Venezuelští poslanci už rok nedostávají plat. Od ledna je navíc zákonodárný sbor ovládaný opozicí bez peněz z rozpočtu na chod této instituce. Agentuře EFE to potvrdil šéf parlamentních odborů José Rivero. Zemí dlouhodobě zmítá ekonomická krize a nepokoje spojené s odporem proti Madurově autoritářskému režimu.
Venezuelští poslanci jsou už rok bez peněz, do práce přesto chodí
„Argument vlády je, že výkonná a soudní moc Národní shromáždění neuznává,“ uvedl Rivero. Současný parlament přitom vzešel z legitimních voleb v prosinci 2015, jenže po více než patnácti letech v něm vládní socialistická strana ztratila většinu.
Ještě předtím, než v lednu 2016 nový parlament poprvé zasedl, svolal ten předchozí, ovládaný socialisty, mimořádné zasedání, na němž jmenoval členy nejvyššího soudu. Ti od loňska blokují práci opozicí ovládaného parlamentu.
Vydávají mimo jiné verdikty, jimiž ruší zákony přijaté poslanci. Už loni navíc vydali rozhodnutí, že legitimitu parlamentu neuznávají. Nejvyšší soud pak zastavil platy venezuelských poslanců. Ti přesto chodí do práce, zasedání parlamentu se konají v průměru dvakrát do týdne.
Nejvyšší soud od loňského ledna vydal asi 50 verdiktů proti Národnímu shromáždění, včetně zákona o řešení humanitární krize; pomoc Venezuelanům, kteří trpí nedostatkem potravin i léků, totiž měla přijít ze zahraničí. Za 15 let do prosince 2015 přitom podle Rivera nejvyšší soud ani prezident nezpochybnili jediný zákon přijatý parlamentem.
Koncem letošního března vydal nejvyšší soud verdikt, že převezme pravomoci parlamentu. Tím spustil vlnu demonstrací, které si dosud vyžádaly přes 140 obětí. Tento verdikt nejvyšší soud po kritice ze zahraničí výjimečně odvolal, vlnu protivládních protestů už tím ale nezastavil.
Letos v květnu vydal prezident Maduro dekret, na jehož základě byl nedávno ustaven nový zákonodárný orgán, v němž mají většinu vládní socialisté. Opozice volby do tohoto orgánu bojkotovala.
Madurovo shromáždění v jednom ze svých prvních kroků odvolalo generální prokurátorku Luisu Ortegovou, která dlouhodobě viní vládu z nedemokratických postupů. Zákonodárný sbor následně postavil své dekrety nad veškerá zákonná opatření ostatních státních orgánů. Parlament tak nesmí podnikat žádné kroky, které by nebyly v souladu s jeho rozhodnutím.
Legitimitu takzvaného Ústavodárné shromáždění neuznává řada zemí včetně Evropské unie. Spojené státy kvůli jeho ustavení a kvůli porušování lidských práv zavedly ekonomické sankce vůči prezidentu Madurovi i několika dalším představitelům venezuelského režimu.