Makedonie strana 3 z 3

Evropská unie se chová k Makedonii neférově a uplatňuje vůči ní dvojí standardy, které na další země neměla. V Praze to prohlásil makedonský prezident Ďorge Ivanov po setkání s českým protějškem Milošem Zemanem. Hlava českého státu vyjádřila podporu makedonskému úsilí o vstup do EU, který byl zablokován mimo jiné kvůli sporu s Řeckem o název země. Zeman mluvil s Ivanovem také o možnosti příchodu pracovníků z Makedonie do České republiky.

Makedonci hlasovali v referendu o schválení dohody o názvu své země. Tu Makedonie uzavřela se sousedním Řeckem a bývalé jugoslávské republice měla umožnit ucházet se o členství v NATO a v Evropské unii. Referendum ale ztroskotalo na nízké účasti občanů, hlasovat jich přišlo jen 36 procent.  Vyslovili se ale pro změnu názvu země; podle nich by se stát měl jmenovat Severní Makedonie.

Přes patnáct tisíc lidí se v Soluni zapojilo do demonstrace proti dohodě o změně názvu Makedonie. Řecká policie proti nim použila slzný plyn. Demonstrace ve druhém největším městě Řecka byla svolána na protest proti dohodě mezi Skopjí a Aténami, která řeší spor o název bývalé jugoslávské republiky kompromisem Republika Severní Makedonie.

Ruské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo řeckého velvyslance na protest proti rozhodnutí Atén vyhostit dva ruské diplomaty. Podle Atén se ruští diplomaté v Řecku snažili zvrátit přijetí dohody o novém názvu Makedonie, kterou Atény a Skopje nedávno uzavřely. Moskva podle agentury TASS krok řeckých úřadů označila za neopodstatněný.

Po téměř třech desítkách let se podařilo uzavřít smlouvu mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie (BJRM) o vyřešení sporu o jméno země vzniklé po rozpadu Titovy Jugoslávie. Pro pochopení významu ujednání, jehož dopady z hlediska geopolitického přesahují rozměr lokální rozmíšky, je potřeba uvědomit si souboj mezi několika velkými myšlenkami nacionálního šovinismu a směšováním historie a geografie.

Z Makedonie přišla nadějná zpráva. Tamní ministr zahraničí podepsal s řeckým protějškem dohodu o novém názvu své země, čímž se otevřela cesta k řešení více než dvacetiletého sporu. Země se má jmenovat Republika Severní Makedonie a pod tímto názvem Řecko přestane blokovat její vstup do NATO a přístupová jednání s EU. Jenže tahle naděje nejspíš narazí na balkánskou vášnivost, o které se v rozhovoru pro ČT24.cz zmiňuje makedonistka Tereza Drvošanová Fantlová.

Ministři zahraničí Řecka a Makedonie podepsali dohodu o názvu makedonského státu. Obě země kvůli tomu spolu vedly dlouhá léta spor a Řecko blokovalo zahájení přístupových rozhovorů Skopje s Evropskou unií a pozvání Makedonců do Severoatlantické aliance. Makedonie, která byla součástí někdejší Jugoslávie, by měla nově používat název Republika Severní Makedonie.

Osud historické dohody o názvu makedonského státu „Severní Makedonie“ zůstává nejistý. Ratifikační proces blokuje opozice v Řecku i Bývalé jugoslávské republice Makedonie (FYROM). Dohodu mají podepsat premiéři obou zemí v neděli, odpůrci ujednání ale mluví o zradě; řečtí neonacisté dokonce vyzvali k vojenskému převratu a makedonský prezident odmítl dohodu odsouhlasit.

Řecko a Makedonie se dohodly, že ukončí letitý spor o název balkánské země Makedonie kompromisním názvem Severní Makedonie. Ve Skopji to oznámil makedonský premiér Zoran Zaev a současně v Aténách jeho řecký protějšek Alexis Tsipras. Řecko kvůli dosavadnímu názvu sousedním Makedoncům blokuje vstup do Severoatlantické aliance a zahájení přístupových jednání s Evropskou unií. V mezinárodním styku se používá označení Bývalá jugoslávská republika Makedonie (Former Yugoslav Republic of Macedonia, zkráceně FYROM). Není ale jisté, že nový kompromisní název projde.

Evropská komise (EK) ujišťuje země západního Balkánu, které stále ještě zůstávají před branami vysněné EU, o své otevřené náruči. Jenže tomu už v regionu věří málokdo. Každé povzbudivé slovo totiž EK doprovází velkými „ale“. Ta se týkají hlavně nedostatečného pokroku v boji proti korupci a organizovanému zločinu a příliš pomalého zmenšování politického vlivu na soudy, administrativu a média. Summit, který pro sousedy pořádá bulharské předsednictvo, tak žádný průlom nepřinese. Myslí si to alespoň odborníci, kteří o tématu debatovali na Metropolitní univerzitě v Praze (MUP).

Evropská komise schválila strategii pro západní Balkán vytyčující základní kroky, které mají Srbsku a Černé Hoře umožnit vstup do EU v roce 2025. Tento letopočet je podle šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové ambiciózním, ale zároveň také realistickým termínem, kdy by oba státy mohly dokončit svá přístupová jednání.

Na okraj ekonomického fóra v Davosu se řešila i politika – třeba dávný spor o název státu Makedonie. Tamní premiér Zoran Zaev oznámil, že jeho země ustoupí Řekům a přejmenuje mezinárodní letiště Alexandra Velikého ve Skopji i dálnici. Řekové mají název Makedonie za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. Proti kompromisu protestovalo o víkendu jen v Soluni na 150 tisíc lidí.

Dlouholetý spor o název bývalého jugoslavského státu Makedonie se podle vyjednavačů možná blíží ke konci. O víkendu protestovalo jen v řecké Soluni na 150 tisíc lidí v čele s nacionalisty, neonacisty a pravoslavnými kněžími. Ti odmítají, aby sousední země měla ve svém názvu jméno Makedonie. Podle nich totiž historicky náleží řecké provincii.

Když v roce 1993 šokovaly svět zprávy o krutostech v Chorvatsku a Bosně, zareagovala OSN vytvořením zvláštního soudu. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) od té doby obvinil víc než 160 lidí a devadesát z nich odsoudil. Přispěl tak k potrestání některých z nejhorších zločinů, ke kterým v Evropě došlo od druhé světové války. Zejména mezi obyvateli a představiteli balkánských zemí se mu však dostalo i kritiky a obvinění ze zaujatosti. Slavnostní ukončení činnosti proběhne v Haagu v pátek, formálně tribunál skončí 31. prosince.

Makedonský prezident Ďorge Ivanov pověřil vůdce opozice Zorana Zaeva sestavením nové vlády. To přitom skoro půl roku odmítal. Půjde o koaliční kabinet Sociálnědemokratického svazu (SDSM) a stran makedonských Albánců.