Mendelova univerzita v Brně strana 5 z 5

V okolí Dobříše na Příbramsku se zhruba po sto letech podařilo zdokumentovat výskyt kočky divoké. Mrtvé zvíře našli místní na cestě u Nového Knína a upozornili na něj Hnutí Duha Olomouc. Genetická analýza Ústavu biologie obratlovců Akademie věd potvrdila, že jde o samce kočky divoké. Informovala o tom Akademie věd.

Nový výzkum několika vědeckých institucí pod vedením Mendelovy univerzity se zaměřuje na vše, co souvisí s netuberkulózními mykobakteriemi. Ty se vyskytují prakticky všude v přírodě a mohou lidem způsobit zásadní zdravotní problémy. Postihují plíce, krční mízní uzliny, kůži nebo některé další orgány. Přesto o jejich současném výskytu v prostředí mají vědci zatím jen málo informací.

Povodí Moravy prodlouží téměř o čtyři sta metrů řeku Trkmanku u Velkých Pavlovic na Břeclavsku. Podél toku nově vznikne pět tůní. Práce na revitalizaci, které vyjdou na necelých čtrnáct milionů korun, mají být hotové do konce letošního roku. Úpravy se týkají asi dvoukilometrového úseku a podle povodí umožní lépe zadržovat vodu v krajině.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně testují využití moučných červů jako krmiva pro drůbež. Jedním z důvodů je předpokládaný růst světové populace a potřeba hledání alternativních zdrojů potravy.

Mezi koncem druhé světové války a rokem 1989 zanikly na území Moravy a Slezska desítky obcí. Z velké části se jednalo o původně německé vesnice a osady, další musely ustoupit například vodním dílům nebo vojenskému prostoru. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně pátrají po tom, kde přesně obce byly, jak vypadaly, a chtějí popsat i důvody jejich zániku.

Prezident Miloš Zeman v úterý podepsal jmenovací dekrety 78 profesorů. Dekrety novým profesorům předá ministr školství Robert Plaga (za ANO). Vláda návrh schválila v pondělí. Na seznamu je například biochemik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka nebo dramaturg a rektor Akademie múzických umění v Praze (AMU) Jan Hančil.

Poslanci v druhém čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok navrhli přesuny v celkovém objemu 279 miliard korun. Schodek má být 320 miliard. Nejsou však zohledněny dopady právě projednávaného daňového balíčku. Pokud by byl přijat, sníží příjmy veřejných rozpočtů o dalších zhruba 130 miliard korun. Hostem Událostí komentářů byla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Na Václavském náměstí pokračovaly oslavy výročí 17. listopadu Koncertem pro budoucnost. Minulý rok se zde podle organizátorů sešlo více než 130 tisíc lidí. Letos ale kvůli pandemickým opatřením koncert probíhál v uzavřeném areálu a vysílal se na internetu. V těžkých dobách bylo podle organizátorů ještě důležitější připomínat si hodnoty, díky kterým žijeme ve svobodném státě. Promluvila třeba rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, Lenka Krobotová s herci z Dejvického divadla nebo bývalý německý prezident Joachim Gauck. Z hudebníků zahráli například Plastic People of the Universe, Klára Vytisková nebo Tomáš Klus.

Výzkum, na kterém se podílejí vědci z Mendelovy univerzity v Brně, přináší nové poznatky o roli rostlinných hormonů při regulaci větvení stonků. Pokusy dělají na hrachu, stejně jako kdysi zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel. Článek s dosavadními výsledky publikoval vědecký časopis Nature Communications.

Tradiční dny otevřených dveří, které se měly konat v listopadu, odkládají některé vysoké školy kvůli opatřením proti koronaviru na začátek nového roku. Část univerzit, které ČT oslovila, se ale snaží akce pořádat v původním termínu alespoň on-line a nabízí přednášky, videa i diskuze. Uchazečům o studium tak hlavně chtějí dát možnost promluvit si s vyučujícími i studenty, a to formou komentářů či videochatu. Některé školy nabízejí dokonce virtuální prohlídky učebních prostor.

K záchraně porostů pomohlo lesníkům v Česku letos výrazně počasí. Díky deštivému konci jara, vlhkému létu a nižším teplotám se vylíhlo méně generací kůrovce. Zatímco v předchozích letech kůrovec vytvořil tři až čtyři generace, letos to byly pouze dvě. Stromy, ve kterých je hmyz aktivní, ale lesníci kácejí dál. Práce zároveň komplikuje pandemie koronaviru a související nedostatek dělníků.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně dokumentují, kolik plastového odpadu je v krasových jeskyních. Nepořádku v posledních letech přibylo, odhaluje to podle nich zatížení krajiny. Plastový odpad se do jeskyní dostává splachem z povrchu.

Jednorázový příspěvek pro seniory ve výši pět tisíc korun, na kterém se v pátek domluvila koalice, je politické rozhodnutí, které mezi lidmi vyvolává nejistotu. Shodli se na tom hosté Otázek Václava Moravce. Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka je makroekonomická užitečnost tohoto příspěvku nejistá. Hosté zkritizovali i nekoncepčnost řešení.

V roce 1970 založili vědci z Mendelovy univerzity v Brně v Žabčicích pole, na kterém pěstují po generace jenom ječmen. Díky neměnným postupům zjistili, že ječmen vysévaný na stále stejném místě má nižší výnosy a menší záruku kvality než ječmen, který střídají s jinými obilovinami. V průběhu let se také stal náchylnějším na extrémní počasí.

Některé veřejné vysoké školy nabízejí poslední možnost přihlásit se ke studiu. Například Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem uchazečům stále nabízí studium na šesti fakultách. Volná místa hlásí také Západočeská univerzita v Plzni nebo Univerzita Pardubice. Některé specializace nejsou zcela naplněné ani na Univerzitě Karlově nebo ČVUT v Praze. Místa pro opozdilce jsou letos hlavně na technických oborech.

Nejenom sucho a nemoci, ale i nevhodná výsadba trápí včely v Česku. Zemědělci stále častěji pěstují rostliny, které dávají méně nektaru. To může podle vědců z Mendelovy univerzity v Brně v budoucnu oslabit celá včelstva. Už loni jich asi jedna pětina uhynula, nebyla dost odolná vůči virům.

Lepší zázemí pro chov skotu testují ve školním zemědělském podniku Mendelovy univerzity v Žabčicích na Brněnsku. Nedávno tam dokončili novou stáj. Objekt nemá zdi, což zajišťuje ideální větrání i bez ventilátorů, zaizolovaná střecha zase chrání zvířata před letními horky.

Hnutí Starostů a nezávislých společně s dalšími opozičními stranami požádalo o mimořádnou schůzi o dlouhodobém suchu a ochraně vody. Podle opozice jsou totiž vládní opatření nedostatečná, a požaduje proto do konce září harmonogram příprav a plnění koncepce ochrany před následky sucha pro území Česka. Svolavatel sněmovní schůze Jan Farský byl hostem Interview ČT24.

Kříženci psů a vlků se objevují napříč Evropou včetně Česka. Evropské státy nedostatečně předcházejí riziku křížení, vyplývá z nové mezinárodní studie publikované v časopise Biological Conservation. Podílelo se na ní 37 odborníků z různých institucí včetně Mendelovy univerzity v Brně, oznámil její mluvčí Filip Vrána.

Podíl nosnic v klecích v Česku klesl za poslední zhruba rok o 15 procentních bodů na 70 procent, uvedla předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Poslanci sněmovního zemědělského výboru v tomto týdnu nepodpořili zákaz klecového chovu, o zákazu v rámci zákona na ochranu zvířat proti týrání se bude jednat ve třetím sněmovním čtení. Podle Dlouhé by přechod na chov bez klecí stál zhruba pět miliard korun. Část z chovatelů by podle ní skončila, podle dřívějších vyjádření o tom uvažuje i Agrofert, který má zhruba milion z 5,4 milionu nosnic v komerčních chovech.

Křupavost potravin, jako jsou chipsy, sušenky nebo čokoláda, lze změřit. Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně vyvinuli přístroj, který je určený pro sledování míry akustické odezvy na mechanické narušení určitých typů potravin. Vynález si chtějí patentovat, informovala škola na svém webu.

Zemědělské sucho bylo v dubnu prakticky v celém Česku, silné nebo mimořádné sucho bylo také v osmdesáti procentech zdrojů podzemní vody. Situace je katastrofická, řekl na tiskové konferenci ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Tak špatnou situaci podle něj předchozí generace nezažily.

Současná suchá epizoda, kterou Česko prochází od roku 2015 a stále nekončí, je nejhorší za posledních 500 let. Vyplývá to z údajů shromážděných týmem vědců z projektu InterSucho. Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Mendelovy univerzity v Brně zahrnuli do výpočtů nejen úhrn srážek, ale i výpar. I kdyby totiž padaly průměrné srážky, kvůli vyšším průměrným teplotám než v minulosti se více vody z krajiny odpaří.

Ústav chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně zkoumá možnosti využití mikrořas k odstranění azobarviv a dalších toxických látek z životního prostředí. Vědci se jako jediní z Česka zapojili do mezinárodního projektu nazvaného Greener, který se orientuje právě na vývoj a praktické využití nástrojů k odstranění toxických látek z vody a půdy.