Podpis strana 2 z 2

Strategické nákupy pro českou armádu za téměř 70 miliard korun nabírají zpoždění. Ministerstvu obrany se je nedaří dokončit. Jde o bojová vozidla pěchoty, samohybná děla i protiletadlové rakety. Vojáci mluví o nutnosti nahradit zmíněnou zastaralou techniku už přinejmenším šest let. Pokud se smlouvy nepodepíšou do voleb, bude o nich zřejmě rozhodovat nová vláda. Opozice v tom vidí rizika dalšího zpoždění.

Prezident Miloš Zeman podepsal volební novelu, která zavádí nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty a nižší kvora ke vstupu volebních koalic do sněmovny. Informoval o tom mluvčí hlavy státu.

Je to tradice, která se postupně začíná rozvolňovat. Místo jména a příjmení se pod zpravodajským textem objevují zkratky nebo jen označení redakce. Deník Právo teď dokonce publikuje články s označením „vlastní zpráva“, týkají se léku ivermektin. Je chyba neuvést autora? A zajímá vůbec čtenáře, kdo je autorem daného textu? Na to se pořad Newsroom ČT24 ptal předsedy Syndikátu novinářů Adama Černého.

Vladimir Putin podepsal zákon, který rozšiřuje imunitu pro bývalé hlavy státu. Nově se vztahuje také na případné delikty, jichž by se dopustili po odchodu z Kremlu. Stvrdil také zákon, jenž umožňuje hlavě státu po odchodu z úřadu stát se doživotním senátorem. Legislativa je součástí ústavních změn.

Se jmenováním Jana Blatného (za ANO) ministrem zdravotnictví souhlasí většina lidí dotázaných na konci října v průzkumu, který provedla agentura STEM/MARK pro Českou televizi. Necelých 60 procent schvaluje i to, že tentýž post opustil Roman Prymula. Ten se ale stále těší mezi vládními politiky vysoké důvěře, více lidí důvěřuje už jen vicepremiérovi Janu Hamáčkovi (ČSSD). Největší míře nedůvěry čelí z vlády premiér Andrej Babiš (ANO).

Prezident Miloš Zeman podepsal několik zákonů, které nedávno schválili senátoři. Informoval o tom jeho mluvčí. Soudy tak budou moct častěji ukládat peněžité tresty místo krátkodobého vězení. Lidé pracující na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti zase dostanou v případě výpadku příjmů v důsledku epidemie koronaviru náhrady 350 korun za den. Podmínkou pro získání peněz bude mimo jiné to, že odváděli nemocenské pojištění.

Prezident Miloš Zeman podepsal sadu zákonů, od kterých si vláda slibuje, že pomohou proti krizi přicházející po koronavirovém útlumu. Jde o jednorázový příspěvek pro obce, který jim má vynahradit snížení peněz z daní, náhradu výpadku příjmů pro zdravotnická zařízení, odpuštění sociálních odvodů za letní měsíce části firem s 50 a méně zaměstnanci a také o daňový balíček, který nižuje DPH na ubytovací služby, silniční daň a umožní podnikatelům zpětné uplatnění daňové ztráty.

Prezident podepsal tři zákony, které prošly v posledních dvou dnech přes výhrady senátorů sněmovnou. Jisté tak je, že se elektronická evidence tržeb přeruší až do konce roku, nikoli však do roku 2023, jak navrhoval Senát. Rozšíří se také okruh samostatně výdělečných osob, které dostanou v souvislosti s koronavirovým útlumem od státu podporu. Zároveň přibyl prezidentův podpis i pod novelu zákona o obecní policii.

Obyvatelé části ruských regionů půjdou v neděli k volbám, z nichž vzejdou městští zastupitelé, starostové nebo gubernátoři. Největší rozruch vyvolaly v Moskvě. Odmítnutí opozičních kandidátů na základě podivných informací o podpisech na jejich podporu vyvolalo sérii násilně potlačených demonstrací. Podobné problémy jsou všude. Důvodem podvodů je podle opozice uchování kontroly nad mohutnými toky peněz z rozpočtů měst a oblastí, které často končí v kapsách režimních politiků.

Židovské nápisy z kurovické tvrze pochází podle hebraisty Jaroslava Achaba Haidlera z doby, kdy na Moravu přišel významný rabín. Většina Židů byla v té době vzdělaná, není proto překvapivé, že naposledy odhalený nápis ve výšce 110 centimetrů nad zemí nenapsal dospělý, ale dítě. I dívky v té době uměly číst a psát, dodal hebraista v pořadu Události, komentáře.

Tisíce Rusů demonstrovaly na Sacharovově třídě v Moskvě proti podvodům při registraci kandidátů do zářijových voleb zastupitelstva hlavního města. Lokální volební komise do nich totiž nepustily řadu opozičních politiků s odůvodněním, že podpisy nutné pro jejich registraci jsou falešné. Internet vzápětí zaplavila řada vyjádření autorů podpisů potvrzujících jejich pravost. Mezi nimi se ozvali i lidé, které volební komise prohlásila za mrtvé.

První polovina roku 1989 v Československu se nesla ve znamení sílící aktivity opozice, která postupně pronikala i mimo oblast disentu. Jednou z klíčových událostí té doby byl vznik petice, pod kterou se masově podepisovali představitelé kultury i dělníci. Text Několika vět byl poprvé zveřejněn 22. června v tehdy ilegálních Lidových novinách. Přesně o týden později manifest zazněl na rozhlasové stanici Svobodná Evropa. Petici pak postupně podepsalo na 40 tisíc lidí.

Zaměstnanci budou od července dostávat náhradu mzdy opět i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna přehlasovala senátní veto sociálnědemokratické novely zákoníku práce, která takzvanou karenční dobu ruší. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

O oddlužení lidí bude na konci insolvenčního procesu v některých případech rozhodovat soud a dlužníci budou muset věřitelům měsíčně splácet částku nejméně ve výši odměny insolvenčního správce. Rozhodla o tom sněmovna, když odmítla senátní úpravy insolvenční novely a potvrdila její poslaneckou verzi.