Krušné hory strana 3 z 5

V Krušných horách je stále málo německých klientů, do regionu momentálně jezdí většinou jenom na jednodenní výlety.  Tamní hotely a penziony proto musejí počítat hlavně s českými turisty. Ti z Německa přitom běžně tvoří až padesát procent klientely v letní sezoně. Někteří provozovatelé ubytovacích zařízení navíc neví, jaké informace by při pobytech měli zahraničním klientům poskytovat.

Česká inspekce životního prostředí zahájila šetření případu pokáceného dubu v lesích na Krnovsku. Její inspektoři ve středu zkoumali zbytky mohutného stromu přímo na místě. Pokácení dubu v minulých dnech pobouřilo veřejnost. Není to jediný podobný případ, za vyšším kácením listnáčů může stát snaha kompenzovat si příjmy kvůli poklesům ceny jehličnatých stromů.

Správa železnic se uvolila opravit alespoň část železniční trati z Děčína do Oldřichova u Duchcova známé jako Kozí dráha. Od roku 2016 je nesjízdná a je na ní téměř v celé délce vyhlášena výluka. Nyní ale správa slíbila Ústeckému kraji, že obnoví přinejmenším úsek Děčín–Telnice, kde by měly jezdit turistické vlaky. V dalších letech by se měl opravy dočkat i zbytek trati.

I když v sobotu začíná astronomické jaro, v nejbližších dnech se očekává spíše zima. Meteorologové varují před sněžením na severu a severovýchodě země. Až do středečního poledne může na horách napadnout více než 25 centimetrů nového sněhu. Výstraha platí pro oblasti nad 800 metrů nad mořem. Sníh může komplikovat dopravu. Teplejších jarních dní se podle meteoroložky ČT Barbory Tobolové Česko dočká zřejmě až v polovině dubna.

České vydry žijící pod Krušnými horami mají podle zjištění vědců původ v sousedním Německu. Navíc se začaly specializovat na hlavače černoústého – invazivní druh ryby, která se rozšířila v Labi. Vyplývá to z výsledků tříletého českoněmeckého výzkumného projektu.

Silné mrazy s teplotami až pod minus 12 stupňů Celsia v Česku potrvají asi do noci na úterý. Ve většině republiky bude velký mráz ještě v pondělí dopoledne a na východě země po celé pondělí. Vyplývá to z výstrahy, kterou v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Velké mrazy byly v Česku po celý tento týden, na některých místech rtuť opakovaně spadla až pod minus 30 stupňů, naposledy to bylo v neděli ráno v Krušných horách.

Ani čtvrtý víkend roku 2021 – ve kterém vláda zatím nepovolila chodit jinam než na vycházky do přírody – se neobešel bez návalů na horách. Plno bylo na Šumavě i v Krušných horách, kde špatně zaparkovaná auta ucpala silnice do obcí Telnice a Petrovice, a to přesto, že se oproti původním plánům ani v Telnici ještě nerozjely vleky.

Svazy lyžařských areálů a také obchodu a cestovního ruchu vyzývají vládu k co nejrychlejšímu povolení otevření středisek, bez hledu na termín změny současného pátého stupně protiepidemických opatření na čtvrtý. Provozovatelé mají nárok na kompenzace, to podle nich nestačí. Vláda má změny v protiepidemickém systému (PES) schvalovat v pátek.

Na západě Čech klesly v neděli nad ránem teploty na některých místech i pod minus 20 stupňů Celsia. Mrzlo hlavně v Podkrušnohoří, například na Rolavě na Karlovarsku nebo v Jelení klesly ráno teploty i k minus 22 stupňům, vyplývá z aktuálních údajů Českého hydrometeorologického ústavu. V Jeseníkách byl vyhlášen třetí lavinový stupeň z pětibodové škály, který znamená značné nebezpečí.

Ideální sněhové podmínky opět lákaly běžkaře, skialpinisty i rodiny se sáňkami. Na horách se tak v sobotu plnila parkoviště, silnice byly sjízdné se zvýšenou opatrností. A především pro skialpinisty je důležité, aby dávali pozor také na laviny. V Jeseníkách a Krkonoších platí druhý stupeň nebezpečí. Právě v Krkonoších začala fungovat i nová policejní hlídka na lyžích.

Meteorologové varují před silnými mrazy, které od nedělního večera do pondělního dopoledne zasáhnou východ republiky. Na Moravě a ve Slezsku očekávají při zmenšené oblačnosti ojediněle až -18 stupňů Celsia. Český hydrometeorologický ústav to uvedl ve výstraze pro Zlínský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Na západě a jihu Čech má být v neděli místy až -12.

Sněžení v kombinaci se silným větrem komplikovaly ve čtvrtek dopravu v Česku. Místy se na vozovce tvořily sněhové jazyky, vznikaly už například v horských polohách a na Vysočině. Závěje se objevovaly hlavně v Krkonoších, Jizerských a Krušných horách. Do 18 hodin platila výstraha před sněžením. V příštích dnech teploty spadnou až k patnácti stupňům pod nulu. V následujícím týdnu se pak bude oteplovat.

Jedna z nejznámějších pranostik vztahující se k prvnímu vánočnímu svátku dává aspoň pro hory naději na mrazivé počasí i pro další dny. A opravdu, v pátek by mohlo na horách dalších pár centimetrů připadnout. I v nížinách se pár sněhových vloček objevit může, ale na rozdíl od hor se sníh v nižších polohách neudrží.

Tuzemská zimní střediska se obezřetně připravují na nadcházející lyžařskou sezonu. Zájem Čechů o pobyt na horách je už teď značný, zůstává ale nejasné, jaká omezení do hor přinese boj s koronavirem; protipandemický systém (PES) s chodem lyžařských resortů nepočítá a podle vlády získají skiareály pravidla na míru. Jasno o nich bude v příštím týdnu.

Provozovatelé lyžařských areálů v Česku zatím nevědí, za jakých podmínek budou moci otevřít. Někde už začali zasněžovat a upravovat přístupy k vlekům. O nastavení pravidel jednali zástupci ministerských expertních týmů s Národní sportovní agenturou a Asociací horských středisek. Shodli se, že je nutné nastavit především funkční postup, jak organizovat fronty u lanovek. Komplexní pravidla by mohla být známa v příštím týdnu.

Kolik napadlo? Kolik sněhu ještě zůstává? To jsou velmi časté otázky, které si v zimě kladou nejen lyžaři a milovníci hor, ale třeba i silničáři. Zásadní jsou tato data i pro hydrology. Přehled z více míst v Česku nabídneme v nové zimní sezoně i divákům České televize v rámci pravidelných předpovědí počasí.

Důlní památky v Krušnohoří hlásí navzdory pandemii rekordní návštěvnost. V lokalitě se od 12. století těžila řada nerostných surovin – od stříbra a cínu až po uran. Zpřístupněné štoly, které jsou zapsané jako památky na seznamu UNESCO, připomínají doby, kdy zde bylo hornictví každodenní součástí života.

Meteorologický podzim začíná každý rok prvním zářím a zahrnuje měsíce září, říjen a listopad. Na příchod astronomického podzimu, který se řídí polohou Slunce na obloze, jsme letos čekali do 22. září, kdy Slunce vstoupilo do znamení Vah a nastala podzimní rovnodennost.

Na Šumavě a v Krušných horách napadl první sníh. Nahrála tomu rapidní změna teploty. Během dvou dnů se propadly o více než patnáct stupňů. Například na šumavské Kvildě bylo ve čtvrtek ještě 20 stupňů, v sobotu dopoledne teplota spadla pod bod mrazu. Mnozí turisté tak museli přehodnotit své plány. Ochlazení přineslo sníh i v dalších evropských zemích. Například ve Švýcarsku ho napadlo 25 centimetrů.

Pandemie koronaviru dopadla na lázeňský sektor v Karlovarském kraji. Lídři kandidátek pro říjnové krajské volby hovoří o nutnosti rozšířit záběr regionu, aby na lázeňství nebyla jeho ekonomika tolik závislá. Pomoci by tomu mohlo vysokoškolské vzdělání, které má v kraji udržet mladé a vzdělané lidi. Uchazeči o hejtmanství diskutovali také o tom, jak do západního cípu Česka přilákat turisty.

Pondělní ráno bylo na několika místech v Česku rekordně studené. Nejchladnější ráno pro 13. červenec v historii měření zaznamenali v Brodě nad Dyjí, Průhonicích, Žatci, Doksanech a na Sněžníku. Teploty se pohybovaly většinou kolem pěti stupňů Celsia.

Motorák jedoucí do Karlových Varů, který se v úterý na trati známé jako krušnohorský semmering čelně střetl s protijedoucí regionovou, měl podle Drážní inspekce čekat na křižování na perninském nádraží, řekl generální inspektor Jan Kučera. Vlak však odjel a u Perninku se stala tragédie – při nehodě zahynuli dva lidé a dalších 24 utrpělo zranění. Od středečního rána je trať opět průjezdná.

Krušnohorská hornická krajina si připomíná rok od svého zápisu na seznam světových památek UNESCO. Tu zdejší tvoří dvaadvacet míst – sedmnáct leží v Sasku a pět na české straně. A i když rostoucí zájem o dlouho opomíjené Krušnohoří zbrzdila pandemie, místní věří, že o své návštěvníky nepřijdou.

Do české přírody se vrátily velké šelmy. Vlk nežil v tuzemských lesích od 19. století, teď zabíjí ovce farmářů. Pro některé z nich je škodnou, jiní se s ním učí žít. Rozdílný pohled zaznamenali autoři dokumentu Návrat vlka, který v neděli odvysílala Česká televize.