Rašeliniště

Do první zóny připravované Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory by mohly patřit rašeliniště a bučiny. Území by podle pracovního návrhu ministerstva životního prostředí mohlo sahat od Kraslic na Sokolovsku po Petrovice na Ústecku. Zástupci ministerstva v pondělí poprvé veřejně představili koncept CHKO Krušné hory, a to na zasedání zastupitelstva Ústeckého kraje v Ústí nad Labem. Náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař zdůraznil, že pevné hranice budoucí CHKO zatím nejsou dané.

Rozsáhlá rašeliniště objevená ve střední Africe, která zadržují značné množství uhlíku, jsou v ohrožení kvůli nekontrolovanému rozvoji. Zásahy do nich přitom podle odborníků představují do budoucna výrazné riziko.

Vědci popsali nečekané změny za polárním kruhem. Dříve neúrodná místa se začínají zelenat. A to znamená, že zde zřejmě vznikají oblasti, které umí pohlcovat atmosférický uhlík.

Národní park Šumava obnovil za dva roky mokřady na ploše sedm set hektarů. Projekt zahájený koncem roku 2018 je přesně v polovině. Celkem plánuje obnovit čtyřicet sedm rašelinišť a pramenišť s plochou přes dva tisíce hektarů, čtyři lokality jsou v Bavorském lese. Projekt za sto padesát milionů korun podporuje evropský program LIFE a ministerstvo životního prostředí.

Přibližně 102 hektarů v národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizery se stalo novým bezzásahovým územím. Lesníci a ochránci přírody tady už nebudou sázet ani těžit: výjimečnou lokalitu v Jizerských horách v blízkosti polských hranic ponechají přírodnímu vývoji.

Rašeliniště, která přirozeně pohlcují uhlík, by jej vlivem sucha mohla začít naopak do atmosféry uvolňovat. Poukázal na to nový výzkum, který publikoval časopis Nature Geoscience. Podle vědců je proto více než kdy dříve nezbytné, aby lidé bažinaté plochy chránili a usilovali o jejich obnovu.