Soud znovu oslabil Trumpův imigrační dekret, do USA smí i širší příbuzenstvo

Federální soud v USA zmírnil přísný výklad protiimigračního dekretu prezidenta Donalda Trumpa. Do Států nově smí i širší rodina jako prarodiče a další příbuzní. Rozhodl tak soud v Honolulu, který tím otevřel cestu ke vstupu větší skupiny osob z šesti převážně muslimských zemí do Spojených států.

Trumpova administrativa dosud víza vydávala jen rodičům, dětem, sourozencům nebo snoubencům, kteří chtěli v USA navštívit své blízké. „Rodina byla rozdělená a trpěli skuteční lidé, a to velmi,“ zdůraznil havajský hlavní návladní Douglas Chin. 

Nejvyšší soud se bude dekretem více zabývat v říjnu. Už na konci června částečně odblokoval Trumpovo exekutivní nařízení, které brání ve vstupu do země občanům šesti převážně muslimských zemí a všem běžencům.

Rozhodl tehdy, že o víza mohou žádat cizinci i uprchlíci, kteří mají vztah bona fide, tedy v dobré víře, k lidem či subjektům v USA. Trumpova administrativa následně určila, že blízké a důvěryhodné vztahy jsou v nejužší rodině, ale již ne na úrovni vnoučat či prarodičů. Úspěšně vízovým řízením mohou projít i ti, kteří mají na USA pracovní a studijní vazby.

Stát Havaj se vzápětí obrátil na federální soud s tím, aby do USA mohlo i širší příbuzenstvo lidí, kteří už na americkém území pobývají. To na začátku července soudce odmítl, následně se ale Honolulu odvolalo s žádostí o určení, co přesně vztah bona fide znamená.

Prezident Trump vydal už dvě verze dekretů – nejnovější nařízení se vztahuje na obyvatele šesti většinově muslimských zemí Íránu, Sýrie, Libye, Jemenu, Súdánu a Somálska. Cesty do USA jim bez příslušných vazeb blokuje na 90 dní. Původní tvrdší verze se týkala i Iráku.

Pokud jde o uprchlíky, nejvyšší soud umožnil Trumpově administrativě zakázat žadatelům o azyl na 120 dní vstup do USA. Navíc po lednovém nástupu do funkce stanovil strop přijímání běženců, který pro nynější fiskální rok končící v září činí 50 tisíc lidí.

Trump se svým dekretem neuspěl u soudů prvního stupně ani u odvolacího soudu, který potvrdil neplatnost nařízení s tím, že je diskriminační a nábožensky netolerantní. Podle soudců navíc nemá zásadní význam pro zvýšení bezpečnosti Američanů, kterým jeho vydání prezident zdůvodňoval.