Téma Rok velké ruské invaze strana 3 z 4

Jedním z bojišť rusko-ukrajinské války se na samém začátku stalo moře. Kreml si za cíl své dobyvačné agrese stanovil zbavení Ukrajiny přístupu k Azovskému i Černému moři. Zatímco v prvním případě se to podařilo už v prvních dnech konfliktu, v tom druhém kladli Ukrajinci silný odpor. Zlom nastal 14. dubna, když se Ukrajincům podařilo zasáhnout vlajkovou loď ruské černomořské flotily, křižník Moskva. Hostem studia ČT24 byl politický geograf Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity Jan Kofroň.

Křižník Moskva a Krymský most. Dva známé symboly ruské expanze. Ten první šel ke dnu čtrnáctého dubna 2022, podle Kyjeva loď zasáhly naváděné střely Neptun. K poničení Krymského mostu došlo o půl roku později. Jakou roli mají ve válce na Ukrajině námořní bitvy? Hostem vysílání ČT24 byl výzkumník katedry teorie vojenství Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany Tomáš Řepa.

Společnost PAQ Research publikovala data o stavu ukrajinských uprchlíků v České republice. Jak velká část ukrajinských uprchlíků v Česku pracuje? Kolik jich pracuje ve svém odvětví a případně na své úrovni řízení? Jak velký problém je jazyková bariéra a jak se ji daří odstranit? K tématu mluvila analytička společnosti PAQ Research Martina Kavanová.

Po ruském vpádu na Ukrajinu uprchlo za hranice osm milionů lidí. Exodus byl zdaleka největším na starém kontinentu od konce druhé světové války. Jak zvládalo Česko příjezd velkého množství uprchlíků v prvních týdnech po ruské invazi? Jak se vydařila integrace ukrajinských uprchlíků? Hostem studia ČT24 byla redaktorka ČT Johana Šulcová.

Traumatické zážitky z války, starost o rodinu, odloučení od domova a život v novém prostředí. To všechno ovlivňuje duševní zdraví ukrajinských uprchlíků. V Česku jich aktuálně pobývá podle odhadů Ministerstva vnitra asi tři sta tisíc, většinou žen a dětí. Jak se traumatické události uplynulého roku projevují na jejich psychice? Pro ČT24 odpovídal neurolog Ivan Rektor.

Pouhých pět týdnů po otřesu z masivní nevyprovokované agrese Ruska proti Ukrajině zažil svět další šok. Po krachu útoku na Kyjev se okupanti stáhli ze severu Ukrajiny a po sobě zanechali vyrabovaná a zpustošená města. V jejich troskách ležely stovky těl místních civilistů. Jen v Kyjevské oblasti jich objevili přes dvanáct set. Mnoho z nich mělo spoutané ruce, mnoho neslo známky mučení. Jména jako Buča, Irpiň a později Izjum se stala symbolem ruských válečných zločinů. O válečných zločinech na Ukrajině hovořil ve speciálu Rok války válečný reportér webu Voxpot Vojtěch Boháč.

V ukrajinské Buče, Irpini či Izjumu po sobě ruští okupanti nechali tisíce mrtvých civilistů i masové hroby. Jsou to místa, kde podle všeho mohlo dojít k válečným zločinům. Při jejich dokumentaci už bylo otevřeno přes padesát tisíc případů. Jen v Irpini našli vyšetřovatelé na ploše desítek kilometrů stovky těl. O vyšetřování válečných zločinů mluvila v pořadu Rok války profesorka Veronika Bílková, členka expertní mise OBSE pro Ukrajinu.

Od začátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu byla ruskými vojáky okupována Černobylská jaderná elektrárna, opustili ji koncem března. Ovšem od začátku téhož měsíce okupují ruští agresoři Záporožskou jadernou elektrárnu. Navíc tyto ruské síly se neřídí mezinárodními pravidly a v areálu největší evropské jaderné elektrárny rozmístily těžké zbraně. K tématu ve vysílání mluvil zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Téměř rok trvající válka na Ukrajině s sebou přinesla kromě jiného zvýšenou hrozbu jaderné katastrofy – ať už kvůli možnosti použití jaderných zbraní, nebo vůbec poprvé také v souvislosti s boji v bezprostřední blízkosti jaderných elektráren. Tu vůbec největší v Evropě, Záporožskou jadernou elektrárnu, Rusové obsadili. Stejně tak ovládali na začátku války zakázanou zónu v Černobylu. O situaci v zemi hovořila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Silné bombardování a tlak na řadu ukrajinských opěrných bodů ohlašují podle analytiků začátek nové ruské ofenzivy. Na postupu se už delší dobu podílejí wagnerovci. Jak tito žoldáci spolupracují s regulérní ruskou armádou? Vzniká zde prostor pro konkurenční boj? Hostem studia byl redaktor ČT David Miřejovský.

Wagnerovce, tedy žoldnéřskou skupinu oligarchy Jevgenije Prigožina, posílá Rusko do oblastí, kde nemůže z diplomatických důvodů nasadit svou armádu. Významnou roli hraje i na Ukrajině. Wagnerova skupina je složená z dobře vycvičených bojovníků, ale i ze zločinců, které Prigožin naverboval přímo ve věznicích. O tom, jak skupina funguje a co je jí na Ukrajině připisováno, hovořil zpravodaj ČT David Miřejovský.

Azovstal byl poslední baštou odporu v Mariupolu. Tyto ocelárny byly bráněny i členy pluku Azov, vojenské jednotky s kontroverzní politickou historií. Jakou roli tyto jednotky sehrály, jaký dopad na ně měla válka a v čem vězí strategická hodnota Mariupolu? Hostem vysílání ČT24 byla ukrajinistka Lenka Víchová.

Obrana mariupolských oceláren Azovstal byla jedním z nejsilnějších symbolů ukrajinského vzdoru proti ruské invazi. Někteří z obránců se dosud nevrátili z ruského zajetí. Ti propuštění přinášejí svědectví o mučení a trápení hladem. Jeden z obránců oceláren s vojenskou přezdívkou Maska vyprávěl České televizi mimo jiné o bití a elektrošocích. Bolest zažívají i blízcí vězněných, kteří o nich nemají zprávy i několik měsíců.

Ve speciálním projektu s názvem Rok války připomíná ČT24 příběhy a události, které českotelevizní zpravodajové a kameramani zachytili přímo na Ukrajině. V Mariupolu sledovali urputný boj o město a také o ocelárny Azovstal. Obránci ruskému tlaku odolávali do posledních chvil. Desítky z nich padly do zajetí. Po propuštění vypovídali o mučení i nedostatku jídla. Jedno z takových svědectví natočili v prosinci Barbora Maxová s Vojtěchem Hönigem.

Tváří v tvář ruské agresi na Ukrajině NATO výrazně posiluje svou obranu. Příkladem je Polsko, které chce během několika let téměř zdvojnásobit počet mužů a žen ve zbrani v aktivní službě, cílem je 300 tisíc příslušníků. Do konce minulého roku měla armáda dostat útočné drony i protiraketové systémy. Letos přibudou i moderní americké tanky.

V ukrajinských ozbrojených silách slouží až 40 tisíc žen, většina z nich vstoupila do armády dobrovolně během prvních dvou měsíců od začátku ruské invaze. I přes vysoký počet příslušnic však nemá armáda pro ženy speciální uniformy. Ty jim stále poskytují dobrovolníci. Stejná je situace s neprůstřelnými vestami. Přesto ženy slouží na všech pozicích. „Není jediná sféra, kde by nesloužily,“ řekla spolupracovnici České televize Julii Netidovové poradkyně velitele pozemních ozbrojených sil Ukrajiny pro otázky genderu Oksana Hrihorjevová.

Válka na Ukrajině přinesla neuvěřitelné příběhy odvahy i naděje. Zbraní se často chopily i ukrajinské ženy, které šly na frontu, přestože všeobecná mobilizace se na ně nevztahuje. O výzvách a charakteru ukrajinských žen ve válce hovořila redaktorka zpravodajství ČT Nataliia Kosiaková.

Krátce poté, co v únoru 2022 napadly Ukrajinu ruské jednotky, se do obrany země zapojily desetitisíce lidí. Vojenské uniformy si oblékly i ženy. I po roce těžkých bojů ženy nadále slouží a brání svou vlast. Jak Ukrajinky pomáhají? O svých povinnostech hovořila příslušnice ukrajinských ozbrojených sil Darja.

Historik a ukrajinista David Svoboda zhodnotil ve speciálním vysílání ČT24 k výročí roku velké ruské invaze na Ukrajinu vedení napadené země prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten začínal jako podceňovaný prezident, brzy se však stal vzorem odvážného politika. Kdy začala ukrajinská společnost vnímat známého herce jako politika? A jaké byly jeho kroky ve funkci do ruské invaze?

Nejen Ukrajina, ale i velká část světa byla překvapená, když se komendiální herec Volodymyr Zelenskyj stal v roce 2019 prezidentem. Během krátké chvíle se z politického nováčka stal vojenský lídr vzdorující ruské agresi. Jeho videa točená na mobil podporují morálku obránců země a jak sám řekl České televizi, byl to spontánní nápad, který se zrodil během prvního dne ruské invaze.

Zanedlouho uplyne rok od začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu. Tématu se věnuje i pořad 90' Speciál. První díl se věnuje tomu, co k válce vedlo a jaké byly její první dny.

Válka na Ukrajině vyvolala po celé Evropě nebývalou vlnu solidarity. Stovky humanitárních organizací vyslaly své týmy do Ruskem okupovaného státu. Mezi nimi byl i Člověk v tísni, který Ukrajině pomáhal už od začátku první ruské agrese v roce 2014 v Donbasu. Hostem pořadu byl mediální koordinátor Člověka v tísni Petr Štefan.

Ruská válka proti Ukrajině způsobila největší uprchlickou vlnu v Evropě od roku 1945. Z domovů uteklo celkem 14 milionů lidí. Jak vypadala jejich situace v prvních chaotických dnech a jaká pomoc byla tehdy zapotřebí? Studio ČT24 navštívil mediální koordinátor neziskové organizace Člověk v tísni Petr Štefan.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu musely své domovy opustit miliony lidí. Jen do České republiky přišlo hledat bezpečí před válkou více než 480 tisíc uprchlíků. Jaké to je opustit domov a začít žít v cizí zemi? O své zkušenosti se podělila redaktorka ČT Natalija Kosiaková, která je z Kyjeva.