Duda byl pozván do Bílého domu. Jen dva týdny před prezidentskými volbami

Americký prezident Donald Trump pozval na brzkou návštěvu Bílého domu polského prezidenta Andrzeje Dudu. Děje se tak v době, kdy Varšava usiluje o posílení americké vojenské přítomnosti v Polsku a kdy Washington ohlašuje plány snížení počtu amerických vojáků v Německu. Návštěvu potvrdil i Bílý dům.

Bílý dům potvrdil středeční zprávy polských médií o tom, že polský prezident Andrzej Duda se brzy ve Washingtonu setká se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Návštěva je podle oficiálního prohlášení naplánována na příští středu. Vrcholná schůzka se uskuteční v době, kdy Varšava usiluje o posílení americké vojenské přítomnosti v Polsku a kdy Washington ohlašuje plány na snížení počtu amerických vojáků v Německu.

„Návštěva přichází ve významném okamžiku jak pro Spojené státy, tak pro Polsko, kdy otevíráme své země po měsících boje proti koronavirové pandemii,“ uvádí Bílý dům. 

„Prezident Trump a prezident Duda budou diskutovat o dalším prohlubování naší spolupráce v obraně, jakož i v obchodu, energetice a telekomunikační bezpečnosti,“ pokračuje americké prohlášení.

Polský prezident se tak stane prvním hostem v Bílém domě od začátku pandemie covidu-19.

O několik dní později, 28. června, mají Poláci hlasovat v prvním kole prezidentských voleb, ve kterých se Duda, spojenec národně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) a její vlády, uchází o znovuzvolení.

„Divíte se, že Donald Trump porušil diplomatická pravidla a rozhodl se zasáhnout do volební kampaně pozváním Andrzeje Dudy do Bílého domu týden před hlasováním v Polsku? Přece je v zájmu prezidenta USA, aby vyhrál. Duda je poslušný a pokorný,“ napsal opoziční list Gazeta Wyborcza.

„Polsko Americe horlivě plní její přání“

Opoziční tisk připomněl, že Varšava bez smlouvání kupuje přebytečnou americkou výzbroj, zorganizovala protiíránskou konferenci a ani se nezlobila, když se americká velvyslankyně domáhala toho, aby nebyla schválena digitální daň a další kroky postihující americké firmy. „Takový spojenec je pro Ameriku poklad. Polsko, docela významná země, platí Americe za to, že smí horlivě plnit její přání,“ dodal list.

„Polsko samozřejmě udělá vše, co si budou přát USA. Dokonce i v případě, že to bude odporovat našim zájmům,“ poznamenala Gazeta Wyborcza o předpokládaném tématu schůzky: Trump a Duda budou nejspíše jednat o přemístění části amerických vojáků z Německa do Polska.

To podle komentátora nijak nezlepší polskou bezpečnost, pokud se americký kontingent na starém kontinentu nezvětší. Prohloubí to však rozpory uvnitř NATO, povzbudí protiamerické nálady a Alianci to jen uškodí. Ale Bílý dům pomůže Dudovi vyhrát volby, a to bez ohledu na jeho výpady proti sexuálním menšinám a dokonce i bez ohledu na antisemitské tóny v prezidentově kampani.

Právě obavy z Dudovy porážky v blížících se volbách podle agentury AFP vedly k výpadům proti sexuálním menšinám – Duda v projevech zaútočil na „ideologii LGBT“ (leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob) – a také k útokům veřejnoprávních médií, ovládaných PiS, proti myšlence případného odškodnění za židovský majetek. Polsko je přitom v regionu jediným státem, který dosud nedokázal odškodnit své občany, včetně Židů, za nacistické a komunistické vyvlastňování. Konzervativní vláda ale pokládá otázku restitucí židovského majetku za „definitivně vyřešenou“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu nejvíce útoků od začátku války, píše Reuters

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu a jeho okolí zaznamenáno nejvíce útoků na obchodní plavidla od začátku konfliktu. S odvoláním na údaje Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku (WINEP) to píše agentura Reuters. Během října bylo nahlášeno a potvrzeno 28 útoků. Od 28. února, kdy USA a Izrael válku proti Tehránu zahájily, zaznamenal Noam Raydan, který v institutu incidenty mapuje, 113 útoků.
před 1 hhodinou

Trumpova vláda podala žalobu pro případ, že na Aljašce těsně prohraje republikán

Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu, v níž žádá preventivní zablokování certifikace výsledků voleb na Aljašce v případě, že nynější republikánský senátor prohraje malým rozdílem hlasů, napsala v pátek agentura Reuters s tím, že podle názoru resortu mohou být voliči zmateni dvěma republikánskými kandidáty s téměř totožnými jmény.
před 4 hhodinami

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 7 hhodinami

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 9 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 9 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.