Duda byl pozván do Bílého domu. Jen dva týdny před prezidentskými volbami

Americký prezident Donald Trump pozval na brzkou návštěvu Bílého domu polského prezidenta Andrzeje Dudu. Děje se tak v době, kdy Varšava usiluje o posílení americké vojenské přítomnosti v Polsku a kdy Washington ohlašuje plány snížení počtu amerických vojáků v Německu. Návštěvu potvrdil i Bílý dům.

Bílý dům potvrdil středeční zprávy polských médií o tom, že polský prezident Andrzej Duda se brzy ve Washingtonu setká se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Návštěva je podle oficiálního prohlášení naplánována na příští středu. Vrcholná schůzka se uskuteční v době, kdy Varšava usiluje o posílení americké vojenské přítomnosti v Polsku a kdy Washington ohlašuje plány na snížení počtu amerických vojáků v Německu.

„Návštěva přichází ve významném okamžiku jak pro Spojené státy, tak pro Polsko, kdy otevíráme své země po měsících boje proti koronavirové pandemii,“ uvádí Bílý dům. 

„Prezident Trump a prezident Duda budou diskutovat o dalším prohlubování naší spolupráce v obraně, jakož i v obchodu, energetice a telekomunikační bezpečnosti,“ pokračuje americké prohlášení.

Polský prezident se tak stane prvním hostem v Bílém domě od začátku pandemie covidu-19.

O několik dní později, 28. června, mají Poláci hlasovat v prvním kole prezidentských voleb, ve kterých se Duda, spojenec národně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) a její vlády, uchází o znovuzvolení.

„Divíte se, že Donald Trump porušil diplomatická pravidla a rozhodl se zasáhnout do volební kampaně pozváním Andrzeje Dudy do Bílého domu týden před hlasováním v Polsku? Přece je v zájmu prezidenta USA, aby vyhrál. Duda je poslušný a pokorný,“ napsal opoziční list Gazeta Wyborcza.

„Polsko Americe horlivě plní její přání“

Opoziční tisk připomněl, že Varšava bez smlouvání kupuje přebytečnou americkou výzbroj, zorganizovala protiíránskou konferenci a ani se nezlobila, když se americká velvyslankyně domáhala toho, aby nebyla schválena digitální daň a další kroky postihující americké firmy. „Takový spojenec je pro Ameriku poklad. Polsko, docela významná země, platí Americe za to, že smí horlivě plnit její přání,“ dodal list.

„Polsko samozřejmě udělá vše, co si budou přát USA. Dokonce i v případě, že to bude odporovat našim zájmům,“ poznamenala Gazeta Wyborcza o předpokládaném tématu schůzky: Trump a Duda budou nejspíše jednat o přemístění části amerických vojáků z Německa do Polska.

To podle komentátora nijak nezlepší polskou bezpečnost, pokud se americký kontingent na starém kontinentu nezvětší. Prohloubí to však rozpory uvnitř NATO, povzbudí protiamerické nálady a Alianci to jen uškodí. Ale Bílý dům pomůže Dudovi vyhrát volby, a to bez ohledu na jeho výpady proti sexuálním menšinám a dokonce i bez ohledu na antisemitské tóny v prezidentově kampani.

Právě obavy z Dudovy porážky v blížících se volbách podle agentury AFP vedly k výpadům proti sexuálním menšinám – Duda v projevech zaútočil na „ideologii LGBT“ (leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob) – a také k útokům veřejnoprávních médií, ovládaných PiS, proti myšlence případného odškodnění za židovský majetek. Polsko je přitom v regionu jediným státem, který dosud nedokázal odškodnit své občany, včetně Židů, za nacistické a komunistické vyvlastňování. Konzervativní vláda ale pokládá otázku restitucí židovského majetku za „definitivně vyřešenou“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 22 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 25 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...