Hillary Clintonová se s porážkou v prezidentských volbách vyrovnává psaním. Ve Spojených státech vychází její kniha „What Happened“, což v překladu znamená „Co se stalo“. Někdejší první dáma a ministryně zahraničí klade vinu za neúspěch především sama sobě, se zjevnou snahou o nadhled se však pouští i do kritiky Donalda Trumpa. Závěrečnou pasáž knihy věnuje vměšování Ruska, jehož cílem je podle političky oslabit či dokonce zničit západní demokracii.
Clintonová napsala knihu o volební porážce. Viní sebe, Trumpa i Rusko
Recenzenti velkých amerických médií se vesměs shodují, že nová kniha Hillary Clintonové je zdařilým dílem přibližujícím osobnější život političky často kritizované za přílišnou strojenost. Popisuje, jak se cítila coby první žena nominovaná na prezidentku USA v souboji s mužem obviňovaným mnohými z šovinismu. Píše například, jak jí bylo fyzicky nepříjemné, když se při jedné z televizních debat Trump procházel těsně za jejími zády ve chvíli, kdy hovořila.
Zásadní část knihy je věnována snaze rozebrat příčiny nezdaru kandidátky, kterou do poslední chvíle předvolební průzkumy favorizovaly. „Vedla jsem tradiční prezidentskou kampaň s pečlivě promyšlenými tématy a pracně uzavíranými spojenectvími, zatímco Trump provozoval televizní reality show, která zkušeně a bezohledně živila hněv a rozladěnost Američanů,“ píše politička, která sice Trumpa porazila v celkovém počtu voličských hlasů, neuspěla však v součtu volitelů z jednotlivých států.
Na Trumpa se v některých pasážích knihy pokouší pohlížet s humorem, ačkoliv dává jasně najevo, že ani tři čtvrtě roku po volbách se nechce smířit s tím, že člověk jeho ražení stojí v čele USA. „Někdy mě napadá: pokud sečtete čas, který tráví na golfu, na Twitteru a sledováním kabelových televizí, co zůstane?“
Skrytý sexismus a rasismus
Clintonová v knize rozebírá i další faktory vedoucí k její porážce. Mezi ně řadí třeba rozpolcenost voličů jejího demokratického konkurenta Bernieho Sanderse, prohlášení tehdejšího šéfa FBI Jamese Comeyho o jejím vyšetřování necelé dva týdny před volbami či fakt, že média poskytovala prostor každému Trumpovu prohlášení, byť mělo na hony daleko k pravdě.
Za diskutabilnější považují někteří recenzenti tvrzení političky, že k Trumpovu vítězství přispěly skrytě sexistické a rasistické postoje části americké společnosti.
Vím, že jsem všechny zklamala
Podrobně se však Clintonová zabývá především hledáním svých vlastních chyb. Zásadním omylem, kterého lituje, bylo označení části Trumpových voličů za „ubožáky“, po němž se na ni dva měsíce před volbami valila kritika ze všech stran.
Chybou podle ní bylo i to, že rázněji v debatách nereagovala na otázky kolem aféry s používáním jejího soukromého e-mailu v pozici ministryně zahraničí. „Věděla jsem, že jsem všechny zklamala,“ píše Clintonová o svých pocitech po volbách.
Clintonová: Rusko chce zničit demokracii
Závěrečnou část knihy věnuje Clintonová svému pohledu na roli Ruska ve volbách, která je podle amerických tajných služeb nezpochybnitelná. Trump a Moskva ji odmítají. Tým Clintonové prý upozorňoval média na ruské průniky do kampaně již měsíce před volbami, novináři to však údajně většinou ignorovali jako snahu odvést pozornost od skutečných témat.
„Nyní, když se k nám Rusové nabourali a zjistili, jak chabá je naše obrana, budou v tom pokračovat,“ napsala demokratická politička, podle níž cílí ruské snahy na oslabení či úplné zničení západní demokracie.
Společně vpřed?
Někteří kritici knize vyčítají, že je zaměřena takřka výhradně na minulost a nenabízí demokratům cestu k úspěšným volbám v roce 2020. A to přesto, že Clintonová navrhuje několik témat, jichž se má partaj v příští kampani chopit. Politička podle nich nepřispívá ani ke sjednocení strany, jejíž významná část se při loňských primárkách postavila za Sanderse mířícího výrazně doleva.
Clintonová v minulosti uvedla, že již nehodlá na žádné funkce kandidovat. „Už v květnu nicméně založila hnutí, které má být ideovým pokračováním její kampaně,“ sdělil Jan Hornát z Institutu mezinárodních studií FSV UK s tím, že aktuálně má demokratická politička pro svou iniciativu nazvanou Společně vpřed shánět spolupracovníky a sponzory.
Hnutí by mělo podporovat občanské spolky, které chtějí naplňovat vizi Hillary Clintonové. „Mohla by to být síla na levicovém spektru americké politiky. Je otázka, jak bude hnutí úspěšné, jak moc se bude angažovat a hlavně jak moc Demokratická strana nechá Hillary Clintonovou, aby mluvila směrem k jejím voličům,“ zauvažoval Hornát nad tím, že mezi demokraty zaznívají hlasy, že by bylo lepší, kdyby jejich poslední kandidátka do Bílého domu byla spíše zticha a již se raději neangažovala.