Polská opozice neuspěla. Nejvyšší soud potvrdil Dudovu výhru ve volbě prezidenta

Polský nejvyšší soud v pondělí potvrdil, že nedávné prezidentské volby jsou platné. Otevřel tak cestu k tomu, aby prezident Andrzej Duda, který v nich svůj post obhájil, složil tento čtvrtek přísahu před oběma komorami parlamentu. Duda je blízkým spojencem vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost.

Polský nejvyšší soud dostal asi 5800 stížností od voličů i štábu Dudova protikandidáta, varšavského primátora Rafala Trzaskowského. Ten se ohrazoval proti chování veřejnoprávní Polské televize, která podle něho za veřejné peníze připravovala volební materiály Andrzeje Dudy.

Volební tým Trzaskowského poukazoval na to, že členové vlády se zapojili do volební kampaně ve prospěch Dudy. Informoval i o údajných trestných činech provázejících volby, například ničení volebních lístků, uvedl portál onet.pl. Podle soudců tým Trzaskowského nedodal nutné důkazy týkající se času a míst, kde se údajně takové incidenty staly.

Celkem nejvyšší soud jako oprávněné uznal asi 90 stížností. Důvody, kvůli kterým je lidé podávali, ale podle něho neměly dopad na výsledek hlasování.

Ve druhém kole prezidentských voleb konaném 12. července získal Duda 51,03 procenta hlasů, Trzaskowski 48,97 procenta. Poláci o nové hlavě státu původně měli rozhodovat už v květnu, hlasování bylo odloženo kvůli pandemii covidu-19 i zmatkům ohledně toho, jak se má hlasování vůbec uskutečnit. Jeho první kolo bylo 28. června.

Komplikace kvůli epidemii koronaviru

Portál wirtualna polska napsal, že zatím není jasné, zda se společné schůze Senátu i Sejmu, na níž Duda přísahu složí, budou moci zúčastnit všichni zákonodárci. Souvisí to s tím, že u lidoveckého senátora Jana Filipa Libického test v sobotu prokázal nákazu koronavirem. Ve středu mají být k dispozici výsledky testů politiků a pracovníků Sejmu a Senátu, kteří s Libickým přišli do styku.

Vedení Sejmu, v jehož jednacím sále Duda bude slib skládat, uvažuje o tom, že by se slavnosti účastnili jen předsedové parlamentních klubů a ostatní poslanci a senátoři by ji sledovali z jiné místnosti. Už nyní je ale jasné, že ti, kdo do sálu půjdou, budou muset mít nasazenou roušku, a místa, kam si budou sedat, budou vydezinfikovaná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...