Podle přijatého návrhu bude za uplatňování pravidel EU pro plynovody se třetími zeměmi, jako je Rusko, odpovídat ta země, na jejímž území se napojují do evropské sítě. V případě budovaného Nord Streamu 2, který povede po dně Baltského moře, to tedy bude Německo.
Německý ministr hospodářství Peter Altmeier označil přijatý kompromis za rozumné řešení. „Tento den považuji za dobrý a bez německo-francouzské spolupráce by se to takto neodehrálo,“ dodala německá kancléřka Angela Merkelová.
„Je to rozumný kompromis, i když do určité míry formální, protože tento plynovod je ekonomický projekt, který zvyšuje bezpečnost nejenom západní Evropy, ale i té střední. Plynovod je o dva tisíce kilometrů kratší, odpadnou poplatky za Ukrajinu, které jsou velmi vysoké – a dodávky plynu přes Ukrajinu nejsou bezpečné.“
Vladimír Štěpán
Paříž náhle změnila názor
Kompromisní text schválili velvyslanci členských států EU v Bruselu, podařilo se tím zamezit rozkolu mezi Paříží a Berlínem. Vztahy dlouhodobých spojenců mohla poškodit změna postoje Paříže, která se ve čtvrtek rozhodla přidat na stranu menších zemí a podpořit zpřísnění energetických pravidel ve variantě, která dokončení rozestavěného plynovodu přímo ohrožovala.
Souhlas velvyslanců otevřel cestu o vyjednávání mezi Evropským parlamentem a členskými státy EU, které budou rozhodovat o jejím konečném přijetí.
Analytik: V Evropě není stát, který by byl ochoten uzavřít kontrakt s Ukrajinou
Paříž náhlou změnu svého přístupu vysvětlila snahou podpořit evropskou energetickou bezpečnost a také Ukrajinu, kterou Nord Stream 2 připraví o tranzitní poplatky za prodej ruského plynu do Evropy přes její území.
Německo odmítalo zpřísnění pravidel kvůli obavám, že by pak nový plynovod projekt mohl být mnohem méně výdělečný nebo dokonce ztrátový. Naproti tomu podle firmy Uniper, která se na projektu rovněž podílí, nové požadavky stavbu nijak neovlivní.
Nový plynovod se nelíbí hlavně Ukrajincům a Polákům
Chystaný plynovod ruského plynárenského koncernu Gazprom, který spojí Rusko přímo s Německem po dně Baltu, je trnem v oku především Ukrajině a Polsku, ale i dalším státům, jako je Česká republika a Slovensko. Proti jsou i USA.
Podle těchto zemí jde stavba proti zájmům EU, zvyšuje závislost na Rusku a nese s sebou riziko další destabilizace Ukrajiny. Plynovod, který si vyžádá investici 9,5 miliardy eur (245 miliard korun), se začal stavět loni, dokončen má být letos. Dosud se postavila asi pětina z plánovaných 2400 kilometrů potrubí.
Naději, že se státy Evropské unie na jednotném stanovisku dokážou dohodnout, vyjádřil i Kreml. Zároveň uvedl, že podle jeho názoru přinese projekt Nord Stream 2 užitek všem zemím EU.
