CDU volí nástupce Merkelové. Rozhodne se mezi Krampovou-Karrenbauerovou a Merzem

35 minut
Projev Angely Merkelové na sjezdu CDU
Zdroj: ČT24

V Hamburku pokračuje sjezd Křesťanskodemokratické unie (CDU), který volí nástupkyni Angely Merkelové. V prvním kole nikdo zvolen nebyl. Nejvíc hlasů získali Annegret Krampová-Karrenbauerová a Friedrich Merz, kteří postoupili do druhého kola. Kancléřka Merkelová ve svém posledním projevu zdůraznila potřebu jednoty v rámci strany i koalice s CSU. „Zažili jsme, kam vedou spory, byla to hořká zkušenost,“ varovala kancléřka, která v čele strany končí po 18 letech po sérii volebních neúspěchů.

Generální tajemnice Krampová-Karrenbauerová získala v prvním kole 450 hlasů, bývalý
šéf poslanců CDU/CSU Merz 392 hlasů. Třetí kandidát, ministr zdravotnictví Jens Spahn, dostal 157 hlasů a do druhého kola nepostoupil.

I když se v posledních měsících v CDU stále častěji ozývala kritika čtyřiašedesátileté Merkelové a způsobu, jakým stranu vede, velká většina členů uznává její dlouholeté zásluhy. To bylo vidět i na sjezdu, kde se Merkelová hned v úvodu dočkala skandovaného potlesku vestoje.

CDU dál chrání liberální hodnoty, míní Merkelová

Ve více než půlhodinovém projevu vzpomínala na to, čím strana prošla od roku 2000, kdy se ujala jejího kormidla. Připomněla těžkou situaci po aféře s nelegálním financováním, po které ji už řada pozorovatelů téměř odepisovala, i další politické milníky.

Poděkovala kolegům za spolupráci a zdůraznila, že je třeba spojovat – pak má strana nárok na vedení Německa. „Kam nás vede jednota, to jsme zažili,“ prohlásila Merkelová s tím, že i díky tomu CDU za téměř 70 let dějin spolkové republiky už 50 let vybírá kancléře.

Křesťanští demokraté nikdy nepoštvávají vůči jiným, nevylučují je a ctí důstojnost každého člověka, řekla dost možná i v narážce na protiimigrační stranu Alternativa pro Německo (AfD).

Německá kancléřka Angela Merkelová
Zdroj: Kai Pfaffenbach/Reuters

Podle Merkelové je CDU výrazně jiná než v roce 2000, nadále ale zůstává proevropskou stranou, jež chrání liberální hodnoty a prosazuje transatlantickou spolupráci. V této souvislosti vzpomněla i nedávno zesnulého amerického exprezidenta George Bushe staršího. To, že byl v roce 1989 prezidentem, podle ní bylo pro Německo velkým štěstím.

Německá kancléřka Angela Merkelová
Zdroj: Kai Pfaffenbach/Reuters

Kancléřka dále připomněla, že strana řešila odpověď na evropské zadlužení, v roce 2015 odpověď na „špatnou humanitární situaci“, kdy Německo přijalo mnoho běženců. Zmínila také dohodu s Tureckem, ale i debaty o minimální mzdě nebo budování školek.

Největší výzvy jsou podle ní polarizace společnosti, technologický pokrok či vývoj energetiky. Podle Merkelové je hlavně třeba vyhlížet do budoucnosti a neměnit křesťanskodemokratické hodnoty.

Čas otevřít novou kapitolu

Svůj projev zakončila rodačka z Hamburku slovy, že jednou přijde čas každého politika a teď je čas otevřít novou kapitolu. „Bylo mi velkou radostí, bylo mi velkou ctí,“ řekla nakonec viditelně pohnutá politička. Delegáti ji odměnili zhruba devítiminutovým potleskem ve stoje. Řada z nich třímala plakáty s textem: Děkujeme šéfko.

Svůj konec v čele strany oznámila kancléřka koncem října. Koalice CDU/CSU výrazně ztratila v loňských parlamentních volbách. Křesťanští demokraté v posledních týdnech zažili kampaň, jakou desítky let nepamatují. O post předsedy CDU se totiž alespoň dva kandidáti ucházeli naposledy v roce 1971.

Letos se o funkci utkají hned tři politici – vedle Krampové-Karrenbauerové a Merze ještě ministr zdravotnictví Jens Spahn, kterému se ale nedávají příliš velké šance. Každý z delegátů, kterých je celkem 1001, má přitom možnost navrhnout i někoho dalšího. Není tak vyloučené, že ještě alespoň jeden kandidát přibude.

Podle průzkumu televize ARD by Merze chtělo za šéfa strany 26 procent lidí, o sedm let mladší Krampovou-Karrenbauerovou pak 39 procent. Sama se hlásí k pokračování politiky Merkelové a má také její podporu. 

Krampová-Karrenbauerová: Nejsem žádnou mini-Merkelovou

Krampová-Karrenbauerová na sjezdu uvedla, že CDU je poslední velkou křesťansko-demokratickou stranou v Evropě. „Já chci, aby to tak zůstalo, já chci, aby tomu tak bylo i zítra,“ řekla šestapadesátiletá politička.

Dále bývalá ministerská předsedkyně Sárska zdůraznila, že není žádnou mini-Merkelovou nebo kopií kancléřky, jak se o ní i vzhledem ke klidnému a pragmatickému stylu někdy mluví. Považuje se za svébytnou političku, která má vlastní představy o dalším vývoji strany. Stranu také vyzvala k jednotě, ať už v souboji o post předsedy vyhraje kdokoliv.

Také její hlavní konkurent v hlasování – Friedrich Merz – v projevu mluvil o tom, že CDU musí zůstat silnou stranou. „Bez jasných pozic nedosáhneme žádných lepších volebních výsledků,“ zdůraznil svou představu třiašedesátiletý muž, který je v řadě ohledů kritický ke končící éře Merkelové. Merz by zřejmě stranu rád vedl zpět k pravicovějším a konzervativnějším pozicím.

Stejně jako Krampová-Karrenbauerová požaduje i Merz lepší diskuzní kulturu uvnitř CDU. „Nemůže to dnes být konec, ale musí to být začátek pro větší debatu,“ vyjádřil stejné přesvědčení i třetí kandidát, kterým je ministr zdravotnictví Jens Spahn.

Protože podle většiny pozorovatelů nemá šanci na úspěch, dostal osmatřicetiletý politik podle svých slov v posledních dnech řadu doporučení, aby se stáhl. Strana podle něj ale potřebuje ambiciózní a možná i trochu nedočkavé politiky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 15 mminutami

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 59 mminutami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 1 hhodinou

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 2 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...