Steinmeier zůstává německým prezidentem, získal jasnou většinu hlasů Spolkového shromáždění

3 minuty
Události: Steinmeier opět zvolen německým prezidentem
Zdroj: ČT24

Stávající německý prezident Frank-Walter Steinmeier podle očekávání zůstává hlavou státu. Do druhého funkčního období převážně reprezentativní funkce ho jasnou většinou hlasů zvolilo Spolkové shromáždění. Steinmeier je z dvanácti dosavadních spolkových prezidentů pátý, komu se podařilo druhý mandát získat.

Steinmeier získal 1045 z 1437 odevzdaných hlasů, oznámila předsedkyně Spolkového sněmu Bärbel Basová, která zasedání Spolkového shromáždění vedla. „Volbu přijímám,“ prohlásil podle zvyklosti po zveřejnění výsledku Steinmeier, čímž se svým zvolením do druhého funkčního období vyslovil formální souhlas.

V projevu po zvolení Steinmeier ujistil, že zůstane nadále nadstranickým prezidentem pro všechny obyvatele, zároveň se ale ohradil proti odpůrcům demokracie. „Kdo se za demokracii hádá, má mě na své straně. Kdo ale na demokracii útočí, bude mě mít za protivníka,“ řekl.

Ke znovuzvolení mu poblahopřál německý kancléř Olaf Scholz. Gratulovali i další němečtí politici a politické strany.

Také český prezident Miloš Zeman Steinmaierovi popřál. V dopisu zveřejněném na webových stránkách Pražského hradu označil vztahy mezi Českem a Německem za nejlepší v historii. Český premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že Steinmeierovo opětovné zvolení je pro vztahy ČR a Německa dobrou zprávou. Jeho podpora ukázala, jakou je v Německu autoritou, dodal. „Pro česko-německé vztahy, které jsou už nyní na výborné úrovni, je to velmi dobrá zpráva,“ dodal.

Steinmeier obhajobě demokracie věnoval velkou část svého vystoupení. Připomenul, že základní německý zákon konstatuje, že veškerá moc vychází z lidu a ne shora. „Každý, o koho přijdeme, chybí pro demokracii,“ řekl. Ohlásil, že chce navštívit odlehlé regiony, které se potýkají se ztrátou důvěry v Berlín. Cestu plánuje zahájit na východě Německa.

Steinmeier vyzval také ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zabránil ozbrojenému konfliktu v Evropě, a varoval ho, že za případnou válku na Ukrajině ponese Rusko odpovědnost.

Německý prezident hovořil i o klimatických změnách a pandemii nemoci covid-19. Ostře se ale ohradil proti popíračům existence covidu-19 a proti tvrzením, že v Německu panuje „koronavirová diktatura“. Kritizoval také slovní výpady a násilí proti policistům a zdravotníkům, což označil za nepřijatelné.

Symboličtí protikandidáti

Proti šestašedesátiletému Steinmeierovi kandidovaly tři další osobnosti, jejich nominace ale byla považována za symbolickou. Steinmeier, který pochází z řad sociální demokracie (SPD), měl podporu nejen této strany a jejích vládních partnerů Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP), ale také opoziční konzervativní unie CDU/CSU.

Spolkové shromáždění je ústavní orgán, který se schází výhradně kvůli volbě hlavy státu. Jeho členy je 736 poslanců Spolkového sněmu a 736 zástupců vyslaných spolkovými zeměmi. Hlas odevzdalo 1437 ze 1472 delegátů, platných bylo 1425 hlasů.

Nominace Steinmeierových protikandidátů byla považována spíše za symbolickou, což ukazuje i výsledek. Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) k nelibosti Křesťanskodemokratické unie (CDU) nominovala jejího člena Maxe Otteho, který obdržel 140 hlasů. Strana Levice si jako prezidentského kandidáta vybrala lékaře Gerharda Traberta, jenž dostal 96 hlasů, a Svobodní voliči (FW) poslali do volby astrofyzičku a komunální političku Stefanii Gebauerovou, která dostala 58 hlasů.

Velvyslanec ČR v Německu Tomáš Kafka soudí, že volba Steinmeira umožnila německým politickým stranám odpustit si případné emotivní klání, které by mohlo německou společnost dál rozdělovat. „Všeobecně se říká, že Steinmeier během svého pětiletého mandátu neudělal nic špatně, ale možná by toho mohl ještě víc udělat dobře.“

Někteří Němci mu však vyčítají, že se mu při pandemii nepodařilo „společnost přemostit“ a že i v Německu je poměrně velký spor mezi zastánci a odpůrci očkování i v tom, jak se má postupovat, řekl velvyslanec pro ČT. Dodal však, že se německému prezidentovi dařilo vytvářet ostrovy stability nejen v Německu, ale i v celé Evropské unii. Zároveň se nepřizpůsobil dnes vládnoucím emocím, což Kafka považuje za dobrou zprávu, že klidná síla má v dnešní době ještě šanci. „Je to hlasatel odpovědnosti,“ uzavřel velvyslanec. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka nezastavila výuku v charkovských školách. Přesunula se i do metra

Kvůli intenzivnímu ruskému ostřelování probíhá výuka dětí na východě Ukrajiny většinou na dálku on-line. V Charkově, vzdáleném od ruských hranic jen asi třicet kilometrů, mohou žáci základních škol využít i učebny schované v metru pod zemí. Pochvalují si na tom kontakt s vrstevníky. V Charkově natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 6 mminutami

Do USA se vrátil neprávem deportovaný přistěhovalec

Salvadorský přistěhovalec Kilmar Abrego Garcia, který žil ve Spojených státech legálně, ale kterého americké úřady v březnu neprávem deportovaly, je zpět v USA, kde ale bude čelit trestnímu stíhání za pašování migrantů. Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová podle agentury Reuters prohlásila, že po odpykání trestu očekává Garciovo opětovné vyhoštění do Salvadoru.
před 6 hhodinami

Chorvatsko chce zavést povinnou vojnu

Chorvatsko chce od ledna příštího roku obnovit povinnou vojenskou službu. Týkat by se měla všech mužů ve věku od osmnácti do třiceti let. Výcvik potrvá dva měsíce. Vláda odůvodňuje návrh zhoršenou bezpečnostní situací v Evropě. Podporu má i ze strany opozice a prezidenta. Čtyřmilionová země zrušila vojnu v roce 2008.
před 7 hhodinami

Moskva opět udeřila na Ukrajinu. Kyjev hlásí zásah letiště v ruském Engelsu

Rusko v noci na pátek během rozsáhlého útoku vyslalo na Ukrajinu přes čtyři sta dronů a více než čtyřicet raket. Protiletecký poplach platil na celém území země. Rusko zasáhlo především Kyjev a regiony na západě Ukrajiny. Zraněných jsou desítky, mezi nimi i záchranáři. Ukrajinská armáda oznámila, že zasáhla vojenská letiště v ruském Engelsu a Ďagilevu a sklad pohonných hmot v Saratovské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Začal soud o žhářských útocích na majetek spojený s britským premiérem

V Londýně začal soud s muži obviněnými z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Minulý měsíc někdo ve stejnou dobu zapálil auto, které politik vlastnil, nebo vchod domu, kde bydlel dřív, než se odstěhoval do premiérské Downing Street číslo 10. Všichni tři obvinění pocházejí z Ukrajiny a podle obhájce vinu popírají. Policie případ šetří jako terorismus a řeší i možnou ruskou stopu.
před 9 hhodinami

Byrokracie poškozuje naše armády, míní část unijních ministrů včetně Černochové

Jedenáct ministrů obrany členských zemí Evropské unie včetně šéfky českého resortu obrany Jany Černochové (ODS) napsalo v dopise eurokomisaři pro obranu Andriusovi Kubiliusovi, že armády kvůli stávající unijní byrokracii nejsou v případě potřeby plně připraveny k akci. Napsal to server Euractiv, podle něhož činitelé vyzvali Kubiliuse, aby v chystaném balíku pro zjednodušení obrany revidoval právní předpisy v oblasti životního prostředí a veřejných zakázek.
před 9 hhodinami

Facebook učí na obsahu svých uživatelů AI, stále to lze odmítnout

Společnost Meta, technologický gigant Marka Zuckerberga, začal před týdnem používat příspěvky uživatelů Facebooku a Instagramu z EU k trénování svého softwaru Meta AI. To je chatbot, který používá umělou inteligenci. Všichni uživatelé však mají stále možnost odmítnout, aby jejich údaje používal. Přinášíme návod, jak toho dosáhnout. Tématu se bude věnovat také pořad De facto v sobotu ve 12:30.
před 11 hhodinami

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
před 14 hhodinami
Načítání...