Nově vytvořená disciplinární komora při polském nejvyšším soudu nesplňuje požadavky ohledně soudcovské nezávislosti platné v Evropské unii. V nově zveřejněném stanovisku to uvedl generální advokát Soudního dvora Evropské unie. Jde o další část justiční reformy, kvůli níž se Varšava dostala před unijní soud.
Stanovisko generálního advokáta Evgeniho Tančeva souvisí s dotazem polského nejvyššího soudu na unijní orgány ohledně nezávislosti polské Zemské soudcovské rady ve světle práva Evropské unie. Zemská soudcovská rada vybírá členy nově vytvořené disciplinární komory. O tom, kdo zasedne v soudcovské radě, rozhoduje na základě reformy z dílny vládní strany Právo a spravedlnost polský parlament.
Tančev uvedl, že „zejména Zemská soudcovská rada je orgánem, jehož úkolem je dohlížet na nezávislost soudů a soudců, (…) a v této souvislosti musí být nezávislá na vlivu zákonodárných a výkonných orgánů, aby mohla správně plnit své úkoly“.
Stanovisko generálního advokáta není pro Soudní dvůr Evropské unie závazné, nicméně při svém rozhodování se jím tato instituce ve většině případů řídí.
Zdrženlivé reakce z Varšavy
„Respektujeme různé názory, různé pohledy na věc, ale nemusíme se jimi nutně nechat zneklidňovat,“ citovala polská média místopředsedu dolní komory parlamentu Stanislawa Terleckého. „My si myslíme, že je všechno v pořádku,“ dodal v reakci na Tančevův posudek člen vládní strany Právo a spravedlnost.
Podle zpravodaje ČT v Polsku Lukáše Mathého zatím žádné ostřejší reakce na právní posudek ve Varšavě nezazněly: „Jsme v týdnu, kdy se vyjednává o vysokých funkcích v EU a Polsko má jiště o některou z těchto funkcí zájem. A nechce si tedy s Bruselem vjet do vlasů.“
V pondělí Soudní dvůr EU rozhodl, že polské právní předpisy snižující věkovou hranici pro odchod do důchodu soudců nejvyššího soudu jsou v rozporu s unijním právem. Tuto část justiční reformy ale už dříve Varšava kvůli silné kritice ze zahraničí i protestům v zemi zrušila.
Polská strana Právo a spravedlnost (PiS) po vyhraných volbách z podzimu 2015 ovládla klíčové instituce v zemi, včetně těch justičních. Země se kvůli tomu dostala do sporů s Evropskou komisí, která vládě ve Varšavě vytýká, že svými kroky ohrožuje principy právního státu. Představitelé PiS tvrdí, že cílem reformy je zefektivnit práci justice a zbavit ji soudců spojovaných s komunistickým režimem před rokem 1989.
