Každý třetí Američan je podle nového průzkumu agentury AP bez vyznání. Mezi mladými jejich podíl sahá dokonce až k 45 procentům. Ještě před padesáti lety přitom náležitost k jakékoliv církvi odmítlo jen pět procent obyvatel Spojených států. Řada Američanů nicméně ze svých životů spiritualitu nevylučuje a touží po setkávání se stejně smýšlejícími.
Trend potvrzují i američtí duchovní. „Když vidím, jak přímka na grafu míří dolů, není to jen přímka. Odpovídá to tomu, co vídám každou neděli posledních šestnáct let svého života. Chodilo padesát lidí, pak čtyřicet, třicet, dvacet, deset. Není to akademické cvičení, je to můj život,“ podotkl baptistický pastor a politolog Ryan Burge, který působí v kostele ve státě Illinois.
Lidé se považují za agnostiky nebo ateisty. Nejvíc ale přibývá těch, kteří jen nedokáží určit své vyznání. To zároveň neznamená, že jim je jakákoliv forma spirituality cizí. Třeba Dorit Brauerová přišla do USA před dvaceti lety a usadila se v Pensylvánii. Pro zájemce pořádá meditační cvičení, čerpá z východních filosofií.
Mezi účastníky je řada lidí, kteří vyrostli ve věřících rodinách. „Chci lidem navodit prožitek, při němž se napojí především na sebe sama, na hlubší úrovni, ale později taky na svět kolem sebe. A to lze jen zažít, není možné se to naučit v knihách,“ říká Brauerová, která se snaží i o to, aby se lidé na jejich seancích sbližovali a sdíleli mezi sebou radosti i trápení.
Nejde o odpor k náboženství
Stejně funguje i společenství, které si říká volnomyšlenkářské. Schází se pravidelně, minimálně jednou za rok, třeba nad společným jídlem.
„Jedna z nejpřitažlivějších věcí na náboženství a církvích je komunita. Abychom tomu konkurovali, musíme mít vlastní společenství stejně smýšlejících lidí, kteří se vzájemně podporují,“ míní jeden z nevěřících Bill Kiszycski. „Na lidi, kteří jsou nevěřící, by se nemělo nahlížet jako na někoho, kdo nenávidí náboženství. Já sama mám velkou úctu k mnoha náboženským vůdcům,“ poznamenala ateistka Carol Tennyová.
Naopak výrobce mandolín Mike Dulak někam patřit netouží. Svou spiritualitu našel v přírodě a hlavně práci se dřevem. Mandolíny ve své dílně v Missouri vyrábí už třicet let. Sám přitom vyrostl v přísně katolické rodině v Jižní Karolíně a zlom přišel náhle. „Jednou jsem nešel na mši, ale místo toho rovnou na pláž. Hrál jsem na kytaru, díval se na vlny. Byl to duchovní prožitek daleko silnější, než jsem kdy zažil v kostele,“ vzpomíná.
Odborníci předpovídají, že trend bude pokračovat a za tři až čtyři dekády bude Američanů bez vyznání víc než třeba deklarovaných křesťanů.
