Koně strana 2 z 2

Část obyvatel Slatiňan na Chrudimsku protestuje proti záměru národního hřebčína umístit poblíž stájí silo s čističkou obilí. Lidé se obávají nadměrného zatížení prachem a hlukem. Příspěvková organizace ministerstva zemědělství se hájí tím, že se jedná o modernizaci stávajícího zařízení, která ušetří peníze za obilí nyní často znehodnocené plísněmi a škůdci.

Tři mladí hřebci divokých exmoorských koní se ve středu přestěhovali do nové přírodní rezervace Janovský mokřad vedle dálnice D5 u Nýřan na Plzeňsku. Rezervaci v cenném území vyhlásil na jaře Plzeňský kraj, který se podílel na převozu koní z rezervace u Rokycan. Zřejmě na začátku nového roku přibydou do Janovského mokřadu dvě mladé jalovice praturů. Původně měly být vypuštěny ve středu, v milovické rezervaci ochranářské organizace Česká krajina se je ale zatím v úterý nepodařilo odchytit.

Velká mezinárodní studie odhalila původ moderních domácích koní. Vědci, včetně těch českých, v ní popsali, že všechna tato zvířata mají společný původ.

Dostihová dráha ve městě Ascot v anglickém hrabství Berkshire proti loňském roku zcela zaplnila své ochozy milovníky dostihů. Ve slavnostní den, během něhož si dámy vzaly klobouky a muži elegantní cylindry, tradičně dorazili i členové britské královské rodiny. Děje se tak již od roku 1711, kdy závod založila královna Anna Stuartovna. Současná panovnice Alžběta II. však na zahajovací den letošního ročníku nedorazila. Zastoupil ji ale jeji syn, princ Charles s chotí Camillou, vévodkyní z Cornwallu.

Dlouhodobá fyzická aktivita u závodních koní vede k poškození jejich srdečních svalů, jater a narušuje také jejich metabolismus. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně přímo v praxi zkoumají, jak se dá zátěž zmírnit. Vyžaduje to speciální stravu, ale také sledování životních funkcí zvířete. Výzkum by mohl pomoci také dalším zvířatům, dokonce i lidem.

Jeden z nejslavnějších světových vojevůdců dosáhl jednoho ze svých největších bitevních úspěchů na Moravě. Na začátku prosince 1805 porazil Napoleon v bitvě tří císařů ruskou a rakouskou armádu. Svými rozměry přesáhl střet jakoukoliv jinou do té doby započatou bitvu, zkázu nerozsel ale jen na bojišti. Nejvíce trpěli obyvatelé okolních vesnic, které vojáci zplundrovali. Někteří Francouzi se ale na Moravě usadili a založili rodiny, bitva také přispěla k počátkům národního obrození. Její odkaz je stále živý, ať už v podobě legend o zakopaném pokladu či každoročních rekonstrukcí bojů historickými nadšenci. Od smrti francouzského císaře uplynulo 5. května dvě stě let.

Myslivci a chovatelé jako každý rok varují před nevhodným přikrmováním zvířat. Zbytky jídla z vánočního stolování do krmelců podle nich nepatří, zvěři škodí a může způsobit její úhyn. Nevhodné krmení škodí nejen zvěři v lese. Vážné případy koliky řeší například veterináři v Hlučíně v Moravskoslezském kraji, kde lidé hází přes plot koňům ovoce a zeleninu.

Istanbul přišel o staletou tradici a jednu z nejznámějších turistických atrakcí – koňmi tažené kočáry na Princových ostrovech. Mnoho zvířat trpělo či dokonce umíralo kvůli špatnému zacházení a nemocem. Magistrát proto spřežení nahradil elektromobily.

Francouzská policie zatím marně pátrá po lidech, kteří surově mrzačí koně a poníky. Vyšetřuje přes sto padesát útoků, při nichž zahynulo třicet zvířat. Podle jedné z verzí, s nimiž detektivové pracují, by mohla za těžko pochopitelnou brutalitou stát neznámá sekta.

Pardubický kraj je především tranzitním regionem, vede přes něj železniční koridor spojující Čechy s Moravou. Palčivým problémem je kamionová doprava, trasování budoucí dálnice D35, ale i investice do krajských silnic. Celou republikou pak otřásly kauzy pardubické nemocnice, kde malý chlapec po operaci mandlí upadl do bdělého kómatu.

Významný úspěch zaznamenal chovatel koní Zdeněk Müller na Benešovsku. Přivedl na svět hříbě, jehož otec už 40 let nežije. Posunul tak hranice umělé reprodukce koní, které se jako jeden z prvních v Evropě věnuje už desítky let.

Španělská tradiční slavnost „Luminarias“ má své obdivovatele i odpůrce. Ve vesnici San Bartolomé de Pinares se každoročně vydávají desítky jezdců a jejich koně na ohnivou cestu. Ta je jakýmsi očistným rituálem, který má zvířatům přinést ochranu. Akce se koná v den svátku svatého Antonína, patrona domácích zvířat.

V napajedelském hřebčíně, který má nejstarší chov anglických plnokrevníků v Česku, se narodilo první letošní hříbě. Hnědý hřebeček přišel na svět ve čtvrtek po osmé hodině večer. Porod byl bez problémů, jde o druhé hříbě devítileté klisny Dally Hit.

Kladrubský hřebčín – nejstarší velký koňský chov na světě – se v sobotu dostal na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Unikátní soubor objektů střežících krásu starokladrubských koní už od vlády Rudolfa II. usiloval o ochranu coby kulturní krajina od roku 2007. Podívejte se na fotogalerii z dílny ČT24, která atmosféru podzimních Kladrub zachycuje.

Více než sto divokých exmoorských koní žije v pěti rezervacích v Česku, kam přivezli ochranáři první zvířata v roce 2015. Výsledkem posledního sčítání se pochlubila organizace Česká krajina, která zajistila dovoz divokých koní a stará se o jejich chov v Česku.

Pasoucí se koně mohou v těchto dnech sledovat turisté pod Pradědem v Jeseníkách. Plemeno huculů doplňuje krávy a ovce, které spásají trávu na vrcholcích hor už několik let. Podle odborníků se koně živí jinými druhy rostlin než krávy a ovce, díky tomu se v Jeseníkách uvolní místo pro další vzácné druhy rostlin i živočichů.

Tradiční rituál očišťování koňů v plamenech ohňů se koná každoročně ve španělské vesnici San Bartolome de Pinares. Během festivalu Luminarias se 16. ledna v den svatého Antonína, patrona domácích zvířat, prohánějí v úzkých dlážděných uličkách divocí jezdci na koních a proskakují ohněm. Podle 500 let staré tradice věří, že oheň a dým zajistí koním ochranu pro celý nadcházející rok. Událost ostře kritizují ochránci zvířat, podle nichž jde o kruté zacházení s koňmi a jejich týrání podobně jako u býků v koridě.  Příznivci akce, včetně místních úřadů, však prohlašují, že se při slavnostech žádnému zvířeti nikdy nic nestalo.

Skoro dvacetičlenné stádo koní ve středu překvapilo v ulicích na okraji Šumperka místní obyvatele. Zvířata se vydala do města z nedalekých pastvin na Bludovečku. Na svobodu se dostala kvůli závadě na ohradníku.