Spojené státy od května přitvrdí sankce proti Íránu a osmi zemím neprodlouží výjimku pro nákup íránské ropy. Chtějí dostat režim ajatolláhů pod silný ekonomický tlak a omezit další sponzorování teroristů z libanonského Hizballáhu. Washington hodlá tuto organizaci odstavit i od dalších zdrojů peněz. Za informace, které pomohou k rozbití finanční sítě Hizballáhu, nabízí až 230 milionů korun.
Američané chtějí zlikvidovat finanční toky Hizballáhu. Za informace nabízejí miliony dolarů
Horizont ČT24: Američané chtějí rozbít financování Hizballáhu (zdroj: ČT24)
Hizballáh a jeho buňky působí po celém světě. Centrum jedné z největších teroristických organizací sídlí v Libanonu, jako součást íránských revolučních gard se Hizballáh zapojil i do občanské války v Sýrii, ve které podporuje vládu prezidenta Bašára Asada.
- Bezpečnostní informační služba (BIS) v říjnu přispěla k vypnutí sítě hackerských serverů libanonského šíitského hnutí Hizballáh v České republice, zemích Evropské unie a Spojených státech. Servery Hizballáhu sloužily ke kybernetické špionáži. Hlavní roli v útocích z Blízkého východu hrály podle BIS falešné profily na Facebooku. Experti BIS rozkrývali skupinu, která skrze sociální sítě napadala mobilní zařízení, od začátku roku 2017.
Aktivity Hizballáhu ovšem zasahují i na další kontinenty. Na svém kontě má mimo jiné teroristické útoky v Thajsku a v Argentině, Latinskou Ameriku pak využívá k praní špinavých peněz a pašování drog přes Afriku do Evropy.
Dvacet miliard ročně
„Finanční síť vytvořená Hizballáhem má devastující dopady na většinu západního světa. My to musíme udělat. Musíme tento teror zastavit,“ žádá náměstek amerického ministra zahraničí pro bezpečnost Michael Evanoff.
Podle odhadů získá Hizballáh ročně v přepočtu přes dvacet miliard korun. Jde o dary od podporovatelů, příjmy z kriminální činnosti i podnikání. Finanční toky organizace má řídit trojice obchodníků v čele s Adhamem Tabajou.
V posledních desetiletích vyplatily Spojené státy na 100 milionů dolarů za informace, které vedly k dopadení konkrétních teroristů. Nyní poprvé nabízejí 10 milionů dolarů za údaje, které povedou k rozbití finanční sítě.
Washington sleduje i finance Hizballáhu skryté za legální investice. Peníze míří od výstavby domů přes prodej ropy až k zemědělským firmám. „Zaměřili jsme se na aktivity Hizballáhu v Africe. A jednou ze společností, která mi utkvěla, byla prasečí farma v Libérii,“ vzpomíná protiteroristický koordinátor amerického ministerstva zahraničí Nathan Sales.
Že není aktivita Hizballáhu v Libérii ničím překvapivým, potvrzuje i zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. „V západní Africe se totiž zformovala šíitská libanonská diaspora. Ale hlavní diaspora – a pohledem západních bezpečnostních služeb i hlavní riziko – je na pomezí Paraguaye, Argentiny a Brazílie. Na takzvaném trojmezí žije zhruba 30 tisíc libanonských šíitů a část z nich pociťuje loajalitu vůči Hizballáhu jako reprezentantovi šíitského islámu v Libanonu. Přispívá mu a případně se i zapojuje do aktivit v jeho prospěch,“ říká.
Trumpova tvrdá linie
V případě Hizballáhu už dávno nejde jen o guerillovou organizaci, ale o skutečnou armádu. V severním Izraeli je hrozba Hizballáhu trvale přítomna. Podle všeho disponuje arzenálem více než 130 tisíc střel a raket různých typů, včetně sofistikovaných. Jeho bojové zkušenosti díky účasti v syrské občanské válce ještě vzrostly. Také proto je Hizballáh označován za nejsilnější nestátní vojenskou organizaci na světě.
Předchozí americká administrativa vyšetřování kriminální činnosti teroristické organizace – stejně jako íránských revolučních gard – tlumila kvůli uzavření jaderné dohody s Teheránem. Donald Trump ale smlouvu vypověděl a vyšetřovatelé se na Hizballáh znovu plně zaměřili.