Izraelská vláda nevyhostí tisíce afrických migrantů. Podle agentury Reuters to sdělil kabinet nejvyššímu soudu. Vláda se tak rozhodla poté, co padla klíčová dohoda s Ugandou, píše izraelský list Times of Israel. Do třetích zemí mělo zamířit asi 35 tisíc běženců, židovský stát sklidil za kontroverzní plán kritiku z celého světa. Izraelská vláda chce teď usilovat o to, aby migranti opustili zemi dobrovolně.
Izrael definitivně ruší plán masových deportací, Afričany chce přimět k dobrovolnému návratu
Tisíce migrantů mělo odejít i proti své vůli. V dopisu nejvyššímu soudu ale vláda nyní oznámila, že tento plán „už není na pořadu dne“. Příkazy k vyhoštění byly zrušeny. Lidé, kteří měli dočasné povolení k pobytu, budou moci zažádat o obnovení víz. Úřady budou nadále usilovat o to, aby migranti zemi opustili dobrovolně, zdůraznil kabinet premiéra Benjamina Netanjahua.
Ten krátce po zveřejnění obsahu dopisu řekl, že chce podat návrh zákona, který umožní v Izraeli znovu otevřít záchytná centra pro migranty. Nejvyšší soud ale už v minulosti nařídil taková zařízení uzavřít.
Nejnovější vládní rozhodnutí se setkalo s pozitivní reakcí migrantů. „Jsem nadšený a beze slov. Každý den jsem měl strach. Pokud tady budu moci zůstat, je to skvělé. Žiji tady už dlouho, mám práci, izraelské přátele a zvykl jsem si tu,“ řekl čtyřiatřicetiletý Eritrejec Ristom Haliesilase, který žije v Tel Avivu a pracuje jako pečovatel pro seniory.
Asi 4000 migrantů od roku 2013 v rámci dobrovolného programu odjelo z Izraele do Rwandy a Ugandy. Netanjahu ale čelil tlaku pravicové voličské základy, která si přála deportovat tisíce dalších.
Minulý týden se z Ugandy vrátil zvláštní vyslanec, který měl s touto africkou zemí vyjednat podmínky, za nichž by mohla část běženců přijmout. Po jedenácti dnech se ale vrátil s nepořízenou, připomíná list Times of Israel.
Netanjahu tvrdí, že vlna afrických imigrantů je horší než teroristé ze Sinaje. Izrael o nich mluví jako o infiltrátorech, kteří hledají v židovském státě ekonomické příležitosti a kteří ohrožují izraelskou společnost a židovskou identitu země.
Vláda dosud tvrdila, že nemá povinnost jim umožnit v zemi žít. Kritici přístup vlády označili za neetický a upozornili, že kazí pověst Izraele jakožto útočiště pro židovské migranty.
V únoru dostali uprchlíci jen dvě možnosti – buď do dvou měsíců zemi opustí a dostanou letenku do některé z afrických zemí a 3500 dolarů, nebo je čeká vězení. Většina z desetitisíců migrantů přitom pochází z Eritreje, jejíž vládu obvinila OSN ze zločinů proti lidskosti, a z Jižního Súdánu zmítaného už pátým rokem občanskou válkou.
Nedávná zpráva nezávislých výzkumníků, kterou zveřejnila izraelská skupina Hotline pro uprchlíky a migranty (HUM), ukázala, že běženci deportovaní Izraelem do třetích zemí v Africe (to znamená nikoliv do země svého původu) často čelí výhrůžkám a nakonec se řada z nich raději vydá na nebezpečnou cestu do Evropy. Z nuceného návratu proto mají tito lidé strach – někteří plánovali raději skončit v izraelském vězení.
Proti původnímu plánu vlády se konala řada demonstrací a k jeho přehodnocení vyzývala sdružení lékařů, akademiků, básníků, rabínů či obětí holocaustu. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Izrael obvinil z porušování mezinárodních dohod.