Medvědi

Na Slovensku se stále nepovedlo vystopovat a zneškodnit medvěda, který v neděli po poledni napadl lidi v centru Liptovského Mikuláše. Město vyhlásilo mimořádnou situaci. Okolí střeží šest policejních hlídek vybavených přístroji pro noční vidění a drony s termovizí. V terénu budou i v noci.

V České republice žijí čtyři druhy velkých šelem, přičemž se dá říci, že se jim v naší krajině daří stále lépe. Pro člověka z toho větší rizika zatím neplynou, přesto se u některých druhů už zavádějí pravidla, jak odhalit případné nebezpečné kusy.

Navýšení nákladů na stavbu pavilonu pro lední medvědy v pražské zoo o dalších 300 milionů korun na 1,2 miliardy má bývalý ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka za absurdní. „To navyšování se děje už několik let, od roku 2017, původně ten projekt měl stát snad 300 milionů,“ prohlásil v pořadu Události, komentáře. Oproti tomu kurátor savců Zoo Praha Pavel Brandl argumentoval, že se jedná o rozsáhlý arktický pavilon, v němž budou žít kromě medvědů i tuleni nebo polární lišky. „Jeho součástí je i restaurace, amfiteátr pro návštěvníky, řada edukativních a zábavních prvků,“ řekl.

Nebývale vysoké teploty během letošního listopadu brání medvědům na Sibiři, aby se uložili k zimnímu spánku. Některá zvířata se tak v polospánku motají kolem svých doupat. Podle zpravodajského portálu The Moscow Times to uvedl úřad pro ochranu zvířat v Amurské oblasti.

Západokarpatská populace medvěda hnědého má kolem tisícovky jedinců a v poslední dekádě se moc nezměnila. Medvědi na Slovensku tak zřejmě nejsou přemnoženi. Vyplývá to ze sčítání, na kterém spolupracoval česko-slovenský tým. Michal Andrle z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) o jeho výsledcích informoval v tiskové zprávě. Střety medvěda s člověkem nejsou na Slovensku ojedinělé a slovenští lesníci požadují regulaci medvědů, které označují za přemnožené. Téma ožilo na Slovensku poté, co loni v červnu došlo k prvnímu případu úmrtí člověka po útoku medvědem v novodobých dějinách země.

Bakterie odolné proti antibiotikům se dostaly i k medvědům, kteří žijí stovky kilometrů od lidí. Pronikly tam nečekaně rychle, ukázal rozsáhlý výzkum ze Švédska.

Medvědi, netopýři, ale i ježci a spousta dalších druhů zvířat se naučila překonávat zimu spánkem. Místo aby pátrala v nehostinných podmínkách po zdrojích potravy, zpomalí svůj metabolismus a uloží se do zimního spánku. Nový výzkum naznačuje, že to stejné mohli dělat i prapředkové lidí.