S rozvozem paliva pomohou v Británii vojáci. Řidiči varují, že stoupnou mzdy i ceny

Britští armádní řidiči cisteren začnou od pondělí zásobovat palivem čerpací stanice, z nichž mnohé byly i v pátek bez pohonných hmot. Ostrovní země má za sebou chaotický týden, během něhož motoristé v panice skupovali pohonné hmoty do zásoby a docházelo i k potyčkám. Kabinet rozhodl, že prodlouží platnost pěti tisíc zvláštních víz pro zahraniční řidiče.

Britská vláda povolala armádu, aby pomohla s řešením situace, která nastala v důsledku brexitu i pandemie covidu-19 a akutnímu nedostatku řidičů cisteren. Kabinet v pátek oznámil, že dvě stě pracovníků obsluhy cisteren, z toho sto řidičů, během víkendu dokončí zácvik a v pondělí začnou rozvážet pohonné hmoty.

„Zatímco situace se stabilizuje, ozbrojené síly jsou tu, aby zaplnily jakékoli kritické pracovní místo a pomohly udržet zemi v chodu podporou průmyslu zásobování obslužných prostor pohonnými látkami,“ komentuje britský ministr obrany Ben Wallace.

Šéf asociace provozovatelů nezávislých čerpacích stanic Brian Madderson však stanici BBC sdělil, že nasazení armádních řidičů obrat situace nepřinese. „Nebude to zásadní všelék. Je to velká pomoc, ale z hlediska objemu toho nezvládnou odvézt zas tak moc,“ upozornil.

Vláda konzervativního premiéra Borise Johnsona oznámila, že prodlouží platnost dočasných víz, která chce udělit asi pěti tisícům řidičů kamionů na překlenutí současného krizového stavu. Víza budou nově řidiče opravňovat k práci v Británii až do konce února. Původní trvání do Vánoc označovali jako příliš krátké mnozí kritici, podle nichž by tak krátká doba pobytu nepřilákala dostatek zahraničních pracovníků.

Vláda uvedla, že tři stovky řidičů cisteren budou moci přijít do země v podstatě ihned. Zbylých 4700 dočasných víz je určených pro zahraniční řidiče kamionů vozících jídlo, kteří budou moci do země vstoupit od konce října.

Podle distributorů jsou v Británii bez paliv více než dva tisíce čerpacích stanic a zpravodajové Reuters reportují, že v Londýně a jižní Anglii jsou stále zavřené desítky benzinových pump. U těch, které ještě nezavřely, se tvořily fronty často rozlícených řidičů.

Obavy směrem k Vánocům

Opoziční strany vyvíjejí tlak na Johnsona, aby svolal příští týden parlament, který by se podle nich měl zabývat dlouhodobějším řešením nedostatku pracovníků a trhlin v dodavatelských řetězcích.

Na malé množství řidičů kamionů si v posledních měsících stěžuje řada velkých firem. Na některých místech prořídly regály v supermarketech, což vyvolalo obavu obchodníků o situaci před Vánocemi, kdy jsou prodeje obvykle největší za celý rok.

Vláda se ve snaze předejít nedostatku krocanů, který je v Británii tradičním vánočním pokrmem, chystá do země přijmout od konce října do konce roku 5500 zahraničních pracovníků do chovů drůbeže.

Johnsonova vláda se snaží upozaďovat kritické hlasy, podle nichž je nedostatek řidičů důsledkem odchodu Británie z Evropské unie. Británie nicméně odchodem z EU přišla o jednu ze základních svobod sedmadvacítky, jíž je volný pohyb pracovníků mezi členskými zeměmi. Po brexitu odešly desítky tisíc řidičů do svých rodných zemí, čímž zhoršily situaci v sektoru, který se již tak potýkal s nedostatkem pracovní síly.

Situaci ještě ztížila pandemie covidu-19, kvůli níž rovněž řada řidičů odešla pryč z Británie. V důsledku koronavirových restrikcí pak přestaly na čas fungovat autoškoly a na pracovní trh tak přicházelo méně nových řidičů, než je obvyklé. Profese řidiče kamionu přitom podle Reuters kvůli špatným platovým a pracovním podmínkám láká stále méně mladých.

Mzdy a ceny půjdou nahoru, varují řidiči

Řidiči nákladních aut varovali Johnsona, že akutní nedostatek těch, kteří by se mohli posadit za volant, raketově zvýší mzdy řidičů, což bude mít dominový efekt a ovlivní to ceny potravin či dárkového zboží před Vánocemi.

„Mzdy musejí jít nahoru, takže ceny všeho, co vozíme, všeho, co je v regálech, budou muset jít nahoru také,“ domnívá se jedenapadesátiletý řidič Craig Holness, jenž kamionem jezdí už 27 let.

„Řidičům těžkých nákladních aut teď platíme o 40 procent více než před čtyřmi měsíci,“ shrnuje Jordan Francis z náborové agentury ProDrive. Podle něj se hodinová mzda řidičů ještě v březnu pohybovala kolem čtrnácti liber (412 korun), nyní je to 22,5 libry (662 korun). Kromě toho se nováčkům nabízí bonus až tisíc liber (30 tisíc korun).

Britská vláda o víkendu oznámila, že nedostatek řidičů chce řešit tak, že nabídne dočasná víza lidem ze zahraničí. Řidiči, které oslovila agentura Reuters, se ale shodují na tom, že moc velký zájem o tuto nabídku nebude. „Je to tvrdá práce a mladí se do ní nehrnou,“ říká Anton Pogodin původem z ruského Omsku.

NYT: Dokonce i Johnson má problém situaci zlehčit

Britských problémů s distribucí pohonných hmot si všímá mimo jiné i zaoceánský list The New York Times. Deník upozorňuje, že souběh různých potíží vrhá na budoucnost Británie temný stín, přitom ještě před nedávnem, když premiér Johnson rušil protipandemická opatření, byla nálada v zemi optimistická.

„Souběh různých problémů –⁠ globální nedostatek benzinu, stoupající ceny energií a potravin, problémy dodavatelských řetězců a rozhodnutí konzervativců seškrtat sociální dávky –⁠ vrhá na budoucnost Británie temný stín. Dokonce i Boris Johnson, známý svým bezbřehým optimismem a žoviálností, má problém tuto situaci nějak zlehčit,“ píše americký deník.

Upozorňuje přitom, že nejde o nečekanou situaci – vedoucí představitelé průmyslových odvětví napříč hospodářstvím varovali před chronickým nedostatkem pracovních sil několik měsíců, vládní konzervativci ale odmítli reagovat. „Vykrucovali se a ujišťovali veřejnost, že není čeho se obávat,“ připomínají The New York Times s tím, že posléze Johnsonův kabinet začal tvrdit, že chce přimět firmy, aby platily víc britským zaměstnancům, místo aby spoléhaly na levnou sílu ze zahraničí.

„Boris Johnson s největší pravděpodobností neponese následky svých kroků. Jeho vláda, opírající se o pohodlnou většinu, zůstává v bezpečí. Navíc on sám umí mistrně využívat krize coby nové příležitosti. Dokáže se přizpůsobit a nenechat zatěžovat smyslem pro zodpovědnost nebo poctivost, proto se mu v nepříznivých podmínkách daří. Zbytek země už takové štěstí mít nebude,“ předpovídá americký list.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...