Téma De facto strana 4 z 5

Policie by měla zůstat bez politického vlivu a být nezávislá, uvedl místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. „Přijde mi naprosto neuvěřitelné, že zahájit jednání o budoucí vládě znamená popravit policejního prezidenta,“ řekl k slovům předsedy SPD Tomia Okamury o výměně šéfa policie předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Místopředseda SPD Radim Fiala přičítá Okamurův výrok emocím a únavě. Podle Andrey Hoffmannové (Piráti) emoce do vrcholové politiky nepatří.

Zájem o využití eDokladů během sněmovních voleb přesáhl podle Digitální a informační agentury (DIA) kapacity systému, a proto docházelo k jeho přetížení a nefunkčnosti. Příčinou byl nesprávný odhad zájmu a testování na tuto zátěž. Ředitel agentury Martin Mesršmíd již nabídl svoji rezignaci.

Před letošními sněmovními volbami se ve velkém mobilizovaly proruské a antievropské síly. Rozhodnutí voličů ale přineslo největší zklamání stranám, které proruská mediální scéna podporovala nejvíc. Navzdory očekávání neuspělo Stačilo! a předpokládaného výsledku nedosáhlo ani spojení národoveckých stran pod hlavičkou SPD. A to přes mimořádné úsilí celé dezinformační scény. Tu zkoumali Reportéři ČT. Ti mimo jiné testovali, jak se nakupují falešní sledující na sociálních sítích.

Kdo vedl v jaké fázi sčítání voleb, kolik bylo preferenčních hlasů a kolik mandátů připadlo jednotlivým krajům – to a další podrobnosti můžete zjistit ve videích a interaktivních grafech a mapách, které připravila redakce ČT24.

Česko za přibližně tři měsíce čekají volby. Agentury zveřejňují předvolební průzkumy i volební modely. S každým hlasováním se mění grafika, ovšem postupy, jak průzkumy vznikají, už tolik ne. Redakce ČT porovnala data z průzkumů, které agentury zpracovaly přibližně tři až čtyři měsíce před volbami, s reálnými volebními výsledky. A to z minulých tří sněmovních voleb.

Jedním z míst, které v Izraeli vyvolává největší obavy, je íránské Fordo. Na tomto místě se obohacuje uran způsobem, který se dá využít pro výrobu jaderných zbraní. A je ukryté pod zemí tak hluboko, že se nedá snadno zničit žádnou konvenční zbraní.

Bitcoinovou kauzou se kromě politiků dál zabývají i vyšetřovatelé. Před kamerou poprvé promluvil advokát Kárim Titz, zastupující dárce bitcoinů ministerstvu spravedlnosti. Reportérům ČT řekl, že motivem Tomáše Jiřikovského byla snaha odečíst si část peněz z daní.

Masivní izraelské útoky na Írán odhalily, do jaké míry v poslední době oslabila moc ozbrojených skupin, které islámská republika využívá k prosazení svých zájmů v regionu. Do bojů se zatím nezapojily irácké milice ani Hizballáh, které k nečinnosti tlačí vlády v Bagdádu a Bejrútu. Na pomoc přispěchali Teheránu jemenští hútíové, jejichž vliv na Blízkém východě vzrostl, vojenské kapacity však mají omezené.

Páteční izraelské útoky mířily zejména na íránská zařízení, která se dají využít na výrobu jaderných zbraní. Podle nových satelitních snímků to vypadá, že bomby dopadly přesně na zvolené cíle.

Ministerstvo spravedlnosti nemá na účtu všech 957 milionů, které mělo získat v aukcích za bitcoiny od dříve odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského. Advokát zastupující dva kupce řekl, že jeho klienti po začátku kauzy raději nezaplatili 170 milionů. Tvrdí, že doteď nedostali všechny bitcoiny za předchozí platby.