Nový lídr polské opozice, Polsko 2050, si i v květnu upevnil svou vedoucí pozici, kterou získal před dvěma měsíci. Zatímco v únoru měl stejně jako Občanská koalice (tvořená Občanskou platformou posílenou o menší subjekty) kolem dvaceti procent, v květnu mu v průzkumu patřilo 22 procent, zatímco jeho soupeři 17 procent. Vládnoucí Právo a spravedlnost si pak před nimi stále drží značný předstih, nejnověji mu patří 36 procent, uvedl server Politico.
V čele polské opozice je nově strana Polsko 2050, kterou vede publicista a moderátor Hołownia
Změna v polské opozici (zdroj: ČT24)
Stranu Polsko 2050 vede někdejší spisovatel, publicista a moderátor talentové soutěže Szymon Hołownia. „Dříve vyjadřoval spíše konzervativní přesvědčení, označoval se jako katolický publicista,“ řekl zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé. „Se vstupem do politiky se posunul spíše do politického středu a také deklaruje, že chce být středovým politikem a povznést se nad pravolevé nálepky.“
Zpravodaj ČT současně upozorňuje, že v Polsku je rozdělení na pravici a levici silné a voliči se podle něj rozhoduji. Hołownia podle něj chce solidární, zelené a demokratické Polsko.
„Politika – musel konečně někdo přijít a říci to – je o řešení problémů lidí, a ne politiků,“ řekl Hołownia. Ve svých vystoupeních kritizuje především reformu soudnictví i snahu Práva a spravedlnosti o ovládnutí některých státních institucí. Oponenti mu naopak často vyčítají odklon od konzervativních hodnot.
Únava z dlouhého politického sporu sráží Občanskou koalici
Ústup Občanské koalice z dřívějších pozic na čele opozice je podle Mathého možno hledat právě v popularitě Hołownii (loni skončil v prezidentských volbách třetí, což byl výrazný úspěch, a pak vstoupil do politiky), ale hlavně v únavě Poláků z dlouhodobého politického sporu mezi Občanskou platformou a Právem a spravedlností. Ten trvá už od roku 2006.
Občanská koalice se totiž zaměřuje právě na kritiku všeho, co dělá Právo a spravedlnost. Při nedávné ratifikaci evropského Fondu obnovy se například zdržela hlasování, což někteří její voliči kritizovali. Odcházejí také konzervativní členové, kteří seskupení vyčítají přílišný odklon doleva. Kritizován je i předseda strany Borys Budka za to, že nedopřává sluchu názorovým odpůrcům a spíše je vylučuje, což se stalo dvěma konzervativním poslancům.
Budka navíc čelí plíživé vzpouře. „Je potřeba přestavba, opravdu velmi zásadní přeorganizování fungování Občanské platformy. Jestli se to nepovede, tak nedokážeme nastavit vztahy v celé opozici,“ uvedl bývalý předseda Občanské platformy Grzegorz Schetyna.
„Borys Budka, jako generační změna, mladý politik, nezvládá výzvy, které před Občanskou platformou stojí. A jsou to programové výzvy,“ řekla politoložka Ewa Marciniaková.
Vládnoucí strana chce daňovou reformu i víc peněz do zdravotnictví
V poslední době se také zvyšují preference vládnímu hnutí Právo a spravedlnost, které se načas snížily kvůli ostré protipotratové legislativě a epidemii covidu. Nyní strana představila program na další léta nazvaný Polský úděl. Počítá například s výraznou daňovou reformou. Tvrdí, že pomůže 18 milionům Poláků mít více v peněženkách. Slibuje miliardy pro výstavbu, víc peněz chudým, rodinám i seniorům. Kritici tvrdí, že je plán zaměřen proti střední třídě.
Program předpokládá i zvýšení výdajů na zdravotnictví (ze současných zhruba pěti na sedm procent hrubého domácího produktu). Ve školách by se měl zvýšit počet hodin věnovaných výlučně polské historii. Strana znovu představila plán na vybudování Saského paláce v centru Varšavy, zničeného Němci za druhé světové války. Více peněz by mělo jít také do změn v energetice, aby polské hospodářství přešlo na obnovitelné zdroje.
Vývoj volebních preferencí v Polsku od voleb 2019