Martin Kolovratník strana 4 z 5

Sněmovna ve středu schválila nový stavební zákon. Má nahradit ten dosavadní z roku 2006 a má zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) si od něj mimo jiné slibuje, že zajistí dodržování stanovených lhůt. Cílem resortu také je, aby občan díky digitalizaci nemusel na úřad chodit.

Sněmovna zvolila členy vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii na řece Bečvě. V souladu s dohodami má každá ze sněmovních frakcí v komisi jednoho zástupce. Poslanci jednali také o novele zákona o myslivosti, který poslali do závěrečného kola. Umožnit by mohla lov prostřednictvím lukostřelby nebo snížení minimální výměry vlastních honiteb. Schvalování novely o platu učitelů se neuspíšilo. Na programu byla i volba čtveřice členů Rady České televize, poslanci se k ní ovšem nedostali.

Na vlastní byt si lidé v Česku vydělávají nejdéle v Evropě, navíc ceny bytů a domů po epidemii koronaviru ještě poskočily. Politici se shodují na potřebě dostupného bydlení. Prosadili by ho větší družstevní výstavbou nebo rozšířením bytových fondů obcí. O regionálním rozvoji a také dopravě debatovali zástupci devíti politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně ve speciálu Událostí, komentářů, sešli se v historické tramvajové vozovně v pražských Střešovicích. Debatu moderovala Jana Peroutková.

Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) chce poslat do Poslanecké sněmovny připravenou reformu trestů za dopravní přestupky – pokut a bodového systému. Ministerstvo ji připravuje od roku 2015, ale podle oslovených poslanců na její přijetí do voleb již není dost času. Novela by měla zavést řadu novinek, kromě pevně stanovených blokových pokut i řidičské průkazy na zkoušku pro začínající řidiče.

Česko nyní nejvíce potřebuje druhou dálniční spojnici z Prahy na Moravu a také dokončení Pražského okruhu. Nutné je i začít stavět vysokorychlostní tratě a vyhnout se při tom problémům, které provázejí přípravu dálničních staveb. V debatě o dopravě v Událostech, komentářích speciál se na tom shodli poslanci z různých částí České republiky. O dopravě a také regionálním rozvoji debatovali zástupci devíti politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, sešli se v historické tramvajové vozovně v pražských Střešovicích. Debatu moderovala Jana Peroutková.

Poslanci ve středu nedokončili závěrečné čtení nového stavebního zákona, jednání o něm bude pokračovat příští středu na mimořádné schůzi. Vyvolali ji poslanci vládního hnutí ANO. Opozice má velké výhrady k tomu, že zákon zavádí soustavu stavebních úřadů, které by tedy již nefungovaly v rámci radnic. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) na změně trvá, považuje ji za klíčový nástroj k urychlení stavebního řízení.

Během čtvrteční mimořádné schůze poslanci projednali návrh stavebního zákona. Piráti chtějí zákon zamítnout. Část opozice varuje před centralizací a byrokracií. Zákon dolní komora propustila do závěrečného čtení i s několika pozměňovacími návrhy.

Vláda chce do konce dubna odeslat do Bruselu národní plán obnovy. V něm by mělo být 172 miliard korun určených k vyčerpání v příštích dvou letech. Opozice, ale například i Svaz měst a obcí si stěžují, že o něm měsíc před dokončením nic konkrétního nevědí a že nezbývá čas na diskusi. Podle poslance Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) směřuje zcela špatně a místo obnovy ekonomiky chce miliardy od Evropské unie použít hlavně k látání státního rozpočtu. Poslanec vládního ANO Martin Kolovratník však ujistil, že je ještě prostor k diskusi i změnám. Ujistil, že s důležitými subjekty se vláda včas poradila. Politici diskutovali o plánu obnovy v Událostech, komentářích.

Kabinet večer rozhodl, že hejtmani a pražský primátor můžou od čtvrtka nařídit pracovní povinnost lékařům i lidem s nelékařským zdravotnickým povoláním, kteří dosud nepečují o pacienty s covidem. Je to především kvůli kritické situaci v nemocnicích. Hosté Událostí, komentářů Radim Fiala (SPD), Miloslava Vostrá (KSČM) a Martin Kolovratník (ANO) se shodují na tom, že povolání zdravotníků bylo správné. Situaci ale podle nich vláda řeší se zpožděním a kabinet by mohl být pružnější.

Stavební zákon, který projednávali poslanci, dostal zcela novou podobu. Sněmovna přijala jako jeho nový základ komplexní pozměňovací návrh, který předložil vládní poslanec Martin Kolovratník (ANO). Poté sněmovna projednávání přerušila a vystoupil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), aby poslancům podal informaci o postupu očkování. Dopoledne se sněmovna zabývala plánovanou stavbou nového bloku dukovanské elektrárny, jednání však nedokončila.

Svaz měst a obcí ČR (SMO) navrhuje stáhnout projednávání nového stavebního zákona a odložit ho na další volební období. Způsob přípravy zákona považuje za chaotický a nepřehledný. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které za přípravu zákona odpovídá, považuje takové výzvy za nezodpovědné politikaření. Jako nezodpovědné je označil také Svaz průmyslu a dopravy. Vláda si od zákona slibuje zjednodušení a zrychlení stavebního řízení.

Vláda by mohla ve čtvrtek rozhodnout o cílených opatřeních proti šíření nemoci covid-19 v Karlovarském a Královéhradeckém kraji. Po jednání Ústředního krizového štábu to ve středu řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Spekulace o hermetickém uzavření ale popřel. Jeho slova potvrdil ve středeční Devadesátce také hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (STAN). Oba zmíněné regiony jsou epidemií zasaženy nejvíce z celého Česka – problémy mají zejména s lůžkovou kapacitou nemocnic.

Část opozičních stran předložila komplexní pozměňovací návrh stavebního zákona, který by zachoval fungování úředníků pod obecními a městskými úřady. Nemuseli by se přesouvat pod stát. Informovali o tom zástupci pětice opozičních stran, Pirátů, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. „To je hluboké nepochopení problematiky,“ uvedla k tomu ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) a ohradila se proti tvrzení, že resort chce brát nějaké kompetence obcím. Spor je i o návrh opozice zavést poplatek za výstavbu.

Nový stavební zákon prošel v Poslanecké sněmovně prvním čtením. Přestože opozice navrhovala jeho navrácení k přepracování, získal návrh kromě vládních stran i podporu komunistů a SPD. Poslanci debatovali o stavebním zákonu téměř celý den. Měli na něj ostatně vyhrazenou celou mimořádnou 64. schůzi. Jediným dalším bodem byly změny zákonů v souvislosti s jeho přijetím. Další čtení bude následovat až v příštím roce, výbory dostaly prodloužený čas na projednání návrhu stavebního zákona i změn v dalších předpisech.

Koncem srpna se na koaliční schůzce dohodli šéfové ANO a ČSSD, že budou prosazovat zrušení superhrubé mzdy ke konci letošního roku. O dva měsíce později se však stále přou o to, jaké daňové sazby by měla nová úprava daně z příjmů fyzických osob obsahovat. Situaci znepřehledňuje i to, že každá strana navrhuje jiné sazby s výrazně odlišnými dopady na rozpočet pro rok 2021 a také na zaměstnance.

Pardubický kraj prosazuje terénní sociální služby namísto rozvíjení ústavní péče. Devatero lídrů kandidátek se shodlo na tom, že sociální služby je třeba dále podporovat a rozvíjet, otázkou ale zůstává, jak je financovat. Uchazeči o hejtmanský úřad diskutovali také o tom, jak si poradit s takzvanými šmejdy či jak přistoupit k inkluzivnímu vzdělávání.

Lídři kandidátek pro nadcházející volby v Pardubickém kraji v debatě ČT24 diskutovali o tom, jak se regionu daří vypořádávat s akutní koronavirovou pandemií. Ta má zásadní dopad právě i na tento region, kde se v neděli prokázala nákaza u klientů sanatoria Topas v Holicích. Mnozí také kritizovali vládní politiku, která se schodkem 500 miliard korun rekordně zadluží, zatímco na krajích se podle nich šetří.

Pardubický kraj je především tranzitním regionem, vede přes něj železniční koridor spojující Čechy s Moravou. Palčivým problémem je kamionová doprava, trasování budoucí dálnice D35, ale i investice do krajských silnic. Celou republikou pak otřásly kauzy pardubické nemocnice, kde malý chlapec po operaci mandlí upadl do bdělého kómatu.

Poslanci v úterý pokračovali ve své řádné červnové schůzi. Jako první projednávali vládní předlohu zákona o urychlení výstavby dopravní a další infrastruktury, ta nyní míří k závěrečnému schvalování. Předložili k ní přes třicet pozměňovacích návrhů. Dále se zabývali vládní novelou trestního zákoníku, opatřeními proti dvojímu zdanění a předlohou, která mění pravidla fungování bank. Díky ní by měli být klienti bank do budoucna lépe informováni.

Poslanci ve středu po poledni otevřeli debatu k volbě nových členů rad České televize a Českého rozhlasu. Do Rady ČT zvolili tři kandidáty z šesti uvolněných míst, do Rady Českého rozhlasu poslali jednoho kandidáta a další místo zůstalo v prvním kole neobsazeno. Zbývající místa obsadí sněmovna v druhém kole tajné volby. Po vyhlášení výsledků jednání dolní komory skončilo.

Poslanec hnutí ANO Martin Kolovratník podle zjištění serveru Seznam Zprávy pomáhal firmě s virtuální adresou k miliardové zakázce. Nabídka se měla týkat vybudování a provozu optické sítě podél železničních cest. Bývalý šéf resortu dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) potvrdil, že dostal připravenou složku s povolením, kde chyběl jen jeho podpis, neupřesnil ale od koho.

Stanislav Křeček bude příštích šest let ombudsmanem. Bývalého poslance ČSSD, který letos oslaví dvaaosmdesáté narozeniny, vybrali poslanci ve druhém kole volby, kde proti němu kandidoval vládní zmocněnec u Evropského soudu pro lidská práva Vít Alexander Schorm.

Pokud by měla příprava stavby dálnic nebo třeba vysokorychlostních tratí výrazně zrychlit, jsou potřeba zásadní změny legislativy včetně způsobu výkupu pozemků. Na to ale Česko zatím není připraveno. V Interview ČT24 to řekl předseda dopravního podvýboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO). Upozornil, že zákony, které například přiřknou státu pozemky hned po vydání územního rozhodnutí, stojí za polským dopravním „zázrakem“ posledních let.

Správa železnic bude za čtyři nebo pět let potřebovat každý rok 15 až 20 miliard korun navíc – to až se příprava vysokorychlostních tratí přenese z papíru do terénu. Předseda sněmovního dopravního podvýboru Martin Kolovratník (ANO) proto vyzval, aby s tím vláda začala počítat a hledala zdroje těchto peněz. Správa železnic chce první vysokorychlostní úseky začít stavět v roce 2025, Kolovratník se domnívá, že to bude možné ještě o rok dříve.