Mor

Když se lidé poprvé usadili a začali se věnovat zemědělství, změnilo to nejen jejich stravu, ale také to přineslo do té doby neznámé zdravotní hrozby. Konkrétně záplavu bakterií, proti nimž tehdejší kultury neměly obranu.

Dýmějový mor, který ve středověku zahubil nemalou část evropského obyvatelstva, pocházel z Kyrgyzstánu, a nikoliv z Číny, jak se dosud tvrdilo. Uvádí to nová studie, kterou zveřejnil časopis Nature.

Největší středověká pandemie ze 14. století nezasáhla podle vědců všechny regiony stejně. Zatímco například ve Skandinávii měla zdrcující vliv, na českém území při ní pokračoval hospodářský i demografický růst. Ukázala to inovativní metoda analýzy starého rostlinného pylu z různých evropských zemí. Výsledky mezinárodního výzkumu, na kterém se podíleli i čeští vědci, publikoval vědecký časopis Nature Ecology and Evolution.

Americká lesní správa tento týden oznámila, že musí uzavřít několik oblíbených lokalit v okolí kalifornského jezera Lake Tahoe – mezi tamními veverkami a čipmanky se totiž rozšířil dýmějový mor.

Jeden z nejvýznamnějších učenců v české historii Jan Amos Komenský žil v nelehké době, kterou desítky let ovlivňovala náboženská válka mezi katolíky a protestanty. Kvůli ní musel Komenský opustit i rodnou Moravu, kam se nikdy nevrátil. Evropou se v té době také šířil mor, který zapříčinil smrt mnoha Komenského blízkých. Učenec už tehdy prosazoval dodržování pravidel, která měla zabránit šíření nákazy. V rozjitřené době, kdy řada lidí vyháněla nakažené do lesů, ale hlavně vyzýval k soucitu a pomoci nemocným. Učitel národů zemřel 15. listopadu 1670.

Úřady v čínské oblasti Vnitřního Mongolska izolovaly celou vesnici poté, co její obyvatel zemřel na dýmějový mor, nakažlivou nemoc zodpovědnou za řadu pandemií. Díky rozvoji moderní medicíny už mor není ani zdaleka takovou hrozbou jako v minulosti, podle expertů nehrozí podobné šíření jako ve středověku.

Epidemie provázejí lidstvo dlouhá staletí. Ve středověku v době moru se objevila obvinění, že Židé otrávili vodu ve studnách. Později zabíjela španělská chřipka; rozmohla se s koncem první světové války a do léta 1919 si vyžádala mnohamilionové oběti. Tyfus se zase šířil hlavně v koncentračních táborech za druhé světové války, ale v Československu se znenadání objevil ještě v roce 1954. Pohled do historie ukazuje, že po epidemiích nemusí nastat pohroma.

Evropě dominovalo do poloviny 14. století sklo benátské/italské provenience. Největší rozkvět typů, variant tvarů, dekorů s používáním skloviny různých barev se vyskytoval mezi posledními desetiletími 13. století, kdy byla výroba přenesena z města Benátky na ostrov Murano, a polovinou 14. století, kdy v Benátkách propukla pandemie moru. Ta ale všechno změnila, popisuje archeoložka Hedvika Sedláčková.