Diplomacie strana 3 z 5

Americký prezident Donald Trump je možná připraven nabídnout ruskému vládci Vladimiru Putinovi i něco, co by nutně nemuselo být „vyrváno z těla Ukrajiny“, řekl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou před začátkem summitu obou lídrů bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář, podle něhož je diplomacie ještě stále do jisté míry tradiční disciplínou, kdy volba oblečení či načasování něco signalizují.

Americký prezident Donald Trump se v pátek setká s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Půjde o první vzájemnou schůzku po šesti letech. Oba muži spolu během Trumpova prvního období osobně mluvili šestkrát. Nejvíce pozornosti vyvolal summit v Helsinkách, kdy se americký prezident postavil za Putina a proti vlastním zpravodajským službám. Připomeňte si všechna jejich dosavadní jednání.

Americko-ruský summit na Aljašce se koná díky americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, ale je dobře, že EU s ním komunikuje, uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) udělala Evropa maximum, aby USA sdělila své zájmy a předala zkušenosti, které s Ruskem má.

Skutečnost, že šéf Kremlu Vladimir Putin vůbec jedná, je výsledkem naší síly a síly ukrajinského lidu a armády, která se tři roky úspěšně brání ruské agresi, řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v 90' ČT24 v rozhovoru se zpravodajkou ČT Barborou Maxovou. Podle jeho názoru Putin ví, že v současném stylu války nemůže dlouho pokračovat, v důsledku čehož ho americký prezident Donald Trump dostal pod tlak a donutil ho jednat.

Čína přerušuje veškeré kontakty s českým prezidentem Petrem Pavlem, který podle Pekingu návštěvou dalajlamy 27. července poškodil svrchovanost a územní celistvost země. Podle čínského velvyslanectví v Praze to v úterý uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Lin Ťien. Podle Hradu na prezidentské úrovni mezi Českem a Čínou žádná přímá komunikace není, a krok Pekingu tak nijak nemění dosavadní nastavení.

Bezprecedentní hlasování o odvolání desítek údajně pročínských zákonodárců na Tchaj-wanu odhalilo míru polarizace politické scény i celé společnosti. Vládu a opoziční nacionalisty rozděluje hlavně otázka nastavení vztahů s Pekingem, přičemž oba tábory se navzájem označují za zrádce demokracie. Svár ještě umocnil nový seriál o fiktivní čínské invazi.

Ruský vládce Vladimir Putin může vést válku ještě roky, závisí na ní jeho politické i fyzické přežití, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem ukrajinský diplomat Volodymyr Jurijovyč Jelčenko. Připustil, že pokud dojde k setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s Putinem, mohlo by se vyjednávat také o příměří. To by však dle něj zdaleka neznamenalo konec ruské plnohodnotné invaze na Ukrajině. Jelčenko také upozorňuje, že se Putin může snažit Trumpa oklamat. Za způsoby, jak válku skutečně ukončit, považuje diplomat výrazné navýšení dodávek zbraní na Ukrajinu a zpřísnění sankcí uvalených na Rusko.

Tlak na Hamás sílí nejen ze strany Izraele. K odzbrojení a odchodu z Pásma Gazy vyzvala teroristické hnutí poprvé i celá Liga arabských států (LAS). Organizace spolu s dalšími muslimskými zeměmi navíc v deklaraci poprvé odsoudila masakr ze 7. října 2023. Podle komentátorů jde o bezprecedentní krok. Hamás ale podmiňuje složení zbraní vznikem Palestiny.

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Rusku sankcemi. „Když to nejde po dobrém, tak to půjde po zlém,“ řekl k Trumpovým krokům europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Událostech, komentářích, které moderovala Tereza Řezníčková. Ve středu do Moskvy pojede na jednání zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. Úspěch jeho mise podle europoslance Jaroslava Bžocha (ANO) záleží na tom, jestli případnou dohodu bude ruský vládce Vladimir Putin schopný prezentovat jako svoje vítězství.

Situace v Pásmu Gazy pomalu mění postoj Německa vůči Izraeli. Na kancléře Friedricha Merze v tomto směru naléhají veřejnost i mezinárodní partneři. Výhrady znějí stále hlasitěji i přímo z vládní koalice. V jedné z posledních veřejných výzev spolkové vládě, aby přehodnotila svůj postoj k situaci na Blízkém východě, německé celebrity v textu odsoudily násilí teroristického hnutí Hamás, zároveň ale požadují ukončení dodávek zbraní židovskému státu. Jen pětina Němců a Němek nyní vnímá stát Izrael pozitivně, většina ho vidí kriticky. Před třemi lety to bylo naopak.

Jižní Korea začala v pondělí podél své hranice odstraňovat ampliony s protiseverokorejským vysíláním, informuje s odkazem na jihokorejské ministerstvo obrany agentura Reuters. Jedná se podle ní o jeden z kroků, jak se nová vláda prezidenta I Če-mjonga snaží zmírnit napětí se Severní Koreou.

Prezident Petr Pavel přijal ve středu na Pražském hradě ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.). Jednali o koordinaci pozice České republiky k situaci na Blízkém východě. Pavel minulý týden uvedl, že se na dění v Pásmu Gazy dívá trochu jinak než vláda. Vzájemné konzultace Hradu a členů vlády by měly sloužit k tomu, aby obě strany mluvily pokud možno stejným hlasem, soudí Pavel.

Pokud dvě strany nejsou schopny se dohodnout, musíme si položit otázku, jestli nepřišel čas, aby mezinárodní společenství, které pomohlo vzniku státu Izrael, nyní pomohlo vzniku státu pro Palestince, řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (za TOP 09) v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Podle předsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka (ODS) to však bude velmi obtížné. Jasného zástupce palestinského státu totiž v tuto chvíli nevidí.

Česko nemlčí ani nestojí stranou, prohlásil v souvislosti s humanitární krizí v Pásmu Gazy místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). „Ministerstvo zahraničí opakovaně jednalo o tom, aby bylo otevřeno mnohem více humanitárních koridorů, aby se k potřebným humanitární pomoc dostala,“ řekl s tím, že tuzemsko „možná nedělá velká veřejná gesta, ale dělá reálnou poctivou diplomacii“. V pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou také zmínil, že Česko do Gazy distribuovalo humanitární pomoc za dvaadvacet milionů korun.

Šéf americké diplomacie Marco Rubio kritizoval rozhodnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uznat Stát Palestina. Poslouží podle něj teroristickému hnutí Hamás. Prezident Donald Trump se zase vyjádřil, že Macronův krok nemá žádnou váhu. Plán Paříže ocenily třeba palestinská autonomie, Španělsko či Saúdská Arábie.

Spojené státy se obávají rostoucího vlivu Číny v Latinské Americe, ale postrádají dlouhodobou strategii, jak mu čelit. Mezitím Peking posiluje svou přítomnost v tradiční sféře amerického vlivu a prezentuje se jako rovnocenný partner, který údajně lépe rozumí problémům rozvojových států, upozorňuje politolog Stanislav Myšička. USA tak jednoznačně hrají druhé housle, míní iberoamerikanista Radek Buben.

„Osobně jsem přesvědčen, že obrana Izraele už přesáhla přiměřenou únosnost. Dění v Gaze a vraždění civilistů je potřeba co nejdříve zastavit,“ sdělil v Událostech, komentářích předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj nebyla Praha k podpisu pondělní výzvy k ukončení bojů přizvána kvůli své dlouhodobé pozici podporující Jeruzalém. Podle poslance Jiřího Kobzy (nestr.) by měla být česká diplomacie „více rozkročená doširoka“. Exministr zahraničí Tomáš Petříček podotkl, že je na místě se ptát, zda je teroristické hnutí Hamás relevantním aktérem pro jednání o budoucnosti Gazy. Hosté pořadu moderovaného Barborou Kroužkovou se věnovali také možnému ukončení ruské agrese na Ukrajině.

Paříž, Berlín a Londýn pohrozily Íránu obnovením přísných sankcí, pokud do konce léta nedojde ke konkrétnímu pokroku ohledně uzavření nové dohody o íránském jaderném programu, uvedly agentury s odvoláním na francouzské ministerstvo zahraničí. Šlo o první takový telefonát od doby, co Izrael a USA udeřily na íránské jaderné provozy.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio nařídil americkým diplomatům po celém světě, aby se nevyjadřovali ke spravedlnosti nebo integritě voleb pořádaných cizími státy, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ministrův interní pokyn, který viděla. Jde o významný odklon od tradičního přístupu Washingtonu prosazovat svobodné a spravedlivé volby v zahraničí, dodala.

Přesně před osmdesáti lety začala na zámku Cecilienhof Postupimská konference, která byla posledním velkým jednáním takzvané „velké trojky“ složené ze Spojených států amerických, Velké Británie a Sovětského svazu (SSSR). Konference se do historie zapsala mimo jiné tím, že v jejím průběhu americký prezident Harry S. Truman informoval sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina o tom, že USA úspěšně odpálily první atomovou bombu v rámci testu Trinity.

Putinovou strategií je stupňovat utrpení, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konferenci o obnově Ukrajiny v Římě. S českým prezidentem Petrem Pavlem se shodují na nutnosti vytvoření politické koalice pro obnovu napadené země. Proběhlo také jednání „koalice ochotných“, která vznikla mimo jiné z důvodu nejasné podpory Ukrajiny ze strany Donalda Trumpa. Zúčastnil se ho poprvé i zástupce USA.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v pražském Černínském paláci jednal s německým protějškem Johannem Wadephulem. Hovořili o vzájemných vztazích či o situaci na Ukrajině, která se více než tři roky brání plnohodnotné ruské agresi. Lipavský poděkoval za německý příspěvek do české muniční iniciativy pro Ukrajinu, je dle něj jeden z největších.

Mezinárodní situace ve světě je napjatá. Přes tři roky trvá plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu a konflikty probíhají i na Blízkém východě. Řada českých diplomatů tak působí ve válečných podmínkách. „To nejpodstatnější, proč tuto práci děláme (…), je láska k vlasti – projevuje se tím, že jste ochoten do těchto zemí jezdit, sloužit a dělat tam práci pro Českou republiku a pro její občany,“ sdělil Petr Hladík z ministerstva zahraničí v pořadu 90′ ČT24, který moderoval Jiří Václavek.

Od začátku „zapomenuté“ korejské války uplynulo 75 let. První velký konflikt studené války za sebou zanechal společnost rozervanou vedví. Z demokratického Jihu se stal asijský tygr, zatímco obyvatelé Severu žijí v bídě a represích. Diktatura v KLDR mezitím navzdory sankcím dál rozšiřuje svůj raketový a jaderný arzenál. Brutální režim podpírá Čína s Ruskem – tradiční spojenci z dob korejského konfliktu, který stále oficiálně neskončil.