Prezident Spojených států Donald Trump oslovil světové lídry na Valném shromáždění OSN. Vychválil vlastní vládu a údajný pokrok v jednání se Severní Koreou. Ostře se naopak opřel do íránského režimu. Varoval také Německo před závislostí na energetických surovinách z Ruska. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k dialogu s Íránem. Také íránský prezident vyzval USA, aby ukončily výhružky a zasedly k rozhovorům.
Trump začal chválou vlastní vlády. „Moje administrativa dokázala víc než téměř všechny administrativy v dějinách naší země,“ řekl na úvod svého projevu. To vyvolalo v sále smích. „Takovou reakci jsem nečekal, ale to je v pořádku,“ řekl americký prezident.
Zdůraznil, že je odpůrcem globální vlády a zastáncem národních států jako základní jednotky mezinárodních vztahů. „Suverénní a nezávislé národy jsou jediným nástrojem k zachování svobody, demokracie a míru,“ prohlásil a dodal: „Spojené státy vám nebudou říkat, jak máte žít, pracovat nebo vyznávat boha. Žádáme vás jen, abyste respektovali naši suverenitu.“
Pochvala pro KLDR, kritika Íránu
Vyzdvihl údajný pokrok, kterého se mu podařilo dosáhnout v jaderném odzbrojení Severní Koreje. „Rakety už nelétají všemi směry, jaderné testy ustaly, některé vojenské základny se už rozebírají, naše rukojmí byla propuštěna,“ řekl Trump a poděkoval Kim Čong-unovi za jeho odvahu.
Ostře se naopak opřel do íránského režimu. „Jakékoliv řešení humanitární krize v Sýrii musí také zahrnout strategii vůči brutálnímu režimu, který ho živí a financuje, zkorumpované diktatury v Íránu. Íránští lídři zasévají chaos, smrt a zkázu. Nerespektují své sousedy ani hranice ani suverénní práva národů,“ řekl Trump.
Vyzval všechny státy, aby se připojily k izolaci íránského režimu. Spojené státy podle něho po listopadovém obnovení dřívějších postihů zavedou proti Teheránu další sankce. USA odstoupily od jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Zbývající signatáři (Evropská unie, Rusko a Čína) chtějí s Íránem vytvořit zvláštní mechanismus, který jim nadále umožní s Teheránem obchodovat, včetně nákupu ropy a zemního plynu.
Francouzský prezident vyzval ve svém projevu před Valným shromážděním k dialogu s Íránem a k multilaterálnímu přístupu. „Co umožní skutečně vyřešit situaci kolem Íránu a co už přispělo k její stabilizaci? Právo silnějšího? Tlak jedné země? Ne!“ prohlásil Macron s odkazem na jednostranné kroky USA.
Íránský prezident Hasan Rouhání ve svém projevu odsoudil stažení Spojených států z jaderné dohody. Obvinil současnou vládu ve Washingtonu, že ani neskrývá svůj cíl svrhnout íránskou vládu, kterou vyzývá k rozhovorům. „Ekonomická válka, kterou Spojené státy zahájily, necílí jen na íránskou společnost, ale i na ostatní národy,“ řekl Rouhání.
„Chápání mezinárodních vztahů Spojenými státy je autoritářské,“ pokračoval Rouhání. Podle něj je chyba, že americká diplomacie používá silový nátlak. Sdělil, že Írán přispěl k uklidnění situace v Sýrii a podílí se v zemi na boji proti terorismu.
Připomněl, že Írán bojoval proti teroristům z Talibanu, Al-Kajdy a Islámského státu dávno před západními zeměmi. Zmínil také válku v Jemenu, která způsobila hlubokou humanitární krizi. Její řešení vidí pouze v jednání, k němuž se nabídl.
Varování pro Německo
Systém mezinárodního obchodu potřebuje podle Trumpa změnu, aby se stal férovějším. USA podle něj otevřely svůj trh, ovšem některé jiné země to nedělaly a používaly i jiné neférové nástroje. Proto vyjednal nové obchodní dohody s Mexikem a Jižní Koreou. Ty jsou prý jen začátkem.
Neférová je podle Trumpa i politika zemí OPEC při ovlivňování cen ropy. Prezident zdůraznil, že každá země musí mít diverzifikované zdroje, a ocenil v té souvislosti Polsko. Kritizoval naopak plán na rozšíření plynovodu Nord Stream vedoucího z Ruska po dně Baltského moře do Německa. „Německo se stane naprosto závislým na energii z Ruska, pokud okamžitě nezmění kurz,“ prohlásil Trump.
Sdělil, že chce přehodnotit mezinárodní pomoc, kterou Spojené státy posílají do zahraničí. „Prověříme, co funguje a co ne a jestli země, které dostávají naše dolary a naši ochranu, mají naše zájmy ve svém srdci. Poskytneme zahraniční pomoc jen těm, kteří nás respektují a jsou našimi opravdovými přáteli,“ řekl.
Trump silně zkritizoval také režim Nioláse Madura ve Venezuele, který podle něj ohrožuje vlastní obyvatele. „Dnes ohlašujeme další sankce proti represivnímu režimu cílené na vnitřní kruh a blízké poradce Madura,“ řekl Trump.
Macron apeloval na odpovědnost vůči životnímu prostředí
Francouzský prezident ve svém projevu kladl hlavní důraz na nutnost vypořádat se s rostoucími nerovnostmi ve světě. Řekl také, že je třeba aktivně čelit klimatickým, demografickým a technologickým výzvám. „Nepodepisujme další obchodní dohody s mocnostmi, které nerespektují Pařížskou dohodu,“ prohlásil Macron, aniž by konkrétně jmenoval USA, které loni od dohody odstoupily.
Hovořil také o konfliktu v Palestině. „Co může vyřešit krizi mezi Izraelem a Palestinou? Nikoli jednostranné iniciativy, ani šlapání po legitimním právu palestinského lidu na legitimní mír,“ prohlásil Marcon s tím, že neexistuje věrohodná alternativa k řešení, jež spočívá ve vzniku palestinského státu vedle Izraele.
Erdogan kritizoval ekonomické sankce
Na úterním jednání vystoupil také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten ostře zkritizoval Spojené státy za uvalení cel na dovoz hliníku a oceli z Turecka. „Nikdo z nás nesmí zůstat potichu, když se svévolně ruší obchodní dohody a když se ekonomické sankce používají jako zbraně,“ prohlásil.
Erdogan také odsoudil americkou podporu kurdským jednotkám v Sýrii. „Ti, kdo vybaví teroristy desítkami tisíc konvojů a nákladních letadel plných zbraní v taktických zájmech, zcela jistě pocítí v budoucnu smutek,“ řekl turecký prezident.
Trump má podle Kavana unikátní diplomatickou strategii
Bývalý předseda Valného shromáždění (VS) OSN Jan Kavan (ČSSD) nepředpokládá, že by schůzky na okraj shromáždění přinesly významný pokrok. „Propast mezi postojem prezidenta Trumpa a postojem vedení Íránu je obrovská,“ řekl v ČT.
Trump však podle něj nikdy jasně neřekl, co mu na dohodě s Íránem vadí. „Jeho nevraživost vůči íránskému režimu je daná a myslím si, že ta dohoda je jen jakousi záminkou,“ vysvětlil Kavan.
Podle něj se však můžeme dočkat překvapení, protože Trumpův styl vyjednávání je v diplomacii naprosto ojedinělý. „On ty argumenty vyostří dokonce za hranu toho, co je běžné v diplomacii, a pak je pro něho relativně snadné ustoupit a vypadat vstřícně a přátelsky,“ popsal ho Kavan s odkazem na nejprve ostře nevraživý a pak náhle velmi vstřícný vztah Spojených států k Severní Koreji.
Česko na Valném shromáždění zastupuje Jan Hamáček (ČSSD), který je pověřen řízením ministerstva zahraničí. Jako protokolárně nižší účastník pronese svůj projev až v sobotu. „To je zrovna den, kdy tam žádný významný představitel nebude poslouchat. Já si myslím, že to je škoda,“ řekl Kavan. Dodal, že Česká republika dlouhodobě patří mezi několik zemí, které hluboce podceňují roli OSN.
Valné shromáždění zahájil generální tajemník OSN António Guterres. „Světový pořádek je stále chaotičtější a vztahy mezi mocnostmi jsou méně jasné. Principy demokracie jsou napadány a právní stát je podkopáván,“ řekl a dodal, že svět sužuje krize důvěry.
