Desetitisíce mrtvých, miliony hladovějících. Ve Švédsku se jedná o „konci jemenské katastrofy“

Ve Švédsku začaly dlouho očekávané mírové rozhovory o Jemenu, kde zuří už čtyři roky krvavá občanská válka. Nepřímých jednání pod záštitou OSN se účastní zástupci jemenské vlády a šíitských povstalců. Ještě před zahájením došlo k dohodě o výměně zajatců, což umožní sjednocení tisíců rodin. Mírová jednání probíhala už v roce 2016 v Kuvajtu, ale dopadla bez úspěchu – ani teď experti nečekají zásadnější průlom.

Video Zprávy v 16
video

Reportér ČT Szántó k Jemenu: Dohoda o výměně vězňů ukazuje, že tu je vůle

Mírové rozhovory zahájila švédská ministryně zahraničí Margot Wallströmová, která zdůraznila, že katastrofu v Jemenu je třeba ukončit, a vyzvala obě strany k poctivým jednáním. Popřála jim odvahu a také to, aby dospěly ke kompromisu.

Jednání probíhá v městečku Rimbo severně od Stockholmu. Zmocněnec OSN pro Jemen Martin Griffiths na úvod řekl, že chce, aby se hovořilo o omezení bojů, o letišti v Saná a zpřístupnění Jemenu dodavatelům humanitární pomoci. „Od vůdců obou delegací jsem dostal jasný vzkaz. Mluvili o tom, co od setkání ve Švédsku očekáváme, stejně jako to očekávají i lidé v Jemenu: tedy o zmírnění násilí,“ upozornil Griffiths.

Klíčová dohoda o zajatcích

Příští dny podle něj budou „milníkem“. „Neodcházejte z rozhovorů…, umožněte nám pracovat v dobré víře,“ řekl Griffiths, který má být prostředníkem mezi oběma stranami. „Mám také to potěšení oznámit podpis dohody o výměně vězňů, zajatců, pohřešovaných, násilně zadržovaných a osob v domácím vězení,“ oznámil Griffiths. „Umožní to opětovné shledání tisícovek rodin. Je to plodem velmi efektivní a aktivní práce obou delegací,“ dodal diplomat.

Na výměnu vězňů má dohlížet mezinárodní Červený kříž, který dohodu označil za „jeden z prvních pozitivních kroků pro Jemen“. Světový potravinový program (WFP) mezitím oznámil, že se chystá urychleně zvýšit distribuci potravin s cílem pomoci čtyřem milionům lidí v Jemenu v příštích čtyřech měsících.

OSN svolala rozhovory už v září do Ženevy, ale povstalci na ně tehdy nedorazili. Tentokrát se podařilo jejich účast zajistit několika vstřícnými kroky. Povstalci mohli odvézt do Ománu padesát svých zraněných lidí a před rozhovory byla uzavřena dohoda o výměně stovek zajatců.

„Je evidentní, že všechny strany konfliktu jsou unavené, nedostává se zbraní, nedostává se munice, žoldu a čím dál tím méně se dostává i bojujících mužů a v několika málo případech i bojujících dětí a žen. Ani jedna ze dvou hlavních stran konfliktu není v této chvíli schopna porazit tu druhou, tím pádem je třeba vymyslet politické řešení.“

Jakub Szántó

reportér zahraniční redakce ČT

Hlad, ztráta domova, smrt 

Občanská válka v Jemenu vypukla v březnu 2015, od té doby zahynuly podle odhadů desítky tisíc lidí, z domovů odešly tři miliony Jemenců a miliony jich zápasí s hladem. Podle OSN je „humanitární situace v Jemenu nejhorší na světě“, ohroženo hladem je až 14 milionů lidí. Zhruba 22 milionů lidí potřebuje pomoc a ochranu. Podle odhadů společnosti Save The Children válku nepřežilo 85 tisíc dětí, které zemřely hladem či na různé nemoci.

Předstupněm války byla ofenzíva šíitských povstalců z klanu Hútiů ze sekty Zajdíja ze severu Jemenu, kterou zahájili v červenci 2014 proti vládě, politicky je podporoval Írán. Teherán ovšem popírá jakoukoli vojenskou pomoc rebelům.

Metropoli Saná šíitští povstalci obsadili 20. ledna 2015, což je většinou považováno za počátek války v zemi. Rezignoval prezident Abdar Rabbú Mansúr Hádí, povstalci oznámili, že přebírají moc, a rozpustili parlament. Rada bezpečnosti OSN ale v polovině února 2015 schválila rezoluci, která pod hrozbou sankcí rebely vyzývala, aby se vzdali moci.

Ještě 22. března 2015 obsadili povstalci společně se stoupenci bývalého prezidenta Alího Abdalláha Sáliha třetí největší město země Táizz, které leží na hlavním silničním tahu mezi metropolí Saná a druhým největším městem Adenem. Tehdy kontrolovali více než polovinu z 21 jemenských provincií.

Na šíitské rebely útočí sunnitská koalice v čele se Saúdy

Pár dnů poté ale zahájila Saúdská Arábie se spojenci vojenskou operaci proti šíitským povstalcům a situace se začala obracet. V červenci 2015 koalice dobyla jihojemenský Aden, kam se poté vrátil prezident Hádí. Letos v červnu zahájila mezinárodní koalice pod velením Saúdské Arábie a Emiráty spolu s vojáky Západem uznávané sunnitské vlády ofenzivu na přístavní město Hudajdá, které Hútiové ovládli v roce 2014.

Mezitím šíitští povstalci zabili v prosinci 2017 v Saná bývalého prezidenta republiky z let 1990–2012 Alího Abdalláha Sáliha, který se k rebelům v roce 2014 přidal, v posledních měsících s nimi ovšem přerušil kontakty.

Během konfliktu bylo několikrát dojednáno příměří, nikdy ale nevydrželo. Kromě hlavních bojů mezi vládními vojáky a šíitskými rebely se do konfliktu zapojili i jihojemenští separatisté, část území země ovládají různé teroristické skupiny jako al-Káida či takzvaný Islámský stát (IS). Obě provedly v minulých letech několik atentátů, například při útoku IS na vojenský areál v Adenu zahynulo v srpnu 2016 přes sedmdesát lidí.

Obyvatele drtí vysoké ceny, závislost na pomoci roste

Hospodářství nejchudší země Blízkého východu je totálně rozpadlé, stojí produkce ropy i plynu. Jemenský rijál jen za letošek ztratil přes 35 procent hodnoty, a to navzdory daru dvou miliard dolarů od Saúdské Arábie místní centrální bance. Pád místní měny způsobil prudké zvýšení cen různých produktů, zejména potravin. Asi tři čtvrtiny z 22 milionů obyvatel je proto závislých na mezinárodní pomoci.