Opuštěná zvířata na Ukrajině trpí, mají už ale své zastání

Když ruská vojska v únoru vstoupila na Ukrajinu, vyvolalo to exodus lidí, kteří odjeli, aniž by měli čas plánovat a tušili, kdy se budou moci vrátit. Svou daň si tak násilí vybralo i na opuštěných zvířatech, která zbytečně trpěla krutostí útočníků a okupantů. Dnes už ve zkoušené zemi úspěšně funguje několik organizací, ve kterých se o němé tváře dokážou postarat.

Boňa, pětiletá americká stafordšírská bulteriérka, je v těchto dnech tak trochu celebritou. Je tváří nadace Animals of War, která vznikla po loňské ruské invazi na Ukrajinu v únoru na pomoc zvířatům v kyjevské oblasti.

Dnes žije spokojeně a dobře živená, ale příběh o tom, jak se stala ozdobou loga skupiny, je vše, jen ne veselý. Jak říká šéf organizace Oleksander Vilšanovskyj – „ruští okupanti jí z legrace vrazili nůž do hrudi.“

Boňu, kterou její majitelé při útěku před invazí opustili v Boroďance, našli sousedé, kteří ji bez léků léčili, jak nejlépe uměli. Ránu jí zašili obyčejnou jehlou a nití a dva měsíce ji krmili krmením pro slepice.

Přestože se vzhledem ke svému zranění pozoruhodně zotavila, začaly se u ní projevovat další zdravotní problémy. Nakonec ji přivedli k Vilšanovskému, který ji ošetřil. „Mohlo to pro ni dopadnout mnohem hůř,“ říká muž pro list Kyiv Post, „Ale i tak to bylo hrozné.“

Boňa samozřejmě není sama. Když v Kyjevě začaly padat bomby, Natáliin kocour Pucík nebyl k nalezení. „Pro případ války jsme měli s manželem jasný plán – nebalit věci, ale vzít jenom dceru a kocoura a odjet na venkov,“ říká Natálie.

„Pucík se vždycky bál i těch nejmenších zvuků a hledal si nějaké temné místo, kam by se mohl schovat, a myslím, že 24. února udělal to samé: slyšel výbuchy, dostal strach a schoval se.“

Manželé tak připravili na odjezd svou dvouletou dceru, ale Pucík se v bytě nenašel. „Takže jsem musela nechat spoustu vody ve všech dostupných hlubokých talířích a nasypat do misek všechno jídlo,“ říká Natálie. „Rozhodli jsme se, že nejprve evakuujeme dceru a pak se vrátíme pro Pucíka.“

V následujících dnech však již nebylo možné se pro kočku vrátit. Natálii se nakonec podařilo přesvědčit souseda, aby se vloupal do jejich bytu – klíče nemohli poslat kvůli přerušení poštovních služeb způsobenému válkou. „Ukázalo se, že naše nové drahé dveře není tak snadné vylomit ani pro zkušeného profesionála,“ říká žena.

Nakonec se Pucík našel a po půldenním jemném přemlouvání byt opustil. Nyní manželé žertují, že sousedka, která se vloupala do jejich bytu, aby ho zachránila, se stala kočičí kmotrou.

Pucík se ze svého zážitku ještě úplně nevzpamatoval – pokaždé, když si manželé obouvají boty, dostane strach a čas od času ztrácí vědomí při záchvatech nevolnosti.

Daleko od hlavního města a blízko frontové linie podstupují dobrovolníci jako Sněžana Bugriková velké riziko, aby pomohli zvířatům, která se snaží přežít ve zničených a opuštěných městech a vesnicích v Lymanu v Doněcké oblasti.

„Jakmile spatří auto, přiběhnou a doufají, že na ně nezapomněli,“ popisuje jejich chování Sněžana. „Skáčou, jak mohou – někteří po třech nohách, jiní jsou slepí, hluší nebo šokovaní z bombardování.“

Vidět utrpení v takovém měřítku si vybírá na Bugrikové svou daň, ale ona a její tým se snaží poskytnout pomoc, jak jen mohou. „Nepotkala jsem jediné zdravé zvíře,“ říká. „Všechna byla zasažena nějakými viry. Většina těchto zvířat nepřežije zimu. Všechna se vám dívají do očí s nadějí na záchranu, ale všechna je zachránit nemůžete.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...