Byla to „časovaná bomba“. O nebezpečí v Bejrútu věděl údajně i tamní premiér a prezident

Na špatně uskladněných 2750 tun dusičnanu amonného, který minulé úterý způsobil silnou explozi v Bejrútu, upozorňovaly různé úřady už několik let. V červenci o nebezpečném materiálu informovaly libanonské bezpečnostní složky i prezidenta Michela Aúna a premiéra Hasana Dijába. Vyplývá to z dokumentu, který má k dispozici agentura Reuters a ze svědectví činitelů a úředníků, se kterými agentura hovořila.

O úřednických tahanicích okolo uskladněného dusičnanu amonného informovala zpráva generálního ředitelství státní bezpečnosti. Ta zkoumala události, které výbuchu v libanonské metropoli předcházely. Ve zprávě se odkazuje i na soukromý dopis z 20. července adresovaný Aúnovi a Dijábovi.

Plné znění dopisu ale zpráva neobsahovala, ovšem podle vysoce postaveného bezpečnostního činitele, který si nepřál být jmenován, v něm byly poznatky ze soudního vyšetřování, které začalo letos v lednu a které dospělo k závěru, že je chemikálie potřeba okamžitě zabezpečit.

Zástupce Dijába potvrdil, že premiér dopis dostal. „Současný kabinet dokument dostal 14 dní před explozí a reagoval na něj v průběhu dní. Předchozí administrativa měla přes šest let a neudělala nic,“ dodal. Dijábova vláda kvůli explozi v pondělí podala demisi

„Nejsem za to zodpovědný,“ tvrdí prezident

Důkaz o předchozí korespondenci může prohloubit nevoli obyvatel Bejrútu vůči vedení země, které svou neschopností a zkorumpovaností Libanon ještě před explozí a koronavirovou krizí dovedlo k ekonomickému kolapsu.

Aún minulý týden potvrdil, že informace o materiálu měl. „Řekli, že je to nebezpečné. Já za to zodpovědný nejsem! Nevím, kde to uskladnili a nevěděl jsem, jak nebezpečné to je. Nemám žádnou autoritu řešit věci přímo s přístavištěm. Je tu hierarchie a všichni ti, kdo o tom věděli, měli znát své povinnosti a učinit nezbytné,“ uvedl.

Kromě samotného dopisu dostali představitelé Libanonu už dříve i řadu oběžníků a oznámení od bezpečnostních, celních a přístavních úřadů, které v posledních šesti letech na soudy opakovaně naléhaly, aby byl dusičnan amonný ze skladu nedaleko centra Bejrútu odstraněn. 

Chemikálie se do Bejrútu dostala před sedmi lety

Chemická látka, která se používá jako hnojivo či v pyrotechnice a výbušninách, se do bejrútského přístavu dostala před sedmi lety. Dovezla ji loď plující pod vlajkou Moldavska a provozovaná Ruskem. Náklad vezla z Gruzie do Mozambiku, uvedl kapitán plavidla. V Bejrútu se zastavila, aby získala další zboží na převoz.

Libanonské úřady však loď v prosinci 2013 zabavily kvůli vysokým dluhům vůči dvěma společnostem, které si stěžovaly u bejrútských soudů. V květnu 2014 bylo rozhodnuto, že loď není plavbyschopná a její náklad byl vyložen v září téhož roku a uskladněn v přístavišti.

Odborník, kterého před pěti lety určil soud, označil náklad za nebezpečný a požádal o jeho přesun k armádě. Ta ale žádost odmítla a doporučila, aby byly chemikálie přesunuty nebo prodány soukromé firmě z Libanonu, která se zabývá výbušninami. Také tato firma ale materiál odmítla. 

Dusičnan amonný tak zůstal v hangáru v přístavišti a úřady o jeho přeložení zhruba každých šest měsíců žádaly tamní soudy. 

Sklad údajně nebyl bezpečný a nikdo ho nehlídal

Soudce nakonec letos v lednu zahájil vyšetřování, protože se ukázalo, že sklad nikdo nehlídá, v jedné ze stěn je díra a dveře jsou uvolněné z pantů, a hrozí tedy, že někdo nebezpečný materiál ukradne. Na základě těchto rozkazů bezpečnostní úřady instruovaly přístaviště, aby dveře a díry opravilo a zajistilo ochranku.

Opravy podle bezpečnostního úředníka začaly, na místo byli údajně vysláni syrští pracovníci, na které ale nikdo nedohlížel. Podle něj při opravách jiskra ze sváření zažehla požár, oheň následně pohltil ve stejném hangáru uskladněnou pyrotechniku a když se rozrostl, vybuchl i dusičnan amonný.

Exploze v Bejrútu si vyžádala životy nejméně 165 lidí. Britská BBC ale uvádí 220 obětí a 110 nezvěstných. Dalších šest tisíc osob bylo zraněno, 300 tisíc lidí přišlo o domov. Do Libanonu nyní míří humanitární pomoc, do země v úterý přiletěla i dvě letadla z Česka.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 36 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 4 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.