Podpis strana 2 z 3

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se chce po volbách sejít se svými podřízenými ohledně změn v zákoně o volbě prezidenta. Na Twitteru napsal, že rozdílné výklady zákona mohou vyvolávat otázky, které může nyní vyřešit jen Nejvyšší správní soud.

Pokutu tisíc rublů, v přepočtu necelých tři sta korun, dostal za šíření extremistické symboliky moskevský nezávislý zastupitel Vasilij Dikarev. Opoziční politik to bere jako trest za podpis pod výzvu k demisi Vladimira Putina kvůli invazi na Ukrajinu. Spolu s ním ji v polovině září podepsalo sedmnáct opozičních zastupitelů z Petrohradu a z Moskvy.

V kauze kolem udělení dotace společnosti Farma Čapí hnízdo se v úterý pražský městský soud věnoval konstatování listinných důkazů. V projednávání bude soud pokračovat v týdnu od 19. prosince. V plánu má výslech znalců, ve svých výpovědích by také mohli pokračovat obžalovaní, předseda hnutí ANO Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová. Předseda trestního senátu Jan Šott v úterý také nařídil hlavní líčení na další tři dny v lednu.

Nová obří naleziště zemního plynu využívají v současnosti státy východního Středomoří. Země jako Izrael a Egypt ho nyní exportují a podle dohody uzavřené minulý týden jím budou zásobovat i Evropu. Nálezy ale vyostřily i nedořešené spory okolo vedení mořských hranic.

Až o jeden a půl miliardy korun může rostoucí inflace prodražit stavbu dvou úseků dálnice D55. Cena dvou částí dálnice mezi Babicemi a Starým Městem na Uherskohradišťsku a Starým Městem a Moravským Pískem na Hodonínsku se tak zvýší odhadem i o 30 procent, řekl v úterý generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) Radek Mátl. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) mají smlouvy se zhotoviteli obou staveb inflační doložky, díky kterým budou moci navýšení ceny uplatnit. ŘSD plánuje úseky zprovoznit v roce 2024.

Spotřební daň z nafty a benzinu se od začátku června do konce září sníží o 1,50 koruny na litr. Novelu zákona o spotřebních daních, která snížení sazby přináší, podepsal prezident Miloš Zeman. Čtyřměsíční snížení daně je vládní reakcí na zvýšení cen pohonných hmot, které podle analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) při schvalování novely v Senátu připustil, že v případě nafty by snížení na minimální hranici stanovenou EU mohlo být trvalé.

Policie odložila případ podpisu prezidenta Miloše Zemana na listině o svolání ustavující schůze nově zvolených poslanců. Podle vyšetřovatelů prezident listinu podepsal sám, dobrovolně a při vědomí, sdělil mluvčí pražských státních zastupitelství Aleš Cimbala. Zeman dokument podepsal během své hospitalizace loni v říjnu. Listinu mu do Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) přinesl bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) a podepsanou ji pak ukázal médiím. Následně se začalo spekulovat o pravosti podpisu a policie řešila trestní oznámení kvůli možnému padělání veřejné listiny a přisvojení pravomoci úřadu.

Když v květnu 2021 Rusko přidalo Česko na seznam nepřátelských zemí, pohřbilo tím dohodu stvrzenou právě před 30 lety. 18. února 1992 zástupci vlád Československa a Ruské federace v Moskvě podepsali smlouvu o vzájemném přátelství a spolupráci obou států. První muž československé diplomacie Jiří Dienstbier po podpisu poznamenal, že jde o tečku za vztahy dvou totalitních režimů a začátek vztahů demokratických států.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

21. prosince 1991 představitelé jedenácti republik Sovětského svazu podepsali dohodu o vzniku Společenství nezávislých států. Tím SSSR oficiálně přestal existovat. Nové uskupení navazovalo na Sovětský svaz, ale na základě dobrovolného členství jednotlivých států. Účastníci summitu rovněž zrušili funkci prezidenta SSSR, čímž jeho lídra Michaila Gorbačova definitivně zbavili moci.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Kritika z politické sféry míří směrem ke kancléři hospitalizovaného prezidenta Miloše Zemana Vratislavu Mynářovi. Ten byl podle informací Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) o stavu hlavy státu informován ve středu 13. října, přesto o den později zprostředkoval v nemocničním pokoji setkání Zemana s předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) a končící místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřiny Valachové kancléř výrazně pochybil. Shodli se na tom v úterních Událostech, komentářích. Dalšími hosty debaty byli Tomio Okamura (SPD) a Patrik Nacher (za ANO).

Ústřední vojenská nemocnice řeší se vší zodpovědností a naléhavostí senátní žádost, která se týká prognózy vývoje zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana s ohledem na jeho způsobilost zastávat úřad hlavy státu. V sobotu to uvedla písemně mluvčí nemocnice Jitka Zinke. Další podrobnosti nesdělila.

Policisté začnou prověřovat, zda někdo nezfalšoval podpis prezidenta Miloše Zemana, kterým svolává novou sněmovnu. Informaci serveru Seznam Zprávy potvrdila vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová. Vrchní státní zastupitelství ve čtvrtek obdrželo trestní oznámení pro podezření, že došlo k padělání úřední listiny.

Polský ústavní soud ve čtvrtek po několika odkladech rozhodl, že některé články základních smluv o Evropské unii odporují polské ústavě. Zpochybnil tak nadřazenost práva EU nad tím polským, s čímž Varšava souhlasila při svém vstupu do Evropské unie v roce 2004. Evropská komise využije všech prostředků, aby ochránila dodržování principů práva Evropské unie, řekl k rozhodnutí eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders.

Prezident Miloš Zeman podepsal osm zákonů včetně takzvaného Lex Dukovany, který stanoví podmínky pro stavbu nového bloku jaderné elektrárny. Hlava státu k němu dříve měla výhrady kvůli vyloučení uchazečů z Číny a Ruska. Nebylo jisté, zda ho nevetuje. Prezident podepsal také rozšíření pravomocí stráže přírody a lesní stráže nebo novelu zlepšující dostupnost léčebného konopí.

V Budapešti se před 30 lety konalo historicky poslední zasedání Rady vzájemné hospodářské pomoci. Zúčastnili se ho zástupci devíti členských zemí organizace, mezi nimiž bylo i Československo. Schůzka, která vedla k dohodě rozpustit RVHP do 90 dnů, tak byla definitivní tečkou za jeho dvaačtyřicetiletou existencí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Strategické nákupy pro českou armádu za téměř 70 miliard korun nabírají zpoždění. Ministerstvu obrany se je nedaří dokončit. Jde o bojová vozidla pěchoty, samohybná děla i protiletadlové rakety. Vojáci mluví o nutnosti nahradit zmíněnou zastaralou techniku už přinejmenším šest let. Pokud se smlouvy nepodepíšou do voleb, bude o nich zřejmě rozhodovat nová vláda. Opozice v tom vidí rizika dalšího zpoždění.

Prezident Miloš Zeman podepsal volební novelu, která zavádí nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty a nižší kvora ke vstupu volebních koalic do sněmovny. Informoval o tom mluvčí hlavy státu.

Je to tradice, která se postupně začíná rozvolňovat. Místo jména a příjmení se pod zpravodajským textem objevují zkratky nebo jen označení redakce. Deník Právo teď dokonce publikuje články s označením „vlastní zpráva“, týkají se léku ivermektin. Je chyba neuvést autora? A zajímá vůbec čtenáře, kdo je autorem daného textu? Na to se pořad Newsroom ČT24 ptal předsedy Syndikátu novinářů Adama Černého.

Vladimir Putin podepsal zákon, který rozšiřuje imunitu pro bývalé hlavy státu. Nově se vztahuje také na případné delikty, jichž by se dopustili po odchodu z Kremlu. Stvrdil také zákon, jenž umožňuje hlavě státu po odchodu z úřadu stát se doživotním senátorem. Legislativa je součástí ústavních změn.

Se jmenováním Jana Blatného (za ANO) ministrem zdravotnictví souhlasí většina lidí dotázaných na konci října v průzkumu, který provedla agentura STEM/MARK pro Českou televizi. Necelých 60 procent schvaluje i to, že tentýž post opustil Roman Prymula. Ten se ale stále těší mezi vládními politiky vysoké důvěře, více lidí důvěřuje už jen vicepremiérovi Janu Hamáčkovi (ČSSD). Největší míře nedůvěry čelí z vlády premiér Andrej Babiš (ANO).

Prezident Miloš Zeman podepsal několik zákonů, které nedávno schválili senátoři. Informoval o tom jeho mluvčí. Soudy tak budou moct častěji ukládat peněžité tresty místo krátkodobého vězení. Lidé pracující na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti zase dostanou v případě výpadku příjmů v důsledku epidemie koronaviru náhrady 350 korun za den. Podmínkou pro získání peněz bude mimo jiné to, že odváděli nemocenské pojištění.

Prezident Miloš Zeman podepsal sadu zákonů, od kterých si vláda slibuje, že pomohou proti krizi přicházející po koronavirovém útlumu. Jde o jednorázový příspěvek pro obce, který jim má vynahradit snížení peněz z daní, náhradu výpadku příjmů pro zdravotnická zařízení, odpuštění sociálních odvodů za letní měsíce části firem s 50 a méně zaměstnanci a také o daňový balíček, který nižuje DPH na ubytovací služby, silniční daň a umožní podnikatelům zpětné uplatnění daňové ztráty.

Prezident podepsal tři zákony, které prošly v posledních dvou dnech přes výhrady senátorů sněmovnou. Jisté tak je, že se elektronická evidence tržeb přeruší až do konce roku, nikoli však do roku 2023, jak navrhoval Senát. Rozšíří se také okruh samostatně výdělečných osob, které dostanou v souvislosti s koronavirovým útlumem od státu podporu. Zároveň přibyl prezidentův podpis i pod novelu zákona o obecní policii.

Obyvatelé části ruských regionů půjdou v neděli k volbám, z nichž vzejdou městští zastupitelé, starostové nebo gubernátoři. Největší rozruch vyvolaly v Moskvě. Odmítnutí opozičních kandidátů na základě podivných informací o podpisech na jejich podporu vyvolalo sérii násilně potlačených demonstrací. Podobné problémy jsou všude. Důvodem podvodů je podle opozice uchování kontroly nad mohutnými toky peněz z rozpočtů měst a oblastí, které často končí v kapsách režimních politiků.