Spojené státy nakoupí od firem Pfizer a BioNTech dalších 500 milionů dávek jejich vakcíny proti covidu-19, které budou sdílet v rámci iniciativy COVAX s 92 chudšími zeměmi a Africkou unií. Americký prezident Joe Biden to potvrdil v předvečer summitu lídrů zemí sdružených ve skupině G7. Smlouva by měla být dokončena v následujících týdnech.
Spojené státy společnosti Pfizer za dávky zaplatí přibližně 3,5 miliardy amerických dolarů, píše agentura Reuters. Podle agentury USA očekávají, že počínaje srpnem začnou do zemí dodávat prvních 200 milionů dávek a dalších 300 milionů pošlou během první poloviny příštího roku.
„Od srpna začneme posílat půl miliardy dávek, tak rychle, jak budou sjíždět z výrobní linky,“ řekl americký prezident. „Spojené státy těchto půl miliardy dávek poskytnou bez dalších závazků. V našich darech vakcín nebudou žádné tlaky na protislužby nebo případné výsady. Děláme to proto, abychom zachránili životy,“ dodal. Vakcíny budou zhotoveny ve výrobních závodech společnosti Pfizer v USA.
Americký prezident se rovněž zavázal, že USA budou arzenálem vakcín ve světovém boji proti covidu-19. „Stejně jako jsme byli arzenálem demokracie během druhé světové války,“ dodal s odkazem na slavný výrok někdejšího prezidenta Franklina Roosevelta.
„Naše partnerství s vládou Spojených států pomůže co nejrychleji dovézt stovky milionů dávek naší vakcíny do nejchudších zemí po celém světě,“ uvedl výkonný ředitel společnosti Pfizer Albert Bourla.
Bílý dům dosáhl dohody právě včas před osmidenní cestou prezidenta Bidena do Evropy. Jde o jeho první příležitost upevnit vztahy s evropskými lídry po svém předchůdci Donaldu Trumpovi, během jehož volebního období transatlantické vztahy značně ochladly.
Globální snaha naočkovat
USA čelí již delší dobu tlaku na to, aby zaujaly přední místo v globální snaze naočkovat co nejrychleji co největší část světové populace. USA totiž disponují rozsáhlými výrobními kapacitami a od farmaceutických firem si objednaly výrazně více dávek, než kolik jich budou potřebovat. Až dosud však odmítaly sdílet vakcíny schválené k nasazení vlastními zdravotnickými úřady s dalšími zeměmi s tím, že nejprve musí naočkovat vlastní populaci.
Zásoby očkovacích látek se však stále rozrůstají a naočkovaných Američanů přibývá. Bidenův bezpečnostní poradce Jake Sullivan prohlásil, že je prezident odhodlán sdílet vakcíny se světem, protože je to ve strategickém a zdravotním zájmu USA. Biden se podle něj na své první zahraniční cestě chystá ukázat, že „demokratické země jsou ty, které dokážou poskytnout řešení lidem kdekoliv na světě“.
Bílý dům se snaží v mezinárodním poli poukázat na svůj úspěch v boji proti pandemii, zvláště na americkou očkovací kampaň. Chce tento úspěch využít jako diplomatický nástroj, zejména pokud se o to samé snaží i Čína a Rusko, píše deník New York Times. Do programu COVAX už dříve Washington slíbil poslat 80 milionů dávek.
Uvolnění patentů
Do projektu COVAX přispěl finančně i materiálně také Brusel. Evropský parlament navíc aktuálně odhlasoval rezoluci vyzývající k dočasnému uvolnění patentů na výrobu očkovacích látek. S tímto řešením ale exekutiva Unie nesouzní.
„Uvolnění patentů zní možná dobře, ale nejde o okamžité řešení. My se chceme soustředit na konkrétní návrhy, jako například podporu dobrovolných licencí a sdílení znalostí i patentů za dohodnutých podmínek,“ řekl předseda Evropské rady Charles Michel.
„Ty firmy do vývoje vakcín investovaly poměrně velké peníze. Tudíž by bylo nutné je alespoň nějak odškodnit, aby si příště například neřekly, že vyvíjet nějakou takovou vakcínu pro ně nemá žádný smysl,“ říká virolog Jiří Černý.
Největší výzva
Největší výzvu představuje především africký kontinent, kde se k očkování zatím dostaly zhruba dvě procenta obyvatel. Na to upozornil i předseda Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus, který prohlásil, že nespravedlivé očkování je hrozbou pro všechny národy, nejen pro ty s nejmenším počtem vakcín.
Volným šířením koronaviru totiž roste pravděpodobnost vzniku nových variant, které mohou být nakažlivější, smrtelnější, hůře detekovatelné a nemusí proti nim fungovat současné vakcíny.
„Ideální by bylo proočkování zhruba 70 až 80 procent celosvětově, zejména proto, aby se omezilo šíření toho viru. Nicméně pozitivní výsledky bychom mohli vidět v chudších zemích, i kdyby se podařilo očkovat jen ty nejvíce ohrožené skupiny,“ uvedl virolog Černý.
Nefunkční strategie
Problémová je ale v některých zemích nepřítomná či nefunkční vakcinační strategie. „Jenom přivézt vakcíny a nemít žádnou podpůrnou infrastrukturu nedává moc velký smysl. Musí se zajistit, aby se v těchto zemích vyvinul nějaký schopný program, který umožní uskladňování vakcín a jejich následnou distribuci, i do těch nejvíce odlehlých regionů,“ vysvětluje Černý.
Například v Indii, kde je epidemie velice silná, tvoří problém i nedostatečný přístup k informacím či jazyková bariéra. Ne každý Ind totiž má přístup k internetu, kde se na očkování registruje. Stejně tak někteří obyvatelé neumí mluvit anglicky, přičemž vládní očkovací web je pouze v angličtině.
Indie není jedinou zemí, kde nedostupné technologie znamenají vážné komplikace. Také americké úřady zaznamenaly pomalejší očkování chudších obyvatel bez internetového připojení.
