Téma Kanál Dunaj–Odra–Labe strana 2 z 2

Rozhodnutí o výstavbě jezu na Labi se zatím odkládá. Česko čeká na stanovisko Evropské komise o negativních dopadech stavby na krajinu a možných kompenzacích. Z Bruselu by mělo přijít každým dnem. Děčínský plavební stupeň se připravuje 20 let. Podle Ředitelství vodních cest lodní doprava v budoucnu uleví přetíženým silnicím i železnicím. Naproti tomu Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR se stavbou jezu na Labi u Děčína nesouhlasí. Podle komise stavba poškodí životní prostředí a investice se státu nevrátí.

Přípravy vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe budou zřejmě dále pokračovat pouze na propojení Dunaje a Odry. Centrální komise ministerstva dopravy navrhla kvůli vysokým nákladům již nesledovat tzv. labskou větev. Náklady na dunajsko-oderskou část jsou odhadovány na 283 miliard korun, připojení Labe by stálo dalších více než 300 miliard.

Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe by podle optimistických odhadů odvedl z tuzemských silnic zhruba pět tisíc nákladních aut denně, znamenalo by to pokles silniční nákladní přepravy o necelá dvě procenta. Vnitrozemská vodní doprava by naopak posílila o osm procent. Podrobné výsledky studie v pátek společně s jejími tvůrci představil ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Nejdříve by se mohlo začít stavět v roce 2030 na oderské větvi u Ostravy.

Ze studie, kterou připravovalo dva roky ministerstvo dopravy, vyplývá, že projekt vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe by stál nejméně 582 miliard korun. Podle úřadu je projekt ekonomicky efektivní, jako výhodné se jeví především propojení Dunaje s Odrou. Materiál ovšem nezahrnuje investiční náklady na zvýšení splavnosti jednotlivých řek, cena stavby tak zřejmě ještě poroste. Vybudování kanálu dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, proti vystupují zejména ekologové.

O ambiciózních projektech za miliardy korun se na jižní Moravě bez reálného posunu mluví roky. První zmínka o možném zbudování překladiště v Hodoníně za 27 a půl miliardy korun se objevila v roce 2015, o lázních na břehu Novomlýnských nádrží u Pasohlávek se uvažuje ještě déle. Posun pro překladiště by ale mohly přinést evropské dotace, do začátku října se také mohou hlásit zájemci o stavbu lázní.

Vybudování vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe by v základní variantě stálo 610 miliard korun. Tato cena zahrnuje vybudování všech tří větví včetně napojení na území Slovenska a Polska. Vyplývá to ze studie proveditelnosti, kterou v úterý na Oderském fóru v Bohumíně představil ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna.

Odborníci ministerstva dopravy zpracovávají studii proveditelnosti, která se týká propojení Odry, Labe a Dunaje. Díky tomu by nákladní lodě mohly plout z Dunaje do Severního a Baltského moře. Zástupci Česka, Polska a Slovenska zároveň potvrdili, že chtějí v projektu pokračovat.

Prezident Miloš Zeman se na Pražském hradě poprvé od krajských voleb setkal s novým vedením Asociace krajů. Debatovali o financování oprav silnic druhých a třetích tříd, památkové péči, hospicích, problémech OKD či o zákonu o národních parcích, informoval hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

Projekt splavnění Odry z polského města Kožle do průmyslové zóny v Mošnově počítá s výstavbou vodního koridoru, který má být dlouhý 90 kilometrů. Do regionu by mohl přinést tisíce pracovních míst a také snížit ekologickou zátěž ze současné nadměrné silniční dopravy. V budoucnu by se napojil na plánovanou vodní cestu Dunaj-Odra-Labe. V Bohumíně se kvůli plánům týkajícím se splavnění Odry sešli zástupci ministerstev a samospráv České a Polské republiky.

Prezident Miloš Zeman našel někoho, kdo mu možná splní sen – zaplatí stavbu obřích kanálů, které spojí řeky Dunaj, Odra a Labe. Jeho spojencem se stává Čína, kde podobné nápady nepovažují za megalomanské. Číňané například nedávno zprovoznili obří přehradu Tři soutěsky, která zaplavila sedmnáct velkých měst a stěhovalo se kvůli ní zhruba 1,3 milionu lidí.