Lovci pokladů stále častěji ohrožují cenná naleziště. Mnohdy i pod mořskou hladinou

Na dně Baltského moře leží až dvacet tisíc lodních vraků, které nabízejí unikátní pozvánku do dějin Evropy. Archeologové ovšem varují, že památky jsou stále častěji terčem lovců pokladů, a postupně tak chátrají. A problém se zdaleka netýká pouze podvodního světa.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Podmořské poklady v ohrožení

Ve vodách na pobřeží Švédska se před pěti staletími potopila obchodní loď plná zboží. Archeologové vrak objevili v roce 2017 s unikátně zachovalými artefakty stále umístěnými přímo na palubě. Poklady nevyčíslitelné historické hodnoty ale pouhých pár měsíců poté zmizely.

„Zjistili jsme, že někdo toto místo objevil a ukradl veškerou důležitou keramiku,“ líčí švédský mořský archeolog Jim Hansson. Podobných nalezišť skrývají hlubiny Baltu desítky tisíc a toto moře podle Barbory Machové z Archeologického ústavu Akademie věd není množstvím pokladů výjimečné.

Vraky jsou v Baltu ale velmi dobře zachovalé kvůli nižší salinitě, což z nich ale dělá lákavější cíl pro nenechavce. Pro vědce mají památky tohoto typu největší cenu netknuté a ponechané na svém místě. „Pokud je vše stále ve vraku, můžeme povědět celý příběh co nejbližší realitě,“ vysvětluje Hansson.

S tím souhlasí i Machová: „Pokud památka není v ohrožení, měla by zůstat na místě.“ Doplňuje, že každá země řeší pravidla pro nálezy jinak, v mezinárodních prostorách ale existuje úmluva UNSECO. „Stanovuje set doporučení a pravidel, jak by se k památce mělo přistupovat,“ popisuje archeoložka. Lidé by tak při nálezu měli kontaktovat muzea či jiné archeologické instituce a vraků by se neměli dotýkat.

Historikové proto spustili kampaň, během níž chtějí podrobně zdokumentovat lokace, a přispět tak k jejich ochraně. Pomoc už přislíbily i úřady, zejména pobřežní stráž. „Můžeme se k nim vrátit a porovnat fotografie z těchto míst a určit, co se stalo,“ popisuje Patrik Hoglund způsob, jakým vědci chtějí určovat, jestli se vrak stal obětí zlodějů, nebo přírodních sil.

Hledači pokladů nachází zbraně i výbušniny 

Problém s amatérskými i poloprofesionálními hledači pokladů se v o to větší míře týká i souše. Úřady po celém světě řeší incidenty s některými majiteli detektorů, kteří ničí půdu a hodnotné nálezy. Podle spolků sdružujících detektoráře se ale valná většina z nich chová v mezích zákona a spolupracuje s úřady i institucemi. Jejich přístroje prý občas pomáhají i veřejnosti.

Zejména ve městech také v posledních letech roste obliba magnetického rybaření. Jeho zastánci věří, že jejich činnost přispívá k pročištění řek. Úřady před touto metodou ale varují. Množí se totiž výjezdy policie i pyrotechnických týmů k nalezeným střelným zbraním a výbušninám. Na březích ponechané ostré kovové předměty mohou také zranit kolemjdoucí i zvířata.

Podle Machové spolu hledači pokladů a profesionální archeologové diskutují a v oblasti probíhá výrazná osvěta.