Steinmeier zůstává německým prezidentem, získal jasnou většinu hlasů Spolkového shromáždění

3 minuty
Události: Steinmeier opět zvolen německým prezidentem
Zdroj: ČT24

Stávající německý prezident Frank-Walter Steinmeier podle očekávání zůstává hlavou státu. Do druhého funkčního období převážně reprezentativní funkce ho jasnou většinou hlasů zvolilo Spolkové shromáždění. Steinmeier je z dvanácti dosavadních spolkových prezidentů pátý, komu se podařilo druhý mandát získat.

Steinmeier získal 1045 z 1437 odevzdaných hlasů, oznámila předsedkyně Spolkového sněmu Bärbel Basová, která zasedání Spolkového shromáždění vedla. „Volbu přijímám,“ prohlásil podle zvyklosti po zveřejnění výsledku Steinmeier, čímž se svým zvolením do druhého funkčního období vyslovil formální souhlas.

V projevu po zvolení Steinmeier ujistil, že zůstane nadále nadstranickým prezidentem pro všechny obyvatele, zároveň se ale ohradil proti odpůrcům demokracie. „Kdo se za demokracii hádá, má mě na své straně. Kdo ale na demokracii útočí, bude mě mít za protivníka,“ řekl.

Ke znovuzvolení mu poblahopřál německý kancléř Olaf Scholz. Gratulovali i další němečtí politici a politické strany.

Také český prezident Miloš Zeman Steinmaierovi popřál. V dopisu zveřejněném na webových stránkách Pražského hradu označil vztahy mezi Českem a Německem za nejlepší v historii. Český premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že Steinmeierovo opětovné zvolení je pro vztahy ČR a Německa dobrou zprávou. Jeho podpora ukázala, jakou je v Německu autoritou, dodal. „Pro česko-německé vztahy, které jsou už nyní na výborné úrovni, je to velmi dobrá zpráva,“ dodal.

Steinmeier obhajobě demokracie věnoval velkou část svého vystoupení. Připomenul, že základní německý zákon konstatuje, že veškerá moc vychází z lidu a ne shora. „Každý, o koho přijdeme, chybí pro demokracii,“ řekl. Ohlásil, že chce navštívit odlehlé regiony, které se potýkají se ztrátou důvěry v Berlín. Cestu plánuje zahájit na východě Německa.

Steinmeier vyzval také ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zabránil ozbrojenému konfliktu v Evropě, a varoval ho, že za případnou válku na Ukrajině ponese Rusko odpovědnost.

Německý prezident hovořil i o klimatických změnách a pandemii nemoci covid-19. Ostře se ale ohradil proti popíračům existence covidu-19 a proti tvrzením, že v Německu panuje „koronavirová diktatura“. Kritizoval také slovní výpady a násilí proti policistům a zdravotníkům, což označil za nepřijatelné.

Symboličtí protikandidáti

Proti šestašedesátiletému Steinmeierovi kandidovaly tři další osobnosti, jejich nominace ale byla považována za symbolickou. Steinmeier, který pochází z řad sociální demokracie (SPD), měl podporu nejen této strany a jejích vládních partnerů Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP), ale také opoziční konzervativní unie CDU/CSU.

Spolkové shromáždění je ústavní orgán, který se schází výhradně kvůli volbě hlavy státu. Jeho členy je 736 poslanců Spolkového sněmu a 736 zástupců vyslaných spolkovými zeměmi. Hlas odevzdalo 1437 ze 1472 delegátů, platných bylo 1425 hlasů.

Nominace Steinmeierových protikandidátů byla považována spíše za symbolickou, což ukazuje i výsledek. Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) k nelibosti Křesťanskodemokratické unie (CDU) nominovala jejího člena Maxe Otteho, který obdržel 140 hlasů. Strana Levice si jako prezidentského kandidáta vybrala lékaře Gerharda Traberta, jenž dostal 96 hlasů, a Svobodní voliči (FW) poslali do volby astrofyzičku a komunální političku Stefanii Gebauerovou, která dostala 58 hlasů.

Velvyslanec ČR v Německu Tomáš Kafka soudí, že volba Steinmeira umožnila německým politickým stranám odpustit si případné emotivní klání, které by mohlo německou společnost dál rozdělovat. „Všeobecně se říká, že Steinmeier během svého pětiletého mandátu neudělal nic špatně, ale možná by toho mohl ještě víc udělat dobře.“

Někteří Němci mu však vyčítají, že se mu při pandemii nepodařilo „společnost přemostit“ a že i v Německu je poměrně velký spor mezi zastánci a odpůrci očkování i v tom, jak se má postupovat, řekl velvyslanec pro ČT. Dodal však, že se německému prezidentovi dařilo vytvářet ostrovy stability nejen v Německu, ale i v celé Evropské unii. Zároveň se nepřizpůsobil dnes vládnoucím emocím, což Kafka považuje za dobrou zprávu, že klidná síla má v dnešní době ještě šanci. „Je to hlasatel odpovědnosti,“ uzavřel velvyslanec. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké úřady zveřejnily další dokumenty ke kauze Jeffreyho Epsteina

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Ta nyní prověřuje obsah těchto dokumentů. Náměstek americké ministryně spravedlnosti Pam Bondiové Todd Blanche podle portálu BBC už dříve řekl, že jeho úřad plánuje zveřejnit několik stovek tisíc stran, zbytek chce zpřístupnit v nadcházejících týdnech.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 1 hhodinou

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil sedm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil sedm lidí a dalších 15 zranil. Napsala to agentura Reuters. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy. Podle předběžných informací bylo zabito sedm lidí. Asi 15 (osob) bylo zraněno a je jim poskytována pomoc,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
před 3 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 7 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...