Příliv migrantů do Litvy slábne. Polsko hlásí desítky pokusů od začátku roku

Litevská pohraniční stráž za uplynulý den nezaznamenala ani jeden pokus o nelegální překročení hranice z Běloruska, oznámil v pondělí server Delfi s odvoláním na pohraničníky. O víkendu litevské úřady vypravily letecky zpět do Iráku asi sto migrantů, kteří se do pobaltské země dostali touto cestou.

Litevská ministryně vnitra Agné Bilotaitéová označila let za „historickou událost“ a šéf litevské diplomacie děkoval Evropské unii a Iráku za jejich postoj k migrační krizi na hranici s Běloruskem, uvedla agentura DPA.

Za poslední týden litevští pohraničníci vrátili od hranic téměř padesát migrantů. Od začátku srpna, kdy pohraniční stráž získala pravomoc nepustit do země cizince z Běloruska, se do Litvy nepodařilo vstoupit více než 8100 migrantům, přičemž se mnozí z nich pokoušeli hranici překonat opakovaně.

Do Litvy se v loňském roce přes hranici s Běloruskem dostalo skoro 4200 lidí, a to hlavně ještě před srpnem. V zemi jich nyní pobývá 3166. Celkem 537 migrantů už odletělo zpět do vlasti, 55 z nich proti své vůli.

Tisíc eur za návrat do vlasti

Litva nedávno výrazně zvýšila finanční pobídky, které mají migranty motivovat k návratu domů. Iráčanům slíbila jednorázovou platbu ve výši tisíc eur na osobu (24 847 korun). Tato nabídka platí do 20. ledna.

Vilnius – podobně jako Varšava – obviňuje autoritářský režim v Minsku z organizování přílivu migrantů v pomstě za sankce, které na něj uvalila Evropská unie kvůli porušování lidských práv a pronásledování opozice.

Situace v Polsku

Polská pohraniční stráž v pondělí oznámila, že v prvních dnech nového roku se polsko-běloruské hranice pokusilo nelegálně překročit 44 osob. Pohraničníci zadrželi dva převaděče: Poláka, který si přijel pro šest Iráčanů, a Syřana s povolením pobytu v Německu, v jehož autě bylo pět Iráčanů.

Loni zaznamenala zdejší pohraniční stráž téměř 40 tisíc pokusů o nelegální přechod hranice s Běloruskem, což je výrazně více v porovnání s rokem 2020, kdy jich bylo 122. Zvýšil se také počet žádostí o azyl – ze 2600 v roce 2020 na téměř osm tisíc v loňském roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...