Američtí vládní činitelé po Helsinkách mlží. Trump zve Putina na podzim do Washingtonu

Američtí vládní činitelé zatím netuší, na čem se dohodli prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin v Helsinkách, upozorňuje list The Washington Post. Situaci může komplikovat fakt, že se více než dvouhodinový rozhovor konal jen s tlumočníky, bez stenografů, píše deník. Trump podle Bílého domu požádal svého poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona, aby pozval Putina na podzim do Washingtonu. O schůzce se jedná.

Washingtonský list poukázal na středeční informaci ruského velvyslance v USA Anatolije Antonova, že jednání ve Finsku vyústilo ve „významná ústní ujednání“ ohledně kontroly zbrojení. Šéf Kremlu vyzval k zahájení rozhovorů o prodloužení platnosti rusko-americké smlouvy o omezení strategických útočných zbraní (START).

Možné datum Putinovy návštěvy Bílý dům neupřesnil, odmítl i sdělit případné další podrobnosti, poznamenala agentura TASS.

Šéf Kremlu ve čtvrtek vyzval k novému jednání o prodloužení klíčové smlouvy. „V roce 2021 končí smlouva START 3. Nebude-li dnes, právě teď, zahájena práce na jejím prodloužení, pak za půldruhého roku smlouva prostě skončí, nebude existovat,“ upozornil Putin.

Putin po summitu americké televizi Fox News řekl, že Rusko je ochotno platnost smlouvy prodloužit, nejdříve ale chce vyjasnit některé sporné otázky. Moskva už několikrát dala najevo, že Washington podmínky smlouvy START 3 podle ní neplní.

Navzdory všem rozdílům v názorech se podle Putina oba prezidenti shodovali v tom, že „rusko-americké vztahy jsou v krajně neuspokojivém stavu, v mnoha ohledech dokonce horší než v době studené války“.

Putin vidí na obzoru pozitivní změny

„Bylo by samozřejmě naivní předpokládat, že problémy hromadící se dlouhá léta, budou vyřešeny během několika hodin. Nikdo s tím ani nepočítal. Přesto se domnívám, že cesta k pozitivním změnám byla nastoupena,“ prohlásil Putin.

Ve Spojených státech podle ruského prezidenta existují skupiny, které své „skupinové, úzce stranické zájmy stavějí nad zájmy celostátní“. Tito lidé jsou podle Putina mocní, protože dokážou prodat milionům občanů „nejrůznější historky vzpírající se normální logice“.

Ruský prezident prý v Helsinkách Washingtonu předložil „specifické a zajímavé návrhy“ spolupráce Ruska a USA v Sýrii. Ani ti nejvýše postavení američtí vojenští činitelé ale podrobnější informace nemají, případně nevědí vůbec nic, píše The Washington Post.

Podle mluvčí Bílého domu Sarah Sandersové byla předmětem diskuse řada témat včetně „humanitární pomoci Sýrii, íránského jaderného programu, izraelské bezpečnosti, severokorejské denuklearizace, Ukrajiny a okupace Krymu, omezení jaderných arzenálů USA a Ruska a pochopitelně ruského vměšování do našich voleb“.

Konkrétní závěry zřejmě nikdo nezná

Sandersová ani nikdo jiný ale neupřesnil, jakých konkrétních výsledků bylo dosaženo. Omezili se na tvrzení o „počátku dialogu s Ruskem“, uvádí americký list. S dotazem, zda může podat svědectví o besedě státníků tlumočník, odkázala Sandersová novináře na ministerstvo zahraničí. Jeho mluvčí Heather Nauertová označila takový požadavek za neobvyklý a dodala, že žádnou podobnou žádost ministerstvo nedostalo, píše The Washington Post.

Ministr obrany Jim Mattis se podle listu nezúčastnil středečního zasedání vlády, od počátku týdne se na veřejnosti neobjevil a summit nekomentoval. Velitel amerických sil na Blízkém východě Joseph Votel sdělil, že dosud nedostal žádné nové instrukce, které by byly výsledkem pondělního summitu. Americké síly prý nadále komunikují s ruskou armádou v Sýrii, aby se předešlo možnému vzájemnému střetu.

Trump ve čtvrtek zopakoval, že setkání ve finské metropoli bylo velkým úspěchem. „Těším se na druhou schůzku, abychom mohli začít uskutečňovat některé z mnoha věcí, o kterých jsme diskutovali, včetně tažení proti terorismu, bezpečnosti pro Izrael, jaderného odzbrojení, kybernetických útoků, obchodu, Ukrajiny, míru na Blízkém východě, Severní Koreje a dalšího,“ uvedl americký prezident s tím, že na všechny problémy existují odpovědi, ačkoli některé mohou být snadné, jiné zase obtížné.

Trumpovo údajné přeřeknutí spustilo vlnu kritiky

Američtí zákonodárci z řad demokratů, ale i Trumpových republikánů po summitu neskrývali rozčarování z toho, že prezident se podle nich například v otázce ruské role v amerických volbách nedokázal šéfovi Kremlu postavit. Bílý dům musel následně vysvětlovat, že Trump se v kritizovaném prohlášení přeřekl, když uvedl, že nevidí důvod, proč by Moskva do voleb v roce 2016 zasahovala. Ve skutečnosti podle Bílého domu chtěl říct, že Rusko důvod
mělo.

O tom, že Rusko se vměšovalo do prezidentských voleb v USA před dvěma lety a že se nadále snaží ovlivňovat dění ve Spojených státech, jsou americké tajné služby přesvědčené.