Jan Antonín Baťa

Silničáři začali bourat chátrající betonový podjezd v Ludkovicích na Zlínsku. Postaven byl v roce 1940 a původně měl stát pod silnicí ze Zlína do Luhačovic na Zlínsku, takzvanou Baťovou dálnicí. Ta ale nakonec nikdy dokončena nebyla. Stavební firma k demolici využívá tři bagry s hydraulickými bouracími kladivy a hydraulickými nůžkami, uvedl ředitel Ředitelství silnic Zlínského kraje (ŘSZK) Bronislav Malý.

V Otrokovicích slavnostně odhalili sochu Jana Antonína Bati. Průmyslník stál za  předválečnou přeměnou malé obce v moderní město. V realitu proměnil myšlenky Tomáše Bati, zakladatele obuvnického impéria. Sochy obou mužů stojí ode dneška před otrokovickým Společenským domem.  Autorem nové bronzové sochy vysoké přes dva metry je zlínský sochař Radim Hanke.

Když prvorepublikoví inženýři viděli, jak se staví dálnice v Itálii a Německu, měli velké plány i na propojení západních Čech a Podkarpatské Rusi. Československo mělo ambici stát se jednou z průkopnických zemí s autostrádou, čemuž paradoxně pomohla i začínající válka. Avšak i když se se stavbou české dálnice začalo už v roce 1939, první úsek začal fungovat o 32 let později. Práce přerušila válka, nástup komunismu i nedůvěra v rozkvět automobilismu. Dálnice D1 se otevřela řidičům 12. července 1971. Hotová přitom stále není, poslední desetikilometrový úsek ještě čeká na zahájení stavby.

Otrokovice na Zlínsku budou mít novou sochu Jana Antonína Bati. Chtějí vzdát hold podnikateli, který navázal na dílo svého nevlastního bratra Tomáše. Zasloužil se tak o rozvoj a moderní podobu města. Dílo vzniká v sochařském ateliéru Radima Hankeho.

Nedaleko Baťovy vily ve Zlíně vzniká na stěně podchodu streetartové dílo, ve kterém jsou zobrazeni zakladatel obuvnického impéria Tomáš Baťa, jeho žena Marie, Jan Antonín Baťa a nechybí ani kolonie baťovských domků a baťovská hesla. Vznik díla iniciovala Nadace Tomáše Bati, jde o první ročník streetartového sympozia.

Vysoké učení technické v Brně (VUT) po více než sedmdesáti letech vrátilo čestný doktorát Janu Antonínu Baťovi, který vedl zlínské obuvnické impérium v době jeho největšího rozmachu. Vědecká rada anulovala starší rozhodnutí profesorského sboru, který v roce 1948 čestný titul Baťovi odebral. Informovala o tom mluvčí brněnské techniky Radana Koudelová.

Po skončení druhé světové války mnoho Čechů a Slováků toužilo po potrestání zločinců a kolaborantů. Pro známé postavy veřejného života a zejména politiky proto byl před 75 lety zřízen zvláštní národní soud, který kromě trestných činů prověřoval také to, zda se obžalovaní chovali, „jak se slušelo na věrné a statečné občany československé“. Do rozhodování soudu přitom zasahovali jak pováleční politici, tak sovětští poradci. Výsledek tak byl ovlivněn starými konflikty i snahou o likvidaci oponentů.

Prezident Miloš Zeman propůjčil Řád Bílého lva in memoriam Janu Antonínu Baťovi. Československý průmyslník, vizionář a spisovatel ho získal za zvláště vynikající zásluhy o stát. Vyznamenání přebíral 54 let po smrti zlínského podnikatele jeho vnuk John Baťa Nash. „Myslím si, že by byl skutečně hrdý a plný díků. Myslím si, že můj dědeček byl ze sto deseti procent Čechem,“ vzpomínal pak v rozhovoru pro Události, komentáře. Ptala se ho Daniela Písařovicová.

Řády a medaile udělil nebo propůjčil prezident Miloš Zeman v den 101. výročí vzniku Československa 42 osobnostem. Nejvyšší vyznamenání – Řád bílého lva – dostalo osm lidí: válečný stíhač Emil Boček, bývalý prezident Václav Klaus, bývalý slovenský prezident Rudolf Schuster, in memoriam potom válečný letec Josef Ocelka, odbojář Jaroslav Selner, právník Bohuslav Ečer, podnikatel Jan Antonín Baťa a bývalý vídeňský starosta Helmut Zilk.

Baťův mrakodrap ve Zlíně je po rok a půl trvající revitalizaci celý přístupný. Návštěvníci si mohou nově projít celou vyhlídkovou terasu v šestnáctém patře. Doposud byla zpřístupněna pouze její východní část. Novinkou je model Zlína z bronzu, který znázorňuje podobu města na počátku 50. let.

Letošní turistická sezona na Baťově kanálu patří oslavám několika kulatých výročí. Návštěvníci si při nich připomenou 80 let fungování kanálu, 120 let od narození Jana Antonína Bati, 20 let existence Ředitelství vodních cest nebo 10 let od zahájení provozu lodi Morava. V roce 1938 sloužil kanál firmě Baťa k dopravě lignitu. Teď je to jedno z největších turistických lákadel v tuzemsku.

Dělí je tisíce kilometrů, přesto mají jedno společné – založili je bratři Baťové. Ve městech jako Batanagar nebo Bataypora postavila obuvnická společnost v první polovině minulého století domy pro svoje dělníky. Jak se v nich žije dnes, zachytil dokument Batalives. Diváci mohou do „baťovských životů“ nahlédnout v kinech od čtvrtka 5. dubna.