímají lidé na Ukrajině? Na otázky odpovídala novinářka z Deníku N Petra Procházková.

Západní veřejnost zapomněla na hrozbu velké konvenční války. Invaze do Iráku a Afghánistánu vychýlily představy o ní a druhou světovou válku pamatuje už málokdo. Přitom právě té je způsob boje v ruské obnovené invazi na Ukrajinu nejpodobnější. A to přesto, že zbraňové systémy udělaly velký pokrok a objevila se i nová kategorie v podobě dronů.

I rok po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává v Evropě podle aktuálních dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na osm milionů prchajících z válkou zdevastované země. Další miliony jsou pak vysídlené přímo ve své domovské zemi. Největší uprchlická krize v Evropě od druhé světové války ovšem podle expertů ukázala také velké odhodlání a houževnatost Ukrajinců na jedné straně a ochotu evropských zemí jim pomáhat na straně druhé. To se týká i Česka, kde podle odhadů stále zůstávají statisíce obyvatel agresí ničeného státu.

Ruský diktátor Vladimir Putin ve svém tradičním projevu k členům obou parlamentních komor opět obvinil z rozpoutání konfliktu na Ukrajině Západ. Vyjádřil se také k ekonomické situaci v Rusku a zopakoval, že sankce na jeho zemi mají minimální vliv. Jak reagovalo publikum na Putinovu řeč a řekl Putin k Západu něco nového? Na otázky odpovídal ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník.

Ruská invaze má dopad na ukrajinské zemědělství i na světový potravinářský průmysl. Od začátku války panovaly obavy z rozsáhlého hladomoru, který mohly způsobit uvázlé lodě s obilím v ukrajinských přístavech. Jak se válka podepsala na tamním zemědělství a na jak dlouho je zažehnáno riziko hladomoru v chudších zemích, které jsou závislé na dovozu obilí? Na otázky odpovídal Josef Soukup z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity.

Dobytý Kyjev měl být trofejí potvrzující ruský návrat do role supervelmoci i postavení Vladimira Putina jako nezpochybnitelného vůdce. Místo toho plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu z 24. února 2022 způsobila pravý opak. Protivníci při pohledu na rozpačitý výkon ruské armády ztratili část obav z její síly a spojenci se začali odvracet. Doma se stát musí uchylovat ke stále tvrdším represím. A režim se dokonce vzdává toho nejcennějšího, co každý stát má: monopolu na kontrolu ozbrojených sil.

Druhý ruský vpád na Ukrajinu před rokem zpřeházel geopolitický řád. Krvavá invaze odradila i tradiční spojence Kremlu jako bývalé země Sovětského svazu, ale také Indii a Čínu, které se snaží raději mlčet, hrát na obě strany a získat levně ruskou ropu. Šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi tak zůstali po velké invazi věrni hlavně diktátoři. Naopak tradičně rozhádaný Západ se dokázal rychle semknout a zavést bezprecedentní sankce vůči ruským okupantům. Nebývalé odhodlání a solidaritu pak ukázalo východoevropské křídlo, jehož hlas je nyní v Evropské unii slyšet nejvíc.

Americký prezident Joe Biden navštívil Kyjev. Se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským jednal o novém balíku vojenské pomoci v hodnotě půl miliardy dolarů i o raketách dlouhého doletu. Návštěva proběhla symbolicky v období devátého výročí Majdanu a prvního výročí velké ruské invaze na Ukrajinu. Sám Zelenskyj vycestoval z Ukrajiny za poslední rok jen dvakrát: loni v prosinci navštívil Spojené státy a před dvěma týdny jednal v Londýně, Paříži a Bruselu.

Na začátku ruské invaze nabídli Američané prezidentovi Zelenskému evakuaci, ten ji odmítl se slovy „potřebuji munici, ne odvoz“. Tato zpráva rychle obletěla svět, stejně tak i Zelenského videa natočená na telefon. Ukrajinu během války navštívila i řada známých osobností. Kromě světových politiků například Angelina Jolie, Ben Stiller nebo Sean Penn. A někteří se setkali přímo s prezidentem. Jakou roli v průběhu války hráli a stále hrají v budování PR Ukrajiny celebrity? O politickém marketingu a PR vedení Ukrajiny hovořila vedoucí katedry Marketingové komunikace a public relations na FSV UK Denisa Hejlová.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.

Česko patří od prvních hodin vypuknutí války na Ukrajině mezi nejhlasitější a nejvěrnější spojence Kyjeva. Jasně o tom svědčí nejenom brzká cesta premiéra Petra Fialy (ODS) do tehdy ostřelované ukrajinské metropole, ale také vojenská i humanitární pomoc v řádu miliard nejen od státu, ale i od jednotlivců a soukromých organizací. Na druhou stranu i na Česko válka negativně dopadla – výrazně zdražily potraviny i energie, podpora napadené země navíc není po chuti zdaleka všem občanům, což ukázala opakovaná protestní shromáždění.

Jak se některým rodinám podařilo své děti nakonec z Ruska dostat? Dá se odhadnout, kolik dětí ruské jednotky a posléze úřady unesly z Ukrajiny? Mluví se také o stovkách tisíc lidí vyhnaných válkou nebo násilně odvlečených z okupovaných území. K tématu v pořadu Rok války mluvila reportérka zahraniční redakce České televize Barbora Maxová.

Ukrajinští i mezinárodní vyšetřovatelé sbírají důkazy o závažných zločinech proti lidskosti páchaných ve válkou zkoušené zemi. Patří mezi ně vynucené transfery ukrajinského obyvatelstva a organizované únosy dětí ruskou stranou. Rodiče se uprostřed války snaží své děti hledat na vlastní pěst. Kolik dětí ukrajinské rodiny a úřady pohřešují? Co se s unesenými ukrajinskými obyvateli děje a co Rusko těmito únosy sleduje? Na otázky odpovídala reportérka Deníku N Petra Procházková.

Rusko podle studie americké Yaleovy univerzity drží nejméně šest tisíc ukrajinských dětí v zařízeních na okupovaném Krymu. Těchto táborů mohou být asi čtyři desítky. Výzkum americké univerzity je součástí projektu zabývající se porušováním lidských práv ze strany Ruska. Jak se ukrajinské děti dostávají do Ruska a co je cílem takových únosů? Na otázky odpovídal analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

Nakolik potopení křižníku Moskva a poškození Krymského mostu ovlivnily schopnost ruské Černomořské flotily ohrožovat Ukrajinu z moře? Nakolik důležité bylo osvobození Hadího ostrova? Čím se Ukrajincům daří udržet ruská plavidla relativně daleko od svého pobřeží? K tématu v seriálu Rok války mluvil Jan Ludvík, výzkumný pracovník Pražského centra pro výzkum míru a odborný asistent v Institutu politologických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.