Před 55 lety zemřel při atentátu pětatřicátý americký prezident John Fitzgerald Kennedy. Ačkoli byl v úřadu pouhých 1036 dní, řadí se mezi nejoblíbenější americké prezidenty. Do historie se zapsal neúspěšnou akcí v Zátoce sviní, karibskou krizí a vyjednáváním se Sovětským svazem. Jeho slibnou kariéru přerušila střelba v Dallasu, při které byl prezident zasažen do krku a hlavy. Svým zraněním ještě téhož dne v místní nemocnici podlehl.
Zpráva, která před 55 lety šokovala svět. Atentátník v Dallasu zabil amerického prezidenta Kennedyho
John Fitzgerald Kennedy se narodil jako druhé z devíti dětí vlivné rodině původem irských přistěhovalců. Studoval na Harvardově univerzitě a v roce 1940 nastoupil do armády. Sloužil v Tichomoří, kde utrpěl těžké zranění zad.
Po válce krátce pracoval jako novinář. Poté jeho kroky zamířily do politiky. V roce 1947 se stal kongresmanem za demokraty. O šest let později ve své politické kariéře pokračuje na pozici senátora.
Ještě ten rok si bere za manželku Jacqueline Bouvierovou, se kterou měl tři děti. Jeho jediným žijícím potomkem je dcera Caroline. První syn přišel o život při havárii letadla v roce 1999, druhý syn zemřel hned po porodu.
V roce 1960 zvítězil Kennedy v prezidentských volbách, při kterých porazil Richarda Nixona. Stal se tak nejmladším americkým prezidentem v historii. Svůj prezidentský mandát začal slovy: „Neptejte se, co může vaše země udělat pro vás, ptejte se, co můžete vy udělat pro vaši zemi.“
Spolu se svým bratrem Robertem Francisem Kennedym představoval „JFK“ svěží vítr v politice a oba byli trnem v oku konzervativně založeným kruhům. S bratrem přitom prezidenta pojila nejen politická kariéra, ale i neblahý skon. „Bobby“ Kennedy se stal obětí atentátu poté, co oznámil svůj triumf v prezidentských primárkách v Kalifornii v roce 1968.
Svět na pokraji jaderné války
Kennedyho politické působení odráží napjatou dobu studené války a soupeření s komunismem. Jeho největším neúspěchem byl krach akce v Zátoce sviní. Nevydařený pokus o svržení kubánského diktátora Fidela Castra v roce 1961 zhoršil vzájemné vztahy a upevnil Castrovu pozici v Latinské Americe coby ikony boje proti kapitalismu.
Další horké chvilky čekaly amerického prezidenta na podzim roku 1962, kdy světu hrozil jaderný konflikt. Sovětský svaz umístil balistické rakety na pobřeží Kuby – byly připravené k útoku na USA. Tato operace SSSR byla reakcí na americké rozmístění raket v Itálii a Turecku.
USA odpovědělo na tyto kroky zahájením námořní blokády Kuby. Přes nátlak generálů se Kennedymu podařilo uchránit svět od jaderné katastrofy, a to díky jednání se sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem.
Dohoda mezi Moskvou a Washingtonem vedla také k uzavření smlouvy o zákazu pokusů s jadernými zbraněmi. „V Moskvě skončila jednání o smlouvě, která zakazuje jaderné zkoušky v atmosféře, vesmíru a pod vodou,“ oznámil Kennedy v roce 1963.
Kennedy stojí i za největším americkým vesmírným programem Apollo. „Jsem přesvědčen, že tento národ si může stanovit za cíl vyslat člověka na povrch Měsíce a dopravit jej bezpečně zpět na Zemi dříve, než uplyne toto desetiletí,“ uvedl v roce 1961.
Jeho slova se naplnila v roce 1969, kdy první lidé Neil Armstrong a Edwin Aldrin stanuli na Měsíci.
Dallaský atentát
J. F. Kennedy začal svoji předvolební kampaň za znovuzvolení do Bílého domu v texaském Dallasu. To, že se stane tragédie, předvídal ranní titulek dallaských novin. V černém rámečku připomínajícím smuteční oznámení stálo „Vítejte do Dallasu, pane Kennedy“.
Do Dallasu s prezidentem přiletěla i jeho žena Jacqueline, které tři měsíce předtím zemřel na porodním sále jejich syn.
obrázek
Před polednem nastoupil prezidentský pár do limuzíny. Díky slunnému počasí zůstal automobil se staženou střechou a umožňoval páru zdravit jásající davy na cestě do veletržního paláce, kde měl prezident pronést projev.
V půl jedné se ozvalo na Elm street několik výstřelů. Zraněn byl prezident a texaský guvernér John Connaly, který na rozdíl od prezidenta útok přežil. Oba zranění byli převezeni do nejbližší Parklandské nemocnice.
První zprávy o smrti prezidenta přináší tisku dva přivolaní kněží. Oficiálně prezidentovo úmrtí potvrdil mluvčí Bílého domu v půl druhé odpoledne. Ještě téhož dne byly ostatky převezeny do Washingtonu, D. C.
Ještě před příletem ale už USA měly nového prezidenta. Na palubě vládního letounu složil za přítomnosti Jacqueline prezidentskou přísahu dosavadní viceprezident Lyndon Johnson.
Ihned po atentátu se rozjelo jeho vyšetřování. Před druhou hodinou odpoledne chytila policie údajného viníka. Podezřelý muž byl zadržen poté, co v Dallaském divadle postřelil policistu a dalšího zranil. Čtyřiadvacetiletý Lee Harvey Oswald však svou vinu popřel.
Ještě před zahájením líčení Oswalda v dallaské věznici zastřelil majitel místního nočního klubu Jacob Leon Rubinstein (známější jako Jack Ruby). Ten byl za vraždu Oswalda odsouzen k trestu smrti. Před zahájením odvolacího procesu v lednu 1967 ale zemřel na rakovinu.
Příčiny atentátu nejsou doposud objasněny. Tehdejší prezident USA Lyndon Johnson spekuloval nad tím, že atentát na Kennedyho byl odvetou za smrt jihovietnamského diktátora Ngo Dinh Diema z roku 1963. Další teorie pracovala s myšlenkou, že atentát na Kennedyho si objednala kubánská vláda jako odplatu za pokus zabít Fidela Castra.
Francouzský dokumentární film Atentát na Kennedyho zblízka si můžete přehrát v následujícím videu. (Pořad bude v iVysílání k dispozici do 5. 12. 2018.)
Atentát na Kennedyho zblízka (zdroj: ČT24)
Za možného viníka byl označován i Sovětský svaz. Na jeho území totiž Oswald pobýval v 50. letech. Moskva ale spojení s Oswaldem popřela. Její tvrzení podporuje fakt, že Oswaldovi se nepodařilo získat v roce 1959 povolení k pobytu v SSSR a jeho druhý pokus přes konzulát v Mexiku se také nevydařil.
V současnosti se oficiální stanovisko k atentátu přiklání k výsledkům prvního vyšetřování z roku 1964, které dospělo k závěru, že Oswald střílel sám a neměl žádné komplice.
Další vyšetřování Komise, které probíhalo od 70. let, bylo ukončeno v roce 1988 a nepřineslo žádné nové zjištění.