Stávající německý prezident Frank-Walter Steinmeier podle očekávání zůstává hlavou státu. Do druhého funkčního období převážně reprezentativní funkce ho jasnou většinou hlasů zvolilo Spolkové shromáždění. Steinmeier je z dvanácti dosavadních spolkových prezidentů pátý, komu se podařilo druhý mandát získat.
Steinmeier zůstává německým prezidentem, získal jasnou většinu hlasů Spolkového shromáždění
Události: Steinmeier opět zvolen německým prezidentem (zdroj: ČT24)
Steinmeier získal 1045 z 1437 odevzdaných hlasů, oznámila předsedkyně Spolkového sněmu Bärbel Basová, která zasedání Spolkového shromáždění vedla. „Volbu přijímám,“ prohlásil podle zvyklosti po zveřejnění výsledku Steinmeier, čímž se svým zvolením do druhého funkčního období vyslovil formální souhlas.
V projevu po zvolení Steinmeier ujistil, že zůstane nadále nadstranickým prezidentem pro všechny obyvatele, zároveň se ale ohradil proti odpůrcům demokracie. „Kdo se za demokracii hádá, má mě na své straně. Kdo ale na demokracii útočí, bude mě mít za protivníka,“ řekl.
Ke znovuzvolení mu poblahopřál německý kancléř Olaf Scholz. Gratulovali i další němečtí politici a politické strany.
Také český prezident Miloš Zeman Steinmaierovi popřál. V dopisu zveřejněném na webových stránkách Pražského hradu označil vztahy mezi Českem a Německem za nejlepší v historii. Český premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že Steinmeierovo opětovné zvolení je pro vztahy ČR a Německa dobrou zprávou. Jeho podpora ukázala, jakou je v Německu autoritou, dodal. „Pro česko-německé vztahy, které jsou už nyní na výborné úrovni, je to velmi dobrá zpráva,“ dodal.
Steinmeier obhajobě demokracie věnoval velkou část svého vystoupení. Připomenul, že základní německý zákon konstatuje, že veškerá moc vychází z lidu a ne shora. „Každý, o koho přijdeme, chybí pro demokracii,“ řekl. Ohlásil, že chce navštívit odlehlé regiony, které se potýkají se ztrátou důvěry v Berlín. Cestu plánuje zahájit na východě Německa.
Steinmeier vyzval také ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zabránil ozbrojenému konfliktu v Evropě, a varoval ho, že za případnou válku na Ukrajině ponese Rusko odpovědnost.
Německý prezident hovořil i o klimatických změnách a pandemii nemoci covid-19. Ostře se ale ohradil proti popíračům existence covidu-19 a proti tvrzením, že v Německu panuje „koronavirová diktatura“. Kritizoval také slovní výpady a násilí proti policistům a zdravotníkům, což označil za nepřijatelné.
Symboličtí protikandidáti
Proti šestašedesátiletému Steinmeierovi kandidovaly tři další osobnosti, jejich nominace ale byla považována za symbolickou. Steinmeier, který pochází z řad sociální demokracie (SPD), měl podporu nejen této strany a jejích vládních partnerů Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP), ale také opoziční konzervativní unie CDU/CSU.
Spolkové shromáždění je ústavní orgán, který se schází výhradně kvůli volbě hlavy státu. Jeho členy je 736 poslanců Spolkového sněmu a 736 zástupců vyslaných spolkovými zeměmi. Hlas odevzdalo 1437 ze 1472 delegátů, platných bylo 1425 hlasů.
Nominace Steinmeierových protikandidátů byla považována spíše za symbolickou, což ukazuje i výsledek. Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) k nelibosti Křesťanskodemokratické unie (CDU) nominovala jejího člena Maxe Otteho, který obdržel 140 hlasů. Strana Levice si jako prezidentského kandidáta vybrala lékaře Gerharda Traberta, jenž dostal 96 hlasů, a Svobodní voliči (FW) poslali do volby astrofyzičku a komunální političku Stefanii Gebauerovou, která dostala 58 hlasů.
Velvyslanec ČR v Německu Tomáš Kafka soudí, že volba Steinmeira umožnila německým politickým stranám odpustit si případné emotivní klání, které by mohlo německou společnost dál rozdělovat. „Všeobecně se říká, že Steinmeier během svého pětiletého mandátu neudělal nic špatně, ale možná by toho mohl ještě víc udělat dobře.“
Někteří Němci mu však vyčítají, že se mu při pandemii nepodařilo „společnost přemostit“ a že i v Německu je poměrně velký spor mezi zastánci a odpůrci očkování i v tom, jak se má postupovat, řekl velvyslanec pro ČT. Dodal však, že se německému prezidentovi dařilo vytvářet ostrovy stability nejen v Německu, ale i v celé Evropské unii. Zároveň se nepřizpůsobil dnes vládnoucím emocím, což Kafka považuje za dobrou zprávu, že klidná síla má v dnešní době ještě šanci. „Je to hlasatel odpovědnosti,“ uzavřel velvyslanec.