Podpis strana 3 z 3

Židovské nápisy z kurovické tvrze pochází podle hebraisty Jaroslava Achaba Haidlera z doby, kdy na Moravu přišel významný rabín. Většina Židů byla v té době vzdělaná, není proto překvapivé, že naposledy odhalený nápis ve výšce 110 centimetrů nad zemí nenapsal dospělý, ale dítě. I dívky v té době uměly číst a psát, dodal hebraista v pořadu Události, komentáře.

Tisíce Rusů demonstrovaly na Sacharovově třídě v Moskvě proti podvodům při registraci kandidátů do zářijových voleb zastupitelstva hlavního města. Lokální volební komise do nich totiž nepustily řadu opozičních politiků s odůvodněním, že podpisy nutné pro jejich registraci jsou falešné. Internet vzápětí zaplavila řada vyjádření autorů podpisů potvrzujících jejich pravost. Mezi nimi se ozvali i lidé, které volební komise prohlásila za mrtvé.

První polovina roku 1989 v Československu se nesla ve znamení sílící aktivity opozice, která postupně pronikala i mimo oblast disentu. Jednou z klíčových událostí té doby byl vznik petice, pod kterou se masově podepisovali představitelé kultury i dělníci. Text Několika vět byl poprvé zveřejněn 22. června v tehdy ilegálních Lidových novinách. Přesně o týden později manifest zazněl na rozhlasové stanici Svobodná Evropa. Petici pak postupně podepsalo na 40 tisíc lidí.

Zaměstnanci budou od července dostávat náhradu mzdy opět i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna přehlasovala senátní veto sociálnědemokratické novely zákoníku práce, která takzvanou karenční dobu ruší. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

O oddlužení lidí bude na konci insolvenčního procesu v některých případech rozhodovat soud a dlužníci budou muset věřitelům měsíčně splácet částku nejméně ve výši odměny insolvenčního správce. Rozhodla o tom sněmovna, když odmítla senátní úpravy insolvenční novely a potvrdila její poslaneckou verzi.