Archeologové v Pásmu Gazy se potýkají s vykradači památek a společnostmi, které vystupují jako soukromá muzea. Poklady od doby bronzové, přes antiku až po osmanskou říši tak často končí v nesprávných rukou a jsou přeprodávány na černém trhu. Památkáři navíc nemají kontrolu nad tím, co se ve sbírkách skutečně nachází.
Archeologové v Gaze čelí kritické situaci. Palestinské úřady nezvládají ochránit všechna naleziště a ta jsou často vystavena drancování a krádežím. Památky nevyčíslitelné hodnoty končí na černém trhu a v rukou překupníků, kteří se kryjí zakládáním provizorních soukromých muzeí.
„Koupil jsem nějaké starožitnosti od sběratelů, protože toto muzeum bylo založeno ze soukromých zdrojů, z vlastních peněz. Koupil jsem toho víc a dal jsem to do muzea, abych to ochránil,“ říká majitel jednoho ze soukromých muzeí Walid Al-Akkad.
Pro úřady není jednoduché rozlišit, kdo je skutečným sběratelem a ochráncem umění a kdo jen překupníkem. Soukromá muzea mají oficiálně zakázáno předměty prodávat.
„Ministerstvo turismu a památek nám dalo potvrzení, že tyto sbírky vlastníme a máme právo je uchovávat a rozšiřovat. Nesmíme s nimi ale obchodovat,“ podotýká majitelka soukromého muzea Najlaa Abu Lahyaová.
Archeologové tak ztrácejí přehled, kde se co nachází, nebo co ještě na nalezištích zbývá. Palestinci tvrdí, že se s těmito soukromými sběrateli snaží komunikovat a dokumentovat jejich sbírky. V plánu mají postavení velkého muzea. Termín je ale zatím v nedohlednu.
„Ministerstvo chce postavit velké státní muzeum pro všechny tyto archeologické nálezy, ale politická a ekonomická situace, stejně jako obléhání Gazy, to zatím nedovolují,“ uvedl archeolog Heyam al-Bitar.
Gaza je pod kontrolou militantní organizace Hamás, která si stěžuje, že blokáda Pásma Izraelem komplikuje i postup v archeologických pracích. Sám Hamás ale příkladem nejde. Před dvěma lety nechal strhnout pozůstatky čtyři a půl tisíce let starého města z doby bronzové, aby uvolnil místo pro novou zástavbu.
