Martin Kolovratník strana 4 z 4

Pardubický kraj prosazuje terénní sociální služby namísto rozvíjení ústavní péče. Devatero lídrů kandidátek se shodlo na tom, že sociální služby je třeba dále podporovat a rozvíjet, otázkou ale zůstává, jak je financovat. Uchazeči o hejtmanský úřad diskutovali také o tom, jak si poradit s takzvanými šmejdy či jak přistoupit k inkluzivnímu vzdělávání.

Lídři kandidátek pro nadcházející volby v Pardubickém kraji v debatě ČT24 diskutovali o tom, jak se regionu daří vypořádávat s akutní koronavirovou pandemií. Ta má zásadní dopad právě i na tento region, kde se v neděli prokázala nákaza u klientů sanatoria Topas v Holicích. Mnozí také kritizovali vládní politiku, která se schodkem 500 miliard korun rekordně zadluží, zatímco na krajích se podle nich šetří.

Pardubický kraj je především tranzitním regionem, vede přes něj železniční koridor spojující Čechy s Moravou. Palčivým problémem je kamionová doprava, trasování budoucí dálnice D35, ale i investice do krajských silnic. Celou republikou pak otřásly kauzy pardubické nemocnice, kde malý chlapec po operaci mandlí upadl do bdělého kómatu.

Poslanci v úterý pokračovali ve své řádné červnové schůzi. Jako první projednávali vládní předlohu zákona o urychlení výstavby dopravní a další infrastruktury, ta nyní míří k závěrečnému schvalování. Předložili k ní přes třicet pozměňovacích návrhů. Dále se zabývali vládní novelou trestního zákoníku, opatřeními proti dvojímu zdanění a předlohou, která mění pravidla fungování bank. Díky ní by měli být klienti bank do budoucna lépe informováni.

Poslanci ve středu po poledni otevřeli debatu k volbě nových členů rad České televize a Českého rozhlasu. Do Rady ČT zvolili tři kandidáty z šesti uvolněných míst, do Rady Českého rozhlasu poslali jednoho kandidáta a další místo zůstalo v prvním kole neobsazeno. Zbývající místa obsadí sněmovna v druhém kole tajné volby. Po vyhlášení výsledků jednání dolní komory skončilo.

Poslanec hnutí ANO Martin Kolovratník podle zjištění serveru Seznam Zprávy pomáhal firmě s virtuální adresou k miliardové zakázce. Nabídka se měla týkat vybudování a provozu optické sítě podél železničních cest. Bývalý šéf resortu dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) potvrdil, že dostal připravenou složku s povolením, kde chyběl jen jeho podpis, neupřesnil ale od koho.

Stanislav Křeček bude příštích šest let ombudsmanem. Bývalého poslance ČSSD, který letos oslaví dvaaosmdesáté narozeniny, vybrali poslanci ve druhém kole volby, kde proti němu kandidoval vládní zmocněnec u Evropského soudu pro lidská práva Vít Alexander Schorm.

Pokud by měla příprava stavby dálnic nebo třeba vysokorychlostních tratí výrazně zrychlit, jsou potřeba zásadní změny legislativy včetně způsobu výkupu pozemků. Na to ale Česko zatím není připraveno. V Interview ČT24 to řekl předseda dopravního podvýboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO). Upozornil, že zákony, které například přiřknou státu pozemky hned po vydání územního rozhodnutí, stojí za polským dopravním „zázrakem“ posledních let.

Správa železnic bude za čtyři nebo pět let potřebovat každý rok 15 až 20 miliard korun navíc – to až se příprava vysokorychlostních tratí přenese z papíru do terénu. Předseda sněmovního dopravního podvýboru Martin Kolovratník (ANO) proto vyzval, aby s tím vláda začala počítat a hledala zdroje těchto peněz. Správa železnic chce první vysokorychlostní úseky začít stavět v roce 2025, Kolovratník se domnívá, že to bude možné ještě o rok dříve.

Jmenování Karla Havlíčka (za ANO) ministrem dopravy se uskuteční v pátek po návratu premiéra Andreje Babiše (ANO) z cesty do Izraele. Havlíček je nyní ministrem průmyslu a obchodu a po odvolání stávajícího ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) by měl podle návrhu premiéra vést trvale oba resorty. Opozice mluví o personální vyprahlosti, Babiš si ale dovede představit slučování dalších ministerstev.

Podle poslankyně Kateřiny Valachové (ČSSD) nyní nelze diskutovat o její možné kandidatuře na veřejnou ochránkyni práv. Senát i prezident už své nominace podali a zásah do nich by podle ní mohl zpochybnit výsledek volby. Valachová také argumentovala svou rozdělanou prací ve sněmovně a uvedla rovněž, že má i lidské důvody, totiž své přátelství s Vítem Alexandrem Schormem, kterého nominoval Senát.

Plán na úplné vypovězení kamionů z levých pruhů dálnic dostal úder na solar v podobě negativního stanoviska hospodářského výboru Poslanecké sněmovny – a to přesně ve výroční den loňské kalamity na Vysočině. Vítězí argumenty odpůrců, podle kterých není třeba zavádět plošný zákaz předjíždění. Obávají se například toho, že by kamiony pravé pruhy zcela ucpaly.

Zástupkyní veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové se stala Monika Šimůnková, která dříve působila jako zmocněnkyně vlády pro lidská práva. Do nové funkce ji ve středu v tajném hlasování zvolili poslanci. Vyhověli návrhu Senátu a také prezidenta Miloše Zemana. Šimůnkové ve volbě konkurovala právnička Lenka Marečková, rovněž Zemanova kandidátka.

Chystaný zákon o liniových stavbách má o třetinu zkrátit stavební řízení ze současného průměru třinácti let. Podle předsedy poslaneckého podvýboru pro dopravu Martina Kolovratníka (ANO) musí stát umět prosadit právo většiny na strategické stavby, současně zdůrazňuje, že stavby je třeba řádně projednat. Málo času na diskusi o výstavbě v Událostech, komentářích naopak kritizuje poslanec a člen dopravního podvýboru Lukáš Černohorský (Piráti), novela je podle něj nedomyšlená.

Dopravci budou od státu jako kompenzanci za 75procentní slevu pro děti, studenty a seniory od příštího roku dostávat pevně stanovenou maximální částku. Například na trase Praha–Ostrava stát proplatí slevu v plném rozsahu pouze tehdy, když základní jízdné nepřesáhne 518 korun – jinak bude dopravce zbytek rozdílu doplácet ze svého. Ministerstvo dopravy ohlásilo zastropování svého příspěvku krátce poté, co premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o údajném zneužívání systému. Ředitel kritizovaného dopravce Leo Express ale poukázal, že firma tvoří ceny stále stejně, jako to činila již před zavedením slev. Otázkám kolem slev na jízdném se věnovalo pátečních 90' ČT24.

Česko staví dálnice několikrát pomaleji než Polsko nebo Maďarsko. Podle šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslava Kaly za to nemohou občané připomínkující stavby, ale neschopnost politiků a úředníků připravit projekty pořádně. A tato neschopnost se podle něj ukazuje i v dalších oblastech veřejné správy. O tom, co s tím, diskutovali v Otázkách Václava Moravce poslanci hospodářského výboru sněmovny Martin Kolovratník z hnutí ANO, Jan Birke z ČSSD a Marian Jurečka z KDU-ČSL.