Krizový štáb strana 3 z 3

Vedení Ústředního krizového štábu převezal Jan Hamáček (ČSSD). Jeho dosavadní šéf Roman Prymula se bude soustředit na přípravu takzvané chytré karantény pro nakažené novým typem koronaviru, která by měla umožnit uvolnění plošných omezení. Epidemiolog stanul v čele štábu poté, co jeho statut změnila vláda. Nestandardní postup vyvolal kritiku z řad opozice, která tak výměnu na postu vítá.

Živnostníci postižení státními opatřeními proti šíření nového koronaviru budou moct žádat každý měsíc o patnáctitisícovou podporu. Ministři se na tom dohodli na jednání vlády. Dílčí úleva už v pátek čeká provozy nabízející opravu, údržbu a instalaci strojů a zařízení pro domácnost – přestane se na ně vztahovat zákaz prodeje. Tužší režim se naopak od čtvrtka týká pendlerů, kteří až na drobné výjimky nesmí pravidelně přejíždět hranice. Ve čtvrtek země evidovala 1925 nakažených a devět obětí nemoci COVID-19. Uzdravilo se 10 lidí.

„Teď mě to baví,“ komentuje ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) současnou krizi kvůli koronaviru. Připouští, že Česku stále chybí ochranné prostředky, dodávky plánované na tento týden by ale měly nedostatek pokrýt. Vicepremiér oceňuje, že se podařilo zploštit křivku nakažených, do budoucna je ale opatrný. Vládní nařízení podle Hamáčka fungují a lidé by je měli dodržovat. Kvůli okolnostem vzniku Ústředního krizového štábu zvažoval rezignaci, nechtěl ale dopustit pád vlády v krizovém období. Česko kvůli dodávkám ochranných pomůcek Číně nepodlézá, dodává ministr vnitra v Interview ČT24.

Poslanci zrychleně schválili prodloužení nároku na ošetřovné dětí do třinácti let, které musí kvůli opatření vyhlášeným v souvislosti s koronavirem zůstat doma. Rodiče, kteří o ně po uzavření škol pečují, tak nejspíše budou dostávat 60 procent základu své mzdy či platu až do chvíle, kdy děti budou moci opět usednout do lavic, a ne jen prvních devět dní. Poslanci schválili také přerušení povinnosti elektronické evidence tržeb a odpuštění části záloh zdravotního a sociálního pojištění pro životnostníky.

Na Letišti Václava Havla v Praze přistálo letadlo s milionem respirátorů. Následovat by měly další lety, které přepraví miliony roušek a množství dalšího potřebného zdravotnického materiálu. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) by měly následovat týdně tři lety s podobným nákladem, je přesvědčen, že je Česko z hlediska nedostatku ochranných pomůcek venku z nejhoršího. O distribuci materiálu jednal ústřední krizový štáb. V Česku se zatím nákaza potvrdila u 833 lidí, čtyři z nich se zcela uzdravili.

Podle předsedy opoziční ODS Petra Fialy není vláda k občanům otevřená a z hlediska zajištění zásob roušek či respirátorů selhala. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) jeho kritiku vnímá jako politické gesto – obvinil jej, že dělá gesta, ale nepomáhá. Fiala, Havlíček a také ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová diskutovali o nynější situaci v Událostech, komentářích.

Peníze z veřejného zdravotního pojištění by podle organizací sdružených do Krizového štábu – 9 proti kolapsu zdravotnictví měla rozdělovat vláda, nikoliv ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Zástupci odborů, lékařů a dalších organizací ze štábu to řekli po jednání s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) o úhradách péče na rok 2020. Příští rok půjde na péči zhruba 350 miliard korun, meziročně o 35 miliard víc.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem se domluvil na tom, že do zdravotnictví prostřednictvím úhradové vyhlášky půjde dalších 4,9 miliard korun. Babiš dosud úhradovou vyhlášku otevírat odmítal, v pátek ale změny připustil. Platí i původní závazek rozdělit z rezerv pojišťoven dalších šest miliard, takže v rozpočtu přibude zhruba 10,8 miliardy korun. Více peněz od zdravotních pojišťoven požadoval takzvaný krizový štáb zdravotníků.

Do nemocnic by podle odborů a dalších organizací sdružených v tzv. krizový štáb proti kolapsu zdravotnictví mělo jít příští rok 45 miliard korun. Chybí podle nich finance na platy i rozvoj nemocnic. Pojišťovny se přitom s ministerstvem dohodly na 19 miliardách, což je meziročně asi o pět procent navíc.

Nelegální odpad uložený ve skladovací hale ve Starém Městě u Frýdku-Místku bude možné zlikvidovat ještě před skončením policejního vyšetřování. Nyní se hledá vhodné zařízení. Po pátečním zasedání krizového štábu to řekl frýdecko-místecký primátor Michal Pobucký (ČSSD). Barely tak zůstávají na místě a nebudou se zatím převážet k uskladnění do vhodných prostor, jak se původně předpokládalo.

Nebezpečný odpad ve Starém Městě se začne likvidovat v úterý. Magistrát Frýdku-Místku, na jehož náklady se bude 500 tisíc litrů zatím neznámé chemikálie odstraňovat, do té doby najde firmu, která barely odveze. Vyjde to na miliony korun. Nelegální sklady s hořlavou směsí se našly na Karvinsku dva. V Bohumíně, kde pravděpodobně stejná polská firma uložila 150 tisíc litrů odpadu, čekají, až barely odstraní vlastník odpadu.

Dva nelegální sklady nebezpečného odpadu byly tento týden nalezeny na Frýdecko-Místecku a na Karvinsku. Směsi odpadních hořlavých látek pravděpodobně do hal ve Starém Městě a Bohumíně navezla polská firma. Celkem se jedná o téměř 700 tisíc litrů chemikálií. Objekty hlídá policie. Ve Starém Městě by likvidace látek mohla začít příští týden.