Heiko Maas strana 3 z 3

Dva ropné tankery plující v blízkosti strategicky významného Hormuzského průlivu se zřejmě staly terčem útoku, na palubě jednoho z nich následně vypukl požár. Posádky obou plavidel ale byly včas evakuovány. Podrobnosti incidentu, ke kterému došlo v Ománském zálivu, se stále vyšetřují, ministr zahraničí USA Mike Pompeo už ovšem z útoku obvinil Írán. Ceny ropy na světových trzích v reakci na událost vzrostly.

Írán nesmí získat jaderné zbraně, shodují se Německo a Spojené státy. Obě země se ale nadále rozcházejí v pohledu na to, jak toho dosáhnout. Po jednání se svým americkým protějškem Mikem Pompeem v Berlíně to řekl německý ministr zahraničí Heiko Maas. Rozdílné názory mezi Berlínem a Washingtonem panují také v dalších otázkách. Pompeo, který se setkal i s kancléřkou Angelou Merkelovou, je v Německu na své první oficiální návštěvě, i když ve funkci šéfa americké diplomacie je už více než rok.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo přicestoval do Bagdádu na neohlášenou návštěvu Iráku. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na nejmenovaný zdroj z irácké vlády. O Pompeově případné cestě do Iráku nebo Afghánistánu se spekulovalo už poté, co šéf americké diplomacie zrušil na úterý plánované setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a ministrem zahraničí Heikem Maasem.

Anulování výsledků voleb v Istanbulu podle opozice poškozuje principy právního státu v zemi. Rozhodnutí turecké ústřední volební komise kritizovali také německý ministr zahraničí Heiko Maas a rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Kdo neakceptuje demokratické volby, nemá v EU co dělat,“ prohlásil Kurz. Stoupenci opozice vyšli na protest do ulic Istanbulu. Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana opakování voleb naopak posílí demokracii.

Berlínské letiště Schönefeld muselo na několik hodin odklonit všechny přílety a odložit starty, protože ranvej zablokoval německý vládní letoun, který při přistání zavadil křídly o zem. Na palubě stroje, který se dostal do nesnází, nebyli cestující.

Ke kampani proti vývoji takzvaných vražedných robotů se připojily tisíce vědců. Obávají se situace, kdy by si bojové automaty samy rozhodovaly o životě a smrti svých protivníků. O možném zákazu vražedných robotů několikrát jednala OSN, zatím ale bez výsledku. Proti závazné smlouvě, která by znemožnila nasazení robotů s ničivými schopnostmi, se staví Spojené státy, Rusko, Čína i Velká Británie.

Předseda Evropské rady Donald Tusk prohlásil, že krátké odložení brexitu je možné, pokud britský parlament schválí dohodu o odchodu. Reagoval tak na oficiální britskou žádost k ostatním členským zemím Evropské unie o prodloužení lhůty do konce června. Francie již pohrozila vetem, pokud britská premiérka Theresa Mayová neposkytne záruky věrohodnosti pro svůj plán. Podle dosavadního scénáře by mělo Spojené království Unii opustit 29. března.

Světoví politici odsoudili teroristický útok ve dvou mešitách na Novém Zélandu, který si vyžádal 49 obětí. Německá kancléřka Angela Merkelová píše o rasistické motivaci útočníků. Francie a Británie posílí v reakci na střelbu bezpečnost v okolí mešit. Soustrast vyjadřují i čeští politici.

Venezuelská vláda označila německého velvyslance v Caracasu Daniela Krienera za nežádoucí osobu. Caracas požaduje, aby diplomat do 48 hodin odcestoval. Německo krok označilo za nepochopitelný a velvyslance povolalo zpět do Berlína na konzultace.

Britská premiérka Theresa Mayová zvažuje několik alternativních řešení problému s irskou hranicí. Během interpelací v britském parlamentu uvedla, že jednou z možností je omezení působnosti stávající pojistky, což ovšem dříve odmítl Brusel. Německý ministr zahraničí Heiko Maas zdůraznil, že v otázce uspořádání hranic mezi Irskem a Severním Irskem po brexitu stojí Německo a celá Evropská unie na straně Irska.

Venezuelský opoziční lídr a šéf parlamentu Juan Guaidó odmítl možnost dialogu s autoritářským prezidentem Nicolásem Madurem a vyzval k dalším demonstracím. Od neděle chce také zahájit kampaň mezi vojáky, jimž nabídl amnestii, když mu pomohou v zemi obnovit demokracii. Guaidó vystoupil na veřejnosti poprvé od středy, kdy při demonstracích složil přísahu jako úřadující prezident.

Ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc souhlasil s návrhem německé kancléřky Angely Merkelové na vyslání německých expertů k monitorování Kerčského průlivu. Při setkání s německým ministrem zahraničí Haikem Maasem to v Moskvě řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Poznamenal ale, že žádný expert zatím nedorazil.