Trump chce dodatečně získat deset volitelů. Snaží se o revizi hlasování ve Wisconsinu

Právníci amerického prezidenta Donalda Trumpa učinili další pokus o zvrácení výsledků prezidentských voleb ve státě Wisconsin, kde 3. listopadu těsně zvítězil demokrat Joe Biden. Žalobou k americkému nejvyššímu soudu chtějí docílit zrušení verdiktu wisconsinského soudu nejvyšší instance, který mimo jiné odmítl zneplatnit více než 220 tisíc korespondenčních hlasů.

Trumpův právní tým informoval, že chce část odevzdaných hlasů ve Wisconsinu prohlásit za neplatné a umožnit tamnímu Kongresu ovládanému republikánskou stranou, aby jmenoval vlastní volitele. Sbor volitelů přitom již v polovině prosince potvrdil výsledky voleb a zvolil Trumpova rivala Bidena příštím prezidentem USA.

Pokud by nynější žaloba uspěla, podle prezidentova právníka Jima Troupise by Trump ve volbách ve Wisconsinu zvítězil a ve sboru volitelů by na svou stranu získal deset zástupců. Většina údajně neplatných korespondenčních hlasů byla odevzdána v okrscích, kde obvykle dominují demokraté. Biden podle oficiálně potvrzených výsledků porazil Trumpa ve Wisconsinu o 21 tisíc hlasů.

Získání Wisconsinu by změnu nepřineslo

Případné vítězství Trumpa ve Wisconsinu by na volebním výsledku nic nezměnilo, podotýká agentura DPA. Biden dosluhujícího nájemníka Bílého domu celkově porazil jasným poměrem 306 ku 232 hlasům volitelů.

Trump ani téměř dva měsíce po volbách veřejně neuznal prohru, kvůli které neobhájil mandát jako první americký prezident od George Bushe staršího. Výsledek od počátku bez důkazů označuje za podvod, ačkoli volební orgány nenahlásily žádné výraznější problémy. Se svými obviněními Trump a jeho spojenci již neuspěli u padesáti amerických soudů, včetně toho nejvyššího.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovensko hodlá blokovat balík protiruských sankcí kvůli ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba, řekl ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko.
13:48Aktualizovánopřed 9 mminutami

Nad myšlenkou vlastní armády EU zaznívají v Litvě pochybnosti

Na začátku letošního roku přišel evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius s myšlenkou „silné, stálé evropské vojenské síly o 100 tisících vojácích“. Podle něj by taková síla mohla lépe chránit evropský kontinent.
před 13 mminutami

V Turecku zatkli 162 lidí za podporu střelby na škole a šíření paniky na sítích

V Turecku bylo po dvou střelbách ve školách na jihu země zatčeno 162 lidí a prokuratura nařídila zablokovat tisícovku účtů na sociálních sítích. Zadržení jsou obviněni z toho, že na sítích podle prokuratury podpořili pachatele střelby z tohoto týdne či šířili strach, paniku a zavádějící informace. Podle agentury AFP to oznámil turecký ministr spravedlnosti Akin Gürlek. V úterý střelec na jedné škole zranil šestnáct lidí a ve středu na jiné škole útočník zabil osm žáků a učitele a dalších třináct osob zranil.
před 24 mminutami

VideoKuba se kvůli nedostatku ropy potýká s propadem zájmu turistů

Více než o polovinu klesl v únoru oproti loňskému roku počet zahraničních turistů na Kubě. Může za to zesílená ropná blokáda Spojených států, kterou zavedl prezident Donald Trump na začátku roku. Karibský ostrov zažívá nejhorší energetickou krizi od 90. let. Největším dodavatelem ropy byla Venezuela. Po zajetí tamního vůdce Nicoláse Madura Američany ale cenná surovina přestala ze spřátelené země na komunistický ostrov proudit. Ostatním zemím hrozí Washington vysokými cly. Proto třeba z Mexika nedorazil ani litr. Výjimku dostalo Rusko, jeho první a sankcionovaný tanker přistál východně od Havany na konci března.
před 31 mminutami

Kamerunští separatisté vyhlásili při návštěvě papeže třídenní příměří

Papež Lev XIV. navštívil Kamerun. Ve druhý den své návštěvy zamířil do anglicky mluvícího města Bamenda na severozápadě země, kde v roce 2017 začalo povstání s cílem odtrhnout se od převážně frankofonního Kamerunu. Konflikt si podle lidskoprávních organizací vyžádal více než šest tisíc obětí. „Jakmile papež vstoupí do Bamendy, měli bychom mít mír. Veškeré zabíjení a únosy by měly přestat,“ řekl agentuře AFP 36letý Giovanni Mbuna, kterého v roce 2023 separatisté unesli.
před 1 hhodinou

Bejrút: Izrael zničil poslední most spojující jih Libanonu se zbytkem země

Izrael zničil poslední most přes řeku Lítání, čímž odřízl jih Libanonu od zbytku země, tvrdí podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený zdroj z libanonských bezpečnostních složek. Tamní státní agentura uvádí, že Izrael také zabil jednoho člověka při úderu na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku. Libanonský prezident Joseph Aún zdůraznil, že přímým jednáním s Izraelem by mělo předcházet příměří.
před 1 hhodinou

Kyjev a Oděsa hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 54 osob utrpělo zranění. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo devět lidí, zraněných je 23 osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřelo pět lidí. Reuters označil ruský noční úder za dosud nejsmrtelnější v letošním roce.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

KLDR stupňuje výrobu jaderných zbraní, zapojuje se i Moskva

Severní Korea dosáhla „velmi významného“ pokroku ve schopnosti vyrábět jaderné zbraně, upozornil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Podle severokorejského režimu je vojenské využití jaderného programu jednou z priorit. Pchjongjang přitom dlouhodobě čelí řadě sankcí ze strany OSN.
před 4 hhodinami
Načítání...