Příští rok čeká svět kybernetická studená válka, varují experti

Rok 2020 se ponese ve znamení důležitých voleb. Kromě Spojených států, které rozhodnou o novém prezidentovi, čekají hlasování i Francii, Litvu, Slovensko nebo Polsko. Spolu s tím znovu vyvstává otázka kyberbezpečnosti. Technologičtí experti varují dokonce před kybernetickou studenou válkou.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Příští rok nás čeká kybernetická studená válka, míní experti

Útoky na státní instituce, politické subjekty i soukromé společnosti se zdokonalují a kybernetické hrozby jsou stále aktuálnějším tématem. Výjimkou není ani Česká republika.

„Průměrná česká společnost je terčem asi 600 útoků týdně, což je lehce nad globálním průměrem. Byli jsme svědky napadení serverů politických stran a samozřejmě určitá kampaň fake news proběhla v České republice taky,“ uvedl Daniel Šafář, Country Manager CZR regionu ve společnosti Check Point. 

Nejde přitom jen o osamocené hackery nebo skupiny útočníků, ale spíše o světové mocnosti a mocenské zájmy. Podle expertů se pro příští rok dá mluvit až o nové kybernetické studené válce. „Když se podíváme na to, které státy v tom dominují, tak jsou to stejné státy, které dominují ve světě, to znamená Rusko, Čína, USA, šlapou jim na paty Írán a KLDR. Takže ano, toto je součástí doktrín,“ míní Šafář.

Technologičtí specialisté se shodují, že za koordinovanými útoky je nutnost velkých investic. „Vždycky je za tím potřeba hledat nějakého významného sponzora. Ať už je to stát, ať už je to nějaká společnost, nějaká kriminální motivace. A proč, protože vytvoření velkého masivního útoku stojí spoustu lidských zdrojů a spoustu peněz,“ podotkl Šafář.

Vedle softwarové ochrany jsou proto datová centra důkladně zabezpečena i fyzicky. Serverovny se většinou nacházejí hluboko nebo naopak vysoko v budově, aby se minimalizoval vstup nežádoucích osob. V těch nejpokročilejších dnes už nechybí prvky z dřívějších sci-fi filmů, jako jsou čtečky sítnice či krevního řečiště.

Nárůst útoků je stále citelnější i ve sféře osobních údajů, nejčastěji bankovních účtů. Útočníci daleko víc používají propracovanějších způsobů napadení například chytrých zařízení. I v tomto ohledu se radí nespoléhat na jeden způsob zabezpečení a raději kombinovat více prvků, jako je třeba klasický PIN spolu s otisky prstů nebo rozpoznáním obličeje.