Je škodolibý, kváká a nosí námořnický obleček bez kalhot. Kačer Donald vděčí za svou osobnost Carlu Barksovi

Před 120 lety se narodil ilustrátor Carl Barks, který zásadně ovlivnil renomé kreslené postavičky kačera Donalda. Původem rančer z Oregonu škodolibé figurce vybudoval ikonický charakter, přimaloval zázemí a provedl ji obdobím druhé světové války.

Kreslíř a ilustrátor Carl Barks na snímku z roku 1994
Zdroj: ČTK/Lehtikuva

Nesrozumitelně kváká skřehotavým hlasem, do všeho se plete a nebojí se ukázat, že je pěkný cholerik. Prchlivá figurka v námořnickém kloboučku, červeném motýlku a modré košili – to je kačer Donald, který baví děti po celém světě už po mnoho desetiletí.  

Opeřenec má dobré srdce a úmysly, většinou. Vlastně každý jeho druhý či třetí úmysl je dobrý, ale do té doby se vždy zaručeně rozběhne tím nesprávným směrem. O jeho oblíbenosti svědčí celkem 128 filmových snímků nebo také hollywoodský chodník slávy, kam „otiskl“ své placaté pařátky. Počty Donaldových příběhů jsou ale mnohem vyšší.

Poprvé ho diváci mohli spatřit v kinech 9. června 1934 v osmiminutové grotesce Moudrá slepička. Přestože postavičku vychytralého kačera během jejího „života“ utvářelo více animátorů, za muže, jenž jí vtiskl ikonickou osobnost, je považován právě jeden z jejích prvních kreslířů Carl Barks.

Rančer z Oregonu strávil mládí u železnice a pily

Barks se narodil 27. března roku 1901 na rodinné farmě v jižním Oregonu v USA. Podle filmového serveru IMDb opustil školu v patnácti letech a během následujících dvou desetiletí se živil převážně manuální prací. Budoucí kreslíř si prošel profesemi rančera, dřevorubce, dělníka na železnici nebo tiskaře.

Během období Velké hospodářské krize se z Oregonu přestěhoval do Minnesoty, kde se živil kreslením obrázkových „vtipů“ a karikatur pro časopisy. Těmto formátům ale postupně začala klesat popularita.

„Přemýšlel jsem tehdy o tom, že bych rád tvořil komiksy s celými příběhy. Něco s kontinuitou, a ne jen pořád ty jednotlivé obrázky,“ vyprávěl o této fázi svého života později Barks. Jednotvárnost jeho práce se ale měla v následujících letech změnit, v roce 1935 totiž narazil na inzerát od Walt Disney Studios, kde poptávali animátora. 

Walt Disney zažíval zlatá léta

Zábavní společnost se v té době nacházela na dráze úspěchu. Walt Disney se po první světové válce vrátil z Evropy zpět do Ameriky a brzy ucítil příležitost u animovaného filmu. Ačkoli své podnikání zprvu založil na reklamách a krátkých filmech pro kino v Kansas City, v roce 1928 mu přinesl úspěch animovaný snímek Mickey kormidelníkem, v němž se poprvé objevila postavička Mickey Mouse.

Později v roce 1937 uvedlo studio do kin celovečerní animovaný film Sněhurka a sedm trpaslíků, který zaznamenal fenomenální zájem. Z tržeb Disney následně zafinancoval stavbu nového studia o velikosti 210 tisíc metrů čtverečních v kalifornském Burbanku. Nová studia Walta Disneyho, kde dodnes sídlí vedení firmy, se otevřela na konci roku 1939.

Walt Disney v obklopení svých postaviček
Zdroj: ČTK/DPA

Mickey nabíral na popularitě a publikum si rychle oblíbilo i další členy jeho party, ať už Minnie, nebo Pluta či Goofyho. Disney ve 30. letech ale také hledal novou postavu, do které by mohl promítnout více negativních vlastností. Kačer Donald v námořnickém obleku měl teprve přijít, a to ještě před Barksovým příchodem.

Donald nosí jméno po matce a obleček „po vodě“

Kačer Donald debutoval v animované grotesce Moudrá slepička (1934)
Zdroj: Wikimedia Commons

„Byl to Waltův nápad, že by měl mít Donald námořnický obleček. Je to kačer a ti jsou spojeni s vodou. Zdálo se nám to přirozené, že by měl být Donald oblečený jako námořník,“ řekl v rozhovoru kačerův dabér Clarence „Ducky“ Nash.

Právě jeho hlas údajně přispěl i ke vzniku samotné postavičky kačera. Filmový kritik Leonard Maltin v předmluvě jedné z knížek o Donaldovi píše, že jej vytvořil Walt Disney poté, co slyšel Clarence Nashe jeho „kačeřím“ hlasem recitovat říkanku ,Mary had a little lamb'.

Web MousePlanet, který se zabývá zábavní tvorbou Walt Disney Studios, zakladateli společnosti připisuje i „podivné“ kačerovo jméno. Opeřenec se totiž v angličtině jmenuje Donald The Duck (česky Kachna Donald), což naznačuje, že se jedná o samici.

„Máme jednu skvělou postavu – Donaldova strýce Ludwiga Von Drakea (,drake' je v překladu kačer), který je z otcovy strany jeho rodiny. Jelikož jsou ale kačeři samci a kachny samice, Donald si tím pádem vzal příjmení své matky,“ řekl v 60. letech Disney. 

Kačer jako součást druhoválečné propagandy

Ale zpět k Barksovi, který ve třicátých letech na inzerát odpověděl a za kariérou se odstěhoval z Minnesoty do kalifornského Hollywoodu. Kreslíř se stal součástí pracovního týmu kačeří postavičky, jež byla vytvořena o rok dříve, a pracoval tak s lidmi jako Harry Reeves, Chuck Couch, Jack Hannah, Homer Brightman nebo Nick George.

Oregonský rodák se brzy stal produktivním členem skupiny. Následně pro Walt Disney Studios nakreslil více než šedesát krátkých děl, v mnohých z nich účinkovala kačeří postavička. Její původní podoba se předtím výrazně lišila od té dnešní, vzdáleně se jí ale podobala. Donald byl zobrazován jako štíhlý kačer s delším zobákem, Barks ho trochu zaoblil a vtiskl mu jeho škádlivý charakter.

Za druhé světové války, kdy publikum vyžadovalo „ostřejší“ kreslené postavy, Donaldova popularita vzrostla. Do roku 1942 se objevil ve více než padesáti filmech. Ve válečném období dostal Donald ještě prostřední jméno Fauntleroy a stal se schopným armádním agitátorem. V této podobě se objevuje například v grotesce Donald rukuje z roku 1942.

Snímek s Hitlerem získal Oscara

Snímek Vůdcova tvář byl o rok později oceněn Oscarem za nejlepší kreslený film. Donald tu hraje nuceně nasazeného dělníka v továrně na munici, jenž musí zasalutovat, kdykoliv se někde objeví tvář Adolfa Hitlera. Desetiminutová obžaloba hitlerovského Německa končí výmluvným záběrem americké vlajky a sochy Svobody. V té době Donald sloužil v armádě i jako maskot některých jednotek.

Kačer Donald je zaměstnancem nacistické továrny ve snímku Vůdcova tvář (1943)
Zdroj: Wikimedia Commons

Jedenačtyřicetiletý Barks nicméně ještě předtím opustil práci ve Walt Disney Studios kvůli zdravotním problémům. Postavičce Donalda ale neunikl, Barks později získal práci v nakladatelství Western Publishing, které vydávalo komiksy s Disneyho kačerem. Tehdy dostal za úkol nakreslit desetistránkový komiks s Donaldem, námět k němu ale psal někdo jiný.

„Ten příběh zkrátka nedržel pohromadě. Udělal jsem pár změn, nakladatelství se to líbilo a nabídlo mi, jestli bych nechtěl psát i své vlastní příběhy,“ vyprávěl Barks. Z Donalda posléze vyrobil okouzlujícího smolaře, který se sice neustále snaží, ale je mu to málo platné.

Barks opeřenci „vytvořil“ domov a rodinu

Barks ve 40. letech namaloval Donaldovi také domovské město Kačerov se zlobivými, ale vynalézavými synovci – Dulíkem, Bubíkem a Kulíkem, ke kterým po druhé světové válce přidal i hamižného strýčka Skrblíka. Právě v prvních dílech Kačerova byl hlavní dějovou linií konflikt mezi Skrblíkem a jeho synovci. 

Kačer po válce se svými přáteli v komiksových příbězích procestoval všechny světadíly a podíval se na severní pól i do vesmíru. Zatímco v Americe a ve světě byly populárnější filmy s Donaldem, v Evropě si děti oblíbily především komiksy s tímto hrdinou, které vycházely pravidelně každý měsíc. Nejpopulárnějším se stal ve Skandinávii a v Německu.

 Barks v této době také dále rozvíjel kačerův ikonický charakter. K jeho povahovým rysům se připojila obliba v lenošení, zájem o fotografování nebo sbírání známek. Donald se také s chutí začal dívat v televizi na sport a komedie.

Kačer Donald se mezi léty 1941 a 1965 objevil celkem ve více než stovce animovaných filmů. Za Donaldovým sípáním stál celých padesát let už dříve zmíněný Clarence Nash. Jeho hlas je jedním z netypičtějších v historii filmové animace. Trochu šišlavý projev mu propůjčoval až do roku 1985, kdy jej začal mluvit Tony Anselmo na základě výcviku od Nashe.

Osmdesátiletý Carl Barks při autogramiádě v roce 1982
Zdroj: Alan Light/Wikimedia Commons

Smrt přišla v necelých sto letech

Barks nakonec v roce 1966 přestal s kreslením, stále se ale věnoval příhodám z Kačerova, a to až do roku 1973. „Byl jsem ohromen tím množstvím lidí, kteří četli výsledky mojí práce a líbila se jim. Fanoušci komiksů opravdu touží po tom, potřást rukou člověku, který to vše nakreslil. Stále mě to jímá,“ citovala autora komiksů CBS.

Podle IMDb mezi fanoušky Donalda jsou také filmoví režiséři George Lucas nebo Steven Spielberg, které Barksovy komiksy inspirovaly v jejich tvorbě. Umělecký duch kreslíře neopustil ani krátce před smrtí, kdy například pomaloval zdi svého domu nejslavnějšími „kačerovskými“ postavičkami.

Barksův život nakonec vyhasl 25. března 2000 ve Spojených státech. Kreslíř, který dlouhodobě trpěl leukémií a podstupoval léčbu chemoterapií, zemřel ve spánku v městečku Grants Pass ve státě Oregon. „Byl v dobré náladě až do konce,“ konstatovala tehdy jeho pečovatelka.

Kačer Donald i na dlažbě

O čtyři roky později se sláva animovaného opeřence promítla i do městské infrastruktury. Svou hvězdu na chodníku slávy na Hollywoodském bulváru v Los Angeles dostal 9. srpna 2004 u příležitosti svých 70. narozenin. Stanul tak hned vedle Sharon Stoneové a Bruce Willise.

Slavný kačer se stal v pořadí 2257. osobností showbyznysu, která se na legendárním chodníku dočkala své hvězdy. Ještě před ním ji dostali další hrdinové kreslených filmů jako právě myšák Mickey, králík Bugs nebo Simpsonovi.