TÉMA

Valentina Těreškovová

Třída Těreškovové v Karviné se bude dál jmenovat podle podporovatelky Putina, rozhodli zastupitelé

Třída Těreškovové v Karviné zůstane i nadále pojmenována po první ženě ve vesmíru a podporovatelce ruského vládce Vladimira Putina Valentině Těreškovové. Rozhodli o tom zastupitelé města. Nevyhověli tak požadavku ministerstva vnitra na přejmenování více než kilometr dlouhé ulice v městské části Mizerov. Pro záměr nepřejmenovat ulici a tím pádem zachovat její současný název se vyslovilo 33 z 39 přítomných zastupitelů.
18. 9. 2023|

Na unijním sankčním seznamu je i režisér Michalkov. Dostal cenu v Karlových Varech

České úřady zkoumají nový balík protiruských sankcí. Minulý týden ho schválila Rada EU. V pořadí už devátý seznam čítá na dvě stovky subjektů, kterým je nutné obstavit majetek. Je mezi nimi i režisér Nikita Michalkov. V roce 2010 přebíral cenu za mimořádný umělecký přínos na festivalu v Karlových Varech.
22. 12. 2022|

České Budějovice odebraly čestné občanství kosmonautce Valentině Těreškovové

České Budějovice odebraly čestné občanství kosmonautce z bývalého Sovětského svazu Valentině Těreškovové. Na pondělním zasedání o tom rozhodlo městské zastupitelstvo. Pro bylo 32 ze 41 přítomných zastupitelů. Důvodem odebrání občanství jsou mimo jiné i současné aktivity bývalé kosmonautky, která podpořila invazi Ruska na Ukrajinu.
9. 5. 2022|

Gagarin zemřel při pádu letadla. Spiklenecké teorie za havárií vidí spory s Brežněvem či dokonce UFO

Jurij Gagarin se jako první člověk podíval do vesmíru a stal se legendou. Zvládl totiž extrémní podmínky letu a dokázal tak, že lidé mohou v kosmu přežít. Jeho život paradoxně ukončil rutinní let v letadle MiG-15UTI nedaleko Moskvy. Při něm se nejspíš vyhnul meteorologické sondě a prudký manévr ve špatném počasí nezvádl. Spolu s ním zahynul na palubě letadla i instuktor Vladimir Serjogin. K havárii nejspíš přispěla chyba meteorologů při předpovědi a také nedbalost řízení letového provozu. Tragická smrt se stala živnou půdou pro rozličné konspirační teorie, podle kterých Gagarina odstranilo vedení Sovětského svazu či americké tajné služby.
10. 4. 2021Aktualizováno13. 4. 2021, 20:15|

Rusové začali hlasovat o nové ústavě. Úřady podle médií tlačí na lidi, aby šli k urnám

Ruští voliči začali ve čtvrtek v takzvaném referendu hlasovat o změnách ústavy. Ty by mimo jiné mohly otevřít prezidentu Vladimiru Putinovi cestu k setrvání u moci až do května 2036. Do ústavy mají být zapsány také některé konzervativní hodnoty, včetně zmínky o Bohu, manželství jako svazku muže a ženy, ale také možnost, že by Rusko napříště nemuselo plnit všechna rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Hlasování skončí prvního července. Podle některých médií je na Rusy ze strany úřadů vyvíjen tlak, aby šli volit.
25. 6. 2020Aktualizováno25. 6. 2020, 20:18|

Od kariéry v KGB až do čela Kremlu. Od Putinovy první prezidentské inaugurace uplynulo 20 let

Uplynulo dvacet let od ceremonie, kdy Vladimir Putin plnohodnotně usedl do křesla ruského prezidenta. Stalo se tak 7. května roku 2000 poté, co zvítězil ve volbách. Již čtyři měsíce předtím post zastával jako úřadující prezident. Do této role ho vybral jeho předchůdce Boris Jelcin.
7. 5. 2020|

Petice proti Těreškovové. Kritici jí vyčítají roli v přípravě prodlouženého prezidentství pro Putina

Valentina Těreškovová byla oslavována jako hrdinka, když se v roce 1963 stala první ženou ve vesmíru. Ve svých 83 letech se ale pro některé Rusy stala nenáviděnou postavou poté, co tento týden navrhla změnu ústavy, která by prezidentu Vladimiru Putinovi umožnila zůstat u moci až do roku 2036, píše agentura Reuters.
13. 3. 2020|

Putin nevyloučil, že bude znovu kandidovat. Umožnit to má návrh Těreškovové

Ruští poslanci schválili návrh poslankyně vládní strany Jednotné Rusko a bývalé kosmonautky Valentiny Těreškovové ohledně zrušení zákazu možnosti současného prezidenta kandidovat potřetí v řadě. Vladimir Putin, který je u moci už dvě dekády, nevylučuje, že bude o post hlavy státu usilovat i po roce 2024, kdy mu končí nynější mandát. Zdůraznil, že se změnami by museli souhlasit Rusové v referendu a také ústavní soud. Justice v Rusku zpravidla nerozhoduje v rozporu s přáním exekutivy a hlasování bývají terčem kritiky kvůli nerovným kampaním a manipulacím s výsledky.
10. 3. 2020|