Mevlüt Cavusoglu

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu složil v parlamentu přísahu na další volební období. Do Ankary kvůli tomu přijelo přes dvě desítky lídrů států a vlád, i šéf NATO Jens Stoltenberg. Českou republiku zastupoval velvyslanec v Ankaře Pavel Vacek. Erdogan, který zemi vládne už dvacet let, oznámil také složení své nové vlády.

Protiruské sankce mají podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové smysl, protože Moskvu připravují o prostředky na nákup zbraní. Prohlásila to na zahájení bezpečnostní konference Globsec v Bratislavě. Prezidentka také orodovala za udržení jednoty Západu v přístupu vůči Rusku. Akce se ve slovenské metropoli účastní desítka hlav států a vlád, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, řada ministrů a dalších hostů, včetně známého kritika ruské vlády Michaila Chodorkovského.

Spojené státy poskytnou Ukrajině na obranu před ruskou agresí další balík vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů (cca 18 miliard korun). Německá vláda chce nepřímo umožnit dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu ze Slovinska. To má na Ukrajinu poslat větší počet tanků T-72 a jako náhradu za ně dostat od Německa pancéřové vozy Marder a kolové obrněnce Fuchs. V Kyjevě také slíbili vojenskou pomoc španělský premiér Pedro Sánchez a dánská předsedkyně vlády Mette Frederiksenová. Velká Británie rozšiřuje protiruské sankce.

V turecké Antalyi jednali ministři zahraničí Ruska a Ukrajiny, Sergej Lavrov a Dmytro Kuleba. Kuleba se snažil vyjednat otevření humanitárních koridorů z města Mariupol a také přerušení palby. V těchto otázkách ale nedošlo k pokroku. Schůzka nebyla snadná, Lavrov se držel tradiční rétoriky, řekl po jednání ukrajinský ministr. Je ale připraven sejít se znovu. Podle Lavrova se Západ chová nebezpečně, když dodává zbraně na Ukrajinu. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová je kvůli válce na Ukrajině na návštěvě Polska.

Udržení jednoty členských států Evropské unie a NATO je podle nového českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) důležité v souvislosti s jejich vztahy vůči Rusku. Společná pozice podle něj nemusí být silová, musí však být jednoznačná. Lipavský to řekl po své schůzce se slovenským kolegou Ivanem Korčokem v Bratislavě, kam zavítal na svou první zahraniční pracovní cestu ve funkci šéfa české diplomacie.

Šéf americké diplomacie Mike Pompeo navštívil Rakousko, kde mimo jiné jedná s řeckým ministrem zahraničí o vyhrocené situaci v Egejském moři. Řecko si stěžuje na turecké operace v takzvaném kontinentálním šelfu, protože podle něj ohrožují bezpečnost v regionu. Společně s dalšími státy vyzvalo Řecko OSN, aby tato organizace nerespektovala dohodu o územích možné těžby, kterou Turecko s Libyí podepsalo minulý rok.

Na řecko-tureckém hraničním přechodu Kastanies/Pazarkule, kde se v předchozích dnech ve snaze dostat se do Evropské unie shromáždily tisíce lidí, panuje klid. Řecká pohraniční stráž opravuje poškozený hraniční plot, k menšímu incidentu mezi řeckou a tureckou pohraniční stráží došlo pouze na moři nedaleko ostrova Kos.

Turecko si kvůli náporu syrských uprchlíků z Idlibu přeje vyjednat v nadcházejících dvou týdnech novou migrační dohodu s Evropskou unií. V rozhovoru pro státní agenturu Anadolu to řekl turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. V pondělí v Bruselu jednal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten zdůraznil, že jeho země hranici pro uprchlíky zatím neuzavře, „otevřít brány“ by podle něj mělo Řecko.

Na severu Sýrie, kde operuje turecká armáda, se šíří informace o použití chemických zbraní. Arabsko-kurdská koalice SDF, proti které je operace namířena, již dříve obvinila Turky z použití fosforu při bombardování. Agentura SANA nyní citovala kurdské lékaře, podle kterých mohli být lidé z města Rás al-Ajn, které ošetřili, zasaženi chemikáliemi. Ankara ale odmítla použití chemických zbraní, naopak obvinila z jejich využití Kurdy. SDF ohlásila, že se nadále soustředí jen na boj s tureckými silami a ukončí operace proti organizaci Islámský stát. Ta tvrdí, že již situaci využila pro osvobození několika internovaných radikálů.