třídění

Kontejnery na tříděný odpad jsou dnes v každé obci. Začátkem 90. let však separace odpadů v Československu teprve začínala. Například v Jindřichově Hradci mohli první zájemci třídit tři druhy surovin. Město jim k tomu navíc zapůjčilo i speciální koše.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Čeští výrobci nápojů se částečně vrací ke skleněným lahvím. Ty budou zálohované a bude je možné vrátit v automatech umístěných například v supermarketech. Výrobci rozhodnutí zdůvodňují mimo jiné ekologickými požadavky některých zákazníků, kteří nechtějí využívat jednorázové plasty.

Před rokem nebyl pro starý papír odbyt, výkupny platily málo nebo ho odmítaly. Teď je situace jiná. E-shopy potřebují tašky a krabice a zájem o sběr roste.

Češi loni vytřídili víc použitých kuchyňských olejů a tuků než v roce 2019, třeba v Hradci Králové se sběr zvýšil meziročně sedmkrát. Od ledna 2020 musejí obce sběr použitých olejů lidem umožnit, buď prostřednictvím sběrných dvorů nebo umístěním speciálních nádob přímo v ulicích. Cílem je především zabránit vylévání olejů do kanalizací a bránit tak jejich znečišťování. Někde ale sběr provázejí i problémy.

Ministerstvo životního prostředí se zabývá krizí na trhu s tříděným papírem. Společnost EKO-KOM, která organizuje sběr, proto připlatí odpadovým firmám, aby materiál z obcí svážely. Jeho ceny totiž spadly na minimum. Stalo se tak proto, že jej přestala odebírat Čína a odpad se počátkem roku nahromadil v Evropě. Ta ale nemá dost recyklačních linek a neumí tak velké množství zpracovat.

Konec skládkování v Česku se sice odkládá, ale svoz komunálního odpadu v dalších letech zdraží. Ušetří ti, kdo budou třídit, vyplývá z připravovaného nového balíku zákonů věnovaných odpadům a nakládání s nimi. Legislativu v současnosti připravuje ministerstvo životního prostředí a její zrod je bolestivý. Ministerstvo vypracovalo již druhou verzi, dostalo k ní tři tisíce připomínek a nakonec ji k dopracování vrátila legislativní rada vlády.

Netradiční nástroj na likvidaci bioodpadu mají od pátku k dispozici obyvatelé břeclavského sídliště Na Valtické. Před tamní základní školou nově stojí zařízení, které jeho autor Radek Staňka ze společnosti Moje odpady nazývá biotejner.

Téměř dvě desítky obcí na Blanensku si nově samy sváží odpady. Založily k tomu společnost Technické služby Malá Haná, která už týden kromě směsného komunálního sváží přímo z domácností i tříděný odpad. Zlepšit systém svozu mohou i Brňané prostřednictvím mobilní aplikace, kterou upozorní na přeplněné kontejnery. Města a obce tak reagují na chystanou novelu zákona, podle které by se měla úroveň recyklace zdvojnásobit.

Zálohový systém nezaručí zvýšení sběru PET lahví na devadesát procent, ohrozí třídění ostatních druhů odpadů a nemotivuje spotřebitele, aby nepohazovali odpad v přírodě. Vyplývá to ze studie, kterou pro ministerstvo životního prostředí vypracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA). Resort tak reaguje na výzvu iniciativy Zálohujme, která je složená ze zástupců Institutu cirkulární ekonomiky, Vysoké školy chemicko-technologické a Karlovarských minerálních vod a zálohový systém prosazuje.

Hnědé popelnice na bioodpad v Brně zatím nebudou. Jeden z projektů participativního rozpočtu Dáme na vás přitom navrhoval rozmístit po městě téměř čtyři stovky hnědých kontejnerů. Odbor životního prostředí i Kancelář architekta města Brna ho ale shodně zamítly jako neproveditelný. V ulicích už by barevných nádob podle nich bylo moc a náklady na svoz by byly příliš vysoké.

Patří do kontejneru, nebo spíš zpátky do obchodu? V Česku pokračuje diskuse o tom, jestli by země neměla, například po vzoru Německa, zavést zálohy na PET lahve. Část výrobců nápojů je pro, část proti – stejně jako například obce. Většina účastníků středečního setkání Spotřebitelského fóra se shodla, že navrhovaný systém záloh není nutný. Podle zastánců změny by ale zálohy pomohly snížit množství PET lahví odhozených v přírodě.