Nemoc strana 3 z 5

Příběh Matěje Křižky ze Zlína je dalším z těch, které při náborech přilákaly do registrů dárců kostní dřeně nové lidi. Devítiletý školák se potýká se vzácnou poruchou krvetvorby. Vhodná dárkyně se pro něj našla ve Spojených státech amerických a chlapec už má transplantaci úspěšně za sebou.

Jak rozvojové země bohatnou, mění se i tamní životní styl. A ten má rovnou několika způsoby vážné dopady na zdraví jater. Poškození pak vede i ke vzniku rakoviny tohoto orgánu.

Většinou se funkce imunitního systému popisuje jako reakce na mikroorganismy, které nějak proniknou do organismu. Jenže nové výzkumy ukazují, že imunita je mnohem rychlejší a zajímavější. Mozek totiž reaguje už jen na náznaky nemoci u jiné osoby tím, že imunitní systém aktivuje. A to dokonce i tehdy, když se člověk dívá na svět skrze virtuální realitu.

Včelaři na severní Moravě a ve Slezsku zažívají náročný rok. Musí častěji řešit nemoci zvířat, například včelí mor. Jde o nákazu, kvůli které je nutné včelstva zcela zlikvidovat. Medu bude letos zřejmě méně i kvůli chladnému jaru.

Nárůst případů onemocnění žloutenku typu A je v Česku dramatický, říká epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle dat Státního zdravotního ústavu bylo letos k 21. červenci nahlášeno už 928 případů a deset úmrtí. Ve srovnání s celým loňským rokem je dosavadní počet nemocných zhruba o polovinu vyšší. Loni zemřeli dva lidé. Prevencí je zvýšení osobní hygieny a očkování.

Úřady v italském regionu Lazio, který zahrnuje Řím a jeho okolí, se snaží zabránit dalšímu šíření západonilské horečky. V provincii Latina zemřela seniorka, která se západonilskou horečkou nakazila v polovině tohoto měsíce. Ve vážném stavu jsou v provincii nejméně dva další nakažení muži. Nemoc se tam kvůli měnícímu se klimatu stává běžnou a rizikovější varianta viru už se objevuje i v částech Česka.

Záchranáři, policie i hasiči zasahovali v pondělí večer v Roztokách u Prahy kvůli podezření na infekční meningitidu typu B. Zdravotníci vyšetřili 97 lidí. U nikoho z nich se nákaza neprojevila. Na místě působili tři inspektoři provozu, záchranářská posádka a posádka s lékařem, informoval mluvčí středočeské záchranné služby Marek Hylebrant.

Pohotovosti napříč republikou budou fungovat stanovenou minimální provozní dobu. Souvisí to se změnami, podle kterých má být služba od příštího roku navázaná na síť urgentních příjmů. Část kritiků se bojí snížení dostupnosti. Ministerstvo zdravotnictví si naopak slibuje zpřehlednění pro pacienty a záruku, že pohotovost bude personálně zajištěná. O to se budou muset nově postarat pojišťovny místo krajů. Úprava má také zredukovat zneužívání péče určené pro akutní pacienty.

Po tvrdé práci – zasloužená dovolená. Jenže pak místo pohody přijde nemoc. Tělo využije příležitosti a vypne. Podle odborného asistenta katedry fyziologie z Univerzity Karlovy Petra Telenského za to může kombinace několika faktorů. Lidé často před odjezdem dohánějí resty, jsou ve stresu, nevyspalí a na cestách přicházejí do kontaktu s větším množstvím lidí, uvedl pro ČT. Pokud navíc míří do vzdálenějších oblastí, přidává se i změna denního režimu. Právě tato souhra okolností podle něj vede k tomu, že místo zaslouženého odpočinku skončíme v posteli s horečkou.

Hygienici varují před prudkým nárůstem počtu nakažených žloutenkou typu A. Nejvíc nemocných je za první pololetí v Praze, následuje kraj Středočeský a po něm Moravskoslezský. V Praze za prvních šest měsíců evidují přes 240 případů, to je šestkrát víc než za celý loňský rok. Třetinu nakažených tvoří lidé bez domova.

Hygienici varují před prudkým nárůstem počtu nakažených žloutenkou typu A. Jen v Praze za první pololetí evidují přes 240 případů. Za celý loňský rok jich přitom bylo jen sedmatřicet. Nemoc obvykle začíná příznaky podobnými chřipce, následovat může žloutnutí bělma a pokožky. Chránit se lze důsledným dodržováním osobní hygieny a očkováním.

Švýcarské úřady schválily vůbec první lék vhodný pro léčbu malárie u novorozeňat a kojenců. Až dosud byl pro tuto věkovou skupinu používán přípravek určený pro starší děti, při jehož použití ale malým dětem hrozilo riziko předávkování.

Na 21. červen nepřipadá jen nejdelší den v roce, ale také světový den věnovaný pacientům s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). „Plavání je pro boj s nemocí absolutně nejlepší, protože se protáhnou všechny svaly,“ komentoval pacient Stanislav Řehoř během osvětové akce plavání ve Vltavě, které se každoročně účastní i lidé s touto vážnou chorobou. Nemoc se vyznačuje ochabováním svalstva, což lze podle Řehoře pohybem zpomalit. Dle svých slov proto dbá především na to, aby se nenudil a nic nevzdával.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ocenilo lidi, kteří neformálně pečují o nemocné. Je jich zhruba tři sta tisíc, asi polovinu tvoří blízcí chorých. První cenu získala Lucie Ovsenáková, která se stará o manžela s amyotrofickou laterální sklerózou. „Byla bych vděčná, kdyby pečující měli postavení pracujících,“ sdělila. O jeho posílení usiluje Fórum rodinné politiky, potřebu změny vidí i ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Začíná sezona letních dovolených. Češi v loňském roce podle dat statistického úřadu uskutečnili 7,5 milionu cest do zahraničí. Řadu z nich právě během léta. Cesta do cizí země ale kromě zařizování dopravy či ubytování obnáší i další věci, na které je třeba myslet. Jednou z nich je cestovní pojištění, jež kryje rizika spojená s náhlým onemocněním, úrazem či ztrátou zavazadel. Proč je důležité takové pojištění uzavřít a co všechno lze pojistit?

On-line objednávání, konzultace, ale i vyšetření – nové technologie a taky telemedicína jsou v Česku na vzestupu. Třeba v Moravskoslezském kraji fungují na pěti místech takzvané telemedpointy. Zájemci se tam mohou nechat vyšetřit, aniž by navštívili lékaře. Naměřené hodnoty s ním pak konzultují pomocí videohovoru.

Tři sta tisíc lidí v Česku podřizuje svůj život členu rodiny, který by se kvůli nemoci o sebe sám nepostaral. Jde o domácí pečující, kteří se o blízké většinou starají bez nároku na odměnu i odborné průpravy. Podle lékaře Ferdinanda Poláka se objevily případy, kdy se pacienti museli vrátit do nemocnice, protože se o ně daný člověk již nemohl starat. „Byl nevyspalý, unavený, sám téměř zkolaboval. Pokud nic neuděláme se systémem, tak se to bude opakovat,“ varoval. I proto lékaři pomáhají rodinám zvládnout péči doma. Mnohé ale o pomoci neví. Odlehčit jim chce nová kampaň organizace Dech života s názvem Nestíhám žít, pečuji 24/7.

Pražská nemocnice Bulovka v pátek večer přijala pacienta s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu, výsledky testů budou v sobotu, uvedla pro server Novinky.cz mluvčí nemocnice Eva Stolejda Libigerová. Podle serveru byl na Bulovku pacient převezen z Tábora, podezření se má týkat krvácivé horečky – mohlo by jít o ebolu nebo marburg.

Fabryho chorobou trpí v tuzemsku podle odhadu asi tisíc lidí. Lékaři a vědci si dlouho mysleli, že má jedinou příčinu, teď ale tým pražských expertů našel i další. Objev přináší naději na možnou léčbu.

Epidemiologové letos na jaře zaznamenali přes 540 případů nakažených lymeskou borreliózou, což je nejvíc za stejné období od roku 2014. Aktivita klíšťat je téměř na celém území republiky vysoká a podle předpovědi bude ještě narůstat. Odborníci vyzývají k důkladným prohlídkám těla. Nebezpečné jsou hlavně nymfy klíšťat, které je pro jejich velikost často těžké odhalit. Obvyklým příznakem borreliózy je nesvědivá zvětšující se červená skvrna, kterou může provázet viróza. Nemoc ale v některých případech propuká i bez vzniku skvrny, což oddaluje její odhalení a následnou léčbu.

Už měsíc je zavřený hrad Hukvaldy, jde přitom o jedno z nejnavštěvovanějších míst Moravy. Kvůli opatřením zavedeným ve snaze zabránit nákaze slintavkou a kulhavkou byla uzavřena obora, uprostřed které památka stojí. Jenže právě skrz ni vede jediná přístupová cesta k hradu. Do ztráty se tak propadají i místní restaurace a hotely. Jak dlouho ještě bude obora i s hradem uzavřená, zatím není jasné. Záležet bude na vývoji situace kolem nemocí.

V prvním čtvrtletí v tuzemsku meziročně přibylo některých infekcí, například svrabu, legionelózy a zejména žloutenky typu A. Jejích letošních 332 případů je více než desetinásobek počtu případů proti prvním třem měsícům loňského roku, vyplývá z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Naopak se zpomalilo šíření černého kašle, spalniček či příušnic.

Případů žloutenky typu A dál přibývá. Hygienici od začátku roku evidují 392 případů. Loni touhle dobou to byly jen desítky. Podle Státního zdravotního ústavu jde ale jen o špičku ledovce, devadesát procent lidí je bezpříznakových. Nejvíc případů je v Moravskoslezském a Středočeském kraji a v Praze. Právě v hlavním městě hygienici připravují očkování vybraných skupin. Dopravní podnik opět, jako za covidu, důkladněji dezinfikuje vozy.

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.