Hnutí žlutých vest míří do politiky. Demonstranti proti francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi sestavují kandidátku do květnových voleb do Evropského parlamentu. Zatím je na ní deset jmen, do poloviny února by jich mělo být osmdesát. Hnutí se účastní lidé ze všech vrstev francouzské společnosti, které spojuje touha po změně a také připravenost pokračovat v protestech. Dokazují to i stovky táborů po celé Francii.
Jeden z táborů postavili příslušníci hnutí i na okraji města Epone, asi hodinu cesty od Paříže. Drží tam službu čtyřiadvacet hodin denně. „Mám děti i vnuky. Sám nestrádám, ale nemohu se dívat na to, jak jim stát chce vzít téměř všechno, co během let vybojovali mí rodiče a prarodiče,“ říká jeden z účastníků, důchodce Pierre z Mantes–la–Jolie.
Malá komunita, které pomáhají lidé z širokého okolí, je spojená s dalšími skupinami prostřednictvím sociálních sítí. Plánují společně manifestace a snaží se vyhnout kontaktu s policií.
„Vydáme informaci o tom, že manifestace žlutých vest proběhne v určitou hodinu ve Versailles, úřady uzavřou zámek a zcela ho vyklidí, přijedou policejní jednotky. A my pět minut před začátkem místo změníme,“ přibližuje Gilles, organizátor tábora v Epone.
V táboře jsou lidé několika generací
Na první pohled nesourodou skupinu tvoří tři generace protestujících. Tu mladší zastupuje Corentin, který učí na základní škole. Otevřeně přiznává, že na konci měsíce mu dochází peníze, a přemýšlí o tom, že si bude muset najít po večerech ještě jednu práci.
Žádnou perspektivu nyní Corentin nevidí. „Všechno něco stojí. Když si chci něco koupit, tak je to drahé, nemám na to prostředky a stát nám je navíc bere, všechny ty poplatky a daně nás velmi zatěžují,“ říká začínající učitel z Les Mureaux.
Podobných základen, jako je ta v Epone, vyrostly po celé Francii stovky. V Epone chtějí navzdory zimě v manifestacích pokračovat a rádi by vydrželi nejméně do léta. Tou dobou už možná budou první žluté vesty prosazovat své zájmy v Evropském parlamentu.
